TLDR: Skrze start Falconu 9 byla vypuštěna první družice postavená částečně ze dřeva. Japonský prototyp LignoSat si prozatím hoví v útrobách Dragonu 2, jeho úspěch ale může inspirovat budoucí konstruktéry satelitních konstelací. Oznámení tuna.

Dřevo – starý a dobrý ekologický materiál z Matičky země, jehož naši předci používali k mlácení po palicích těch, co se našimi předky nakonec nestali. Naši bližší předci stavitelé je využívali na lodě, domy. I dnes se s dřevem potkáme nejen skrze nábytek, ale i v moderních kompozitních kombinacích (dřevo+pryskyřice).

Asi by vás ale ani ve snu nenapadlo, využít dřeva pro stavbu satelitů. A přesto po víc jak 3 letech vývoje došlo na úspěšný vývoj a nyní i vypuštění dřevěného satelitu LignoSat!

„Na co to proboha je?“

Satelit vpravdě ekologické konstituce vychází ze spolupráce japonského lesnického koncernu Sumitomo Forestry a Kyotské univerzity pod vedením Takao Doi. Ten je nejen profesorem zdejší univerzity, ale byl i astronautem JAXA, sloužícím na ISS. Ale proč proboha dřevo? Že by červotoč odlehčil konstrukci?

Celá myšlenka vychází ze snahy zmenšit další příspěvek do kosmického odpadu, kterým stihlo lidstvo zasvinit nejen orbitu, ale i pozemskou atmosféru. Uvádí se, že na orbitě je v současnosti zhruba 760 000 objektů větších než centimetr, pohybujících se vzájemně rychlostmi daleko většími, než je vystřelená kulka.

Největší hustota částic kosmického smetí existuje na nízkých oběžných drahách ve výškách 400 až 1500 km. Trochu dramatizovanou scénu (ta kaskáda už byla moc), co by průlet kosmickým šrotem mohl udělat funkční kosmické technice, jste ostatně mohli vidět ve filmu Gravitace. Zobrazení „Kesslerova syndromu“ tu bylo, pravda, už trochu přehnané co do kaskádovitého šíření, ale jinak legit.

Populární demonstrátor

Kvůli „MRAKU TROSEK“ ze starých amerických či sovětských sond, musí ostatně jednou za čas i ISS upravovat výšku svojí orbity. Bordelu navíc na nízké oběžné dráze přibývá – ano, skrze brzdění zbytky atmosféry dříve či později všechny shoří v atmosféře. Ale při tomto procesu neshoří zcela.

Ocelovo-hliníková konstrukce satelitů při ohňostroji nejen potenciálně ohrožuje mongolské pastevce či pacifické vorvaně, ale také při hoření vytváří částice oxidu hliníku. Ty pak jako „vesmírný smog“ setrvávají ve svrchních vrstvách atmosféry až roky. Motivaci k využití dřeva pro konstrukci družic vám tak víc vysvětlovat nemusím.

Koncept je demonstrátorem toho, zdali může dřevo při správném ošetření posloužit jako dílčí materiál pro kosmická plavidla. Zároveň jej lze vnímat i jako dobrou reklamní kampaň svého výrobce.

Tak už to nicméně dnes chca nechca chodí – když nic jiného, Sumimoto by v případě úspěchu rádi nabídli svůj koncept SpaceX. Jestli jim idea k něčemu bude, se ale teprve uvidí.

Co teď?

Původní start byl plánován na loňský rok, podařil se však až nyní na palubě rakety Falcon 9. Ta v úterý vynesla automatickou zásobovací misi modulu Dragon 2 vstříc ISS. LignoSat tedy již je v kosmu, ale neobíhá na orbitě ještě sám o sobě. Teprve po zadokování Dragonu u ISS bude vypuštěn posádkou stanice.

Případný (a popravdě dost pravděpodobný – materiál prošel testy na Zemi, neletí se s ním nablind) úspěch dřevěného satelitu tak může a nemusí vést k brzkému uplatnění dřeva v kosmickém průmyslu. Záležet bude na trochu jiných hráčích. Zároveň by ale bylo sympatické, kdyby se dřevo skutečně jednou používalo v nemalém množství třeba i na Marsu – že jde o užitečný materiál na Zemi, vůbec neznamená, že nemůže zapustit kořeny i jinde!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]