TLDR: Lidé by mohli mít zeleně zbarvenou kůži a místo shánění jídla by se vyhřívali na slunečním světle, aby načerpali energii. Byli by také zřejmě výrazně méně mobilní, a možná i bez energie pro inteligentní mozek.

Fotosyntéza by znamenala snadné získání energie ze slunečního světla & atmosféry. Fotosyntézou bychom také získali výrazně méně energie. Kvůli tomu ostatně rostliny, na rozdíl od živočichů, nejsou mobilní v klasickém smyslu slova. Můžeme si tak představit dva scénáře: v jednom by lidé i další živočichové pouze fotosyntézovali a šlo by tedy o primární zdroj energie; ve druhém bychom se krom fotosyntézy dokázali živit i nám známou cestou konzumací jiných rostlin a živočichů. Nakonec, totéž umí i rostliny skrze živiny obsažené v půdě.

Fotosyntéza jako jediný zdroj

První scénář by přinášel zásadní změny nejen v tom, jak by živočišné druhy fungovaly, ale také ve smyslu evoluční dynamiky. Predátoři by se nejspíše vůbec nevyvinuli, protože by postrádali jakoukoli výhodu v potravním řetězci. Namísto toho by se život mohl točit kolem delších fází neaktivity, jak by si jednotlivé organismy „nabíjely baterie“ během slunných období. Tento model by však pravděpodobně znamenal, že i časový rytmus by se řídil světelnými cykly, takže noc by byla obdobím absolutního klidu, kdy by život prakticky ustával.

Výzkum, inovace, nebo jakákoli rychlá adaptace by byla velmi omezená, protože rozvoj mozku a komplexního myšlení by nebyl udržitelný při takto omezeném energetickém příjmu.

Navíc, absence nutnosti konzumace by znamenala nejen fyzickou stagnaci, ale také kulturní. Jídlo a vaření jsou od pradávna centrálními prvky lidské civilizace. Kdyby se lidé nemuseli živit jídlem, řada rituálů, zvyků a dokonce i společenských interakcí by vůbec nevznikla.

U stolu se utvářejí vztahy, oslavují se události a překonávají konflikty. Bez těchto společenských momentů by lidská civilizace vypadala zcela jinak – možná mnohem osaměleji, méně propojeně.

A co druhá vize?

Ve scénáři prvním by živočišný život byl nejspíše odkázán na dlouhé periody klidu, kdy bychom sbírali energii pro pohyb. Neexistovali by predátoři, dokonce ani ti býložraví. Jenom obtížně bychom si ale představili vznik civilizace.

Náš mozek spotřebovává 20 % veškeré energie těla. V takovém líném světě by tak čistě fotosyntezující lidé nejspíše stále žili v divočině. A takový poklidný systém by existoval až do okamžiku, kdy ve Slunci dojde palivo pro termonukleární reakce.

Druhý scénář, kde si živočichové včetně lidí ponechali schopnost fotosyntézy, by našemu světu mohl být blíže. Znamenal by totiž, že fotosyntéza by jako minoritní zdroj energie byla upozadněna. Vzhledem k tomu, že bychom významně více energie získali konzumací a trávením rostlin a jiných živočichů (vegani prominou), na fotosyntézu bychom byli odkázáni jenom v okamžicích nouze či relaxu. I dnes nám jídlo uvolňuje dopamin a vyvolává příjemné pocity.

Řekněme, že by pro nás stále bylo příjemné získávat energii ze Slunce. Města by byla navržena s rozsáhlými, otevřenými prostory a společenský status by se mohl odvíjet od přístupu k oblastem bohatým na sluneční světlo, což by změnilo vše od architektury až po kulturní rituály.

Užitečný pomocník

V tomto světě by se mohly vyvinout různé společenské vrstvy na základě schopnosti efektivněji fotosyntetizovat, možná dokonce genetické úpravy zaměřené na zvýšení této schopnosti. Lidé s lepší schopností fotosyntézy by mohli být považováni za „zdravější“ a „silnější“ jedince, zatímco ti, kteří jsou více závislí na konvenčním jídle, by byli považováni za slabší. Tato dynamika by mohla vést k hluboké změně v sociálních strukturách.

Navíc, koncept času stráveného v práci by se zcela transformoval. Lidé by se možná více zaměřovali na to, kdy a kde mohou čerpat sluneční energii, a pracovní doby by se přizpůsobily optimálním světelným podmínkám. Tato změna by zásadně ovlivnila i ekonomiky, protože práce by byla možná pouze v určité časy dne, což by vedlo k novým formám organizace a správy lidské aktivity.

CO BY KDYBY je spřátelený osvětový projekt, jehož texty v rozšířené verzi publikujeme i na našem webu. Více alternativních scénářů najdete na jejich YouTube.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]