Pusa, neasik. Zdroj: MJ/vlastní

Zdroj obrázku:

Napište zdroj obrázku

Polibky dle nové hypotézy vznikly jako očistný proces

TLDR: Proč se lidé začali líbat, zkoumalo již více prací. Nejnovější na základě čištění srsti bližních od parazitů a špíny navrhuje hygienickou možnost. Studie tuna.

Dali jste si už dneska s někým blízkým pusu? Honem to dožeňte! Nejenže si tím vyplavíte nějaké ty endorfiny, ale navíc ho nebo ji zbavíte parazita! Alespoň tedy metaforicky, pokud má pravdu nejnovější teze evolučních biologů o možném původu lidských pusinek…

Kde se vzaly polibky?

Jako obvykle dnes dvojnásob platí, že všechny úvahy o dávných, nezapsaných časech, se budou jenom velice špatně dokazovat. Ani po publikaci dnešní studie nikdo reálně neví, jaký je původ polibků. Máme však rozhodně o jednu smysluplnou teorii navíc. A to zvyšuje i šanci, že se někdy přiblížíme pravdě.

Pomáhá nám, že se můžeme inspirovat šmírováním jiných druhů. Z takového výzkumu již víme, že se líbají i někteří další primáti, například bonobové a šimpanzi. Primatolog Adrian Lameir z University of Warwick se právě u nich shlédl ve nové pusinkové hypotéze, podle které by hubany mohly mít kořeny v očišťování těla od parazitů!

Dnes již lidé příliš nemusejí dbát na to, aby si své tělo čistili ústy. Máme sprchy a jiné podobné vymoženosti, zároveň máme i méně srsti, plus máme i modernější způsoby likvidace parazitů. Ale v dávných, chlupatějších dobách tomu bylo věru jinak, a pusa byla v jisté dávné historii nástrojem, jak zhltnout červíka či odumřelou kůži na kůži své… ale i na kůži svého blízkého.

Tak praví alespoň teze.

YouTube player

Konkurenční hypotézy?

Hygienické kořeny polibků jsou ale jenom jednou z možných hypotéz – a klasicky platí, že nějakou porci pravdu může mít vícero z nich. Jiným populárním vysvětlením je možnost, že polibky vznikly skrze krmení kojenců předžvýkáváním potravy. Tady ovšem nesedí skutečnost, že pusa obvykle zahrnuje vystrčení rtů směrem ven s určitým stupněm sání, tedy spíše opak toho, co bychom čekali od předávání stravy druhému.

Další a asi nejpopulárnější teze se pak domnívá, že líbání vzniklo z očichávání druhého člověka jako prostředku sociální kontroly. To je, pravda, zdaleka nejméně nechutná možnost ve srovnání s výše navrženými řešeními, má ale stále jeden háček – k očichávání se jaksi používají nosy, nikoliv ústa. Lameirova hypotéza tedy, jakkoliv je (a ani nemůže nebýt) spekulativní, alespoň ponejvíce sedí na mechanismus, který od hudlanů známe.

Jak autor navíc připomíná, lidé jsou vysoce sociální druh. Pouhá očista těla mezi dvěma členy nemá jenom praktickou, ale i ritualizovanou úlohu, jenž posiluje sociální vazby. Tato úloha mohla postupem času, uvažuje vědátor, nakonec převážit na původní očistnou rolí. Také u jiných primátů je nejrozšířenější formou sociální vazby rovněž péče o tělo!

Očistná role tak nakonec ze všech tří zvažovaných hypotéz vychází jako tak nějak nejrozumnější.

Zdroj: Dalek77, vlastní
Zdroj: Dalek77, vlastní

Oslabené vazby

Budoucí výzkum dalších primátů se může zaměřit na další šmírování jejich očist, aby hledal oporu pro hygienickou hypotézu. Přímé nalezení důkazů za hranici podobnosti je ale, jak jsme zmínili, jaksi nemožné. Můžeme tak jen uvažovat nad tím, o co vše jsme se srstí přišli…

Dnes v porovnání s jinými primáty lidé tráví úpravou a péčí o tělo druhých o 89 % méně času. To, že jsme ztratili srst, nás zjevně připravilo o účinný nástroj, jak posilovat sociální vazby, tlumit konflikty a vyplavovat si extra hormony…¨

Kdo ví, jak mírumilovně by svět vypadal, kdyby si politici mocností čas od času vzájemně mohli pročesat chlupy a vytáhnout z nich hnidy!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.