TLDR: Na pobřeží Brazílie a Kamerunu se nachází stářím podobných a velikostí identických 260 dinosauřích otisků z doby, kdy byla Afrika a Jižní Amerika blízko u sebe. Mohou nám říct víc o prehistorickém biomu. Studie tuna.

Všimli jste si někdy, jak krásně do sebe zapadá Afrika s Jižní Amerikou? Dnes již víme, že za to může posuv kontinentálních desek, který se postaral i o nejnovější dinosauří objev – víc než 260 shodných otisků stejných dinosauřích nohou, které byly nalezeny na pobřeží obou kontinentů.

Namísto toho, aby šlo o důkaz dinosauří mezikontinentální dopravy jde o demonstraci toho, jak „mladé” kontinenty Země ve skutečnosti jsou!

Procházka po pláži

Nejsou to samože otisky jediného jedince. Objevené dinosauří stopy v africkém Kamerunu & jihoamerické Brazílii jsou staré asi 120 milionů let. Analýzy ukázaly, že mají podobný věk, také mají však identický tvar!

Vzhledem k tomu, že obě protilehlé oblasti Atlantiku byly kdysi poblíž na jediném superkontinentu známém jako Gondwana – který se oddělil od větší pevniny Pangea – jde zřejmě o stopy vytvořené zástupci jednoho konkrétního biomu v jedné konkrétní době. Neboli s přivřením očí, uší a dalších otvorů: stopy v Jižní Americe i Africe zřejmě udělali „stejní” biočichové.

Většina šlápot patří teropodům, dvounohým & tříprstým masožravcům, mezi které patří i slavní dinosauři jako Tyrannosaurus rex a Allosaurus. Objev však zahrnuje i stopy mohutných sauropodů, jako je brontosaurus, a ornithopodů, tedy býložravých biočichů. ?

Jak je ale možné, že se dochovaly do dneška a nesmázly je vlny času?

Otisk dávných časů

Stopy byly kdysi otištěny do dávného měkkého bahna a naplavenin na březích řek a jezer. Ty vznikaly v prohlubni mezi oběma oddělujícími se kontinenty. Ve chvíli, kdy měkké bahno s otiskem zatuhlo a zatvrdlo, jej překryl nový bordel, který jej „zakonzervoval” a zabránil tomu, že zmizí erozí.

Než jej tedy pozdější eroze zase mohla odhalit světu. Díky tomu, že různé vrstvy sedimentů tvrdou v jiných časech, vznikají jakési vertikální „letokruhy“ dovolující odlišení různých vrstev.

Brazilskou a kamerunskou oblast dnes dělí více než 4 828 km oceánu, a shodné stopy potvrzují, že dinosauři mohli putovat z jedné oblasti do druhé, aniž by si významně namočili nohy.

Stopy ale nejsou jenom užitečné pro nabírání lajků v příspěvcích na sockách. Dávají vědátorům také informace, které z kosterních fosilizovaných ostatků nelze dost dobře vyčíst – dinoší váhu, rychlost, případně typ kontaktu s jinými (kamarádskými i nekamarádskými) dinoši…

Plus nám to samože připomíná, že éra dinošů byla setsakra dlouhá!

Stopy poznání

V roce 2021 z jiných otisků stop výzkumníci třebas odhadli pravděpodobnou rychlost jednoho druhu teropoda na 28 km/h, respektive 6,5 až 12,4 m/s. Na horní hranici to je o poznání víc než průměrná rychlost lidského sprintu 8,5m/s…

Jinými slovy, otisky v půdě nám mohou napovědět i povahu lovu, a tak rovněž životního stylu dávných krasavců!

Momentální africko-jihoamerické otisky však takto detailní analýzy ještě nedoznaly. Bude potřeba je roztřídit, zmapovat, a teprve v dalších měsících či letech dojde i na delší úvahy o tom, jak moc se různí dinoši zabořili do půdy, a co to říká o jejich nadváze.

Prehistorické otisky se však nakonec mohou otisknout se tak mohou otisknout nejen do našich duší, ale i našeho poznání prehistorického světa!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]