TLDR: Až o třetinu by teoretické benefity zalesňování mohly snížit nepřímé důsledky zvýšení počtu stromů – zejména vlivem změny odrazivosti povrchu naší planety. Studie hír.
Všichni víme, že každý správný pantáta má zasadit syna, zplodit dům a postavit strom, nebo tak nějak – a poslední z těchto babských rad je mnohdy skloňována jako potenciální metoda řešení změn klimatu. Otepluje se nám totiž kvůli tomu, že vypouštíme do atmosféry CO2 – stromy ale tentýž uhlík zachytávají a rostou z něj…
Takže kdybychom navýšili počet stromů na Zemi o zhruba třetinu, mohli bychom umazat civilizační emise!? Tedy, alespoň teoreticky – jako vše v životě je totiž všechno složitější, a enormní reforestace by sebou nesla zřejmě také jistá negativa.
Brainstroming
V řeči čísel je to prosté jako vesnický opilec. Pokud bychom vysadili zhruba bilion stromů, mohly by dle proponentů nové lesy zachytit 488 až 1012 miliard tun CO2. To je přibližně ¼ až ⅓ všech dosavadních lidských emisí CO2. Jenže takto gigantické zalesňování, zvláště prudké, je de facto také změnou současných podmínek – a nemusela by být tak prostá.
Už v minulosti jsme si rozebrali, že by se pro takové množství stromečků dost obtížně hledalo území či dostatek vody. Stromy by navíc po svém dožití musely být zakopány tak, aby se jejich uhlík zase neuvolnil zpátky do atmosféry (ale to by už byl úkol pro další generace, takže se na tento argument můžeme vykváknout). Nová práce Jamese Webera a Jamese A. Kinga se navíc podívala na to, jak by takový stromový boom ovlivnil stávající klima.
Jejich studie pracuje s energetickou rovnováhou současného klimatu Země – a dramatický příbytek stromů by tuto rovnováhu nutně narušil. Když vysadíme stromy v takto velkém množství, celková energetická bilance planety se podle vědátorů notně změní.

Není snadných řešení
I když obecně záleží na druzích stromu, zdá se, že tmavší stromy nahrazující světlejší trávu tak mohou ve velkém množství ovlivnit, kolik záření uniká zpět do vesmíru. Paradoxně by tak povrch mohl v součtu pohlcovat více tepla, než kolik bychom si od změny slibovali – jev by mohl snížit přínosy snížení emisí CO2 až o 30 %. Protože, jak všichni jistě víme z horkých letních dnů strávených v tmavých bourácích, tmavší barvy jsou v absorpci tepla větší kabrňáci než barvy světlejší…
Tento jev je navíc v různých lokalitách planety různě silný. Zatímco tropické oblasti mohou mít příznivější výsledky díky rozptylu aerosolů, zalesňování ve vyšších zeměpisných šířkách by mohlo naopak přispět k čistému globálnímu oteplování.
Stromy také uvolňují látky zvané těkavé organické sloučeniny (VOCs – volatile organic compound), které se mohou mísit i se skleníkovými plyny, jako je metan a ozon. Starší výzkumy naznačily, že zvýšené emise těkavých organických látek v důsledku většího lesního porostu a vyšší teploty zvyšují hladiny metanu a obvykle i ozonu. Tím se snižuje množství záření unikajícího do vesmíru, což dále brání odstraňování uhlíku…
To nemusí nutně věštit apokalypsu. Studie v součtu říká, že sázení stromů je sice teoreticky vzato super, a v rozumné míře může rozumně pomoct – ale není to tak superhrdinský tah, jak by mohli Stromtroopeři doufat.

Stromuj rozumně
To neznamená, že má zalesňování jít do koše – pořád bude mít při rozumném uplatnění určitý benefit. Ale krom sázení stromů tak furt budou potřeba jiné strategie, například snižovat emise skleníkových plynů, stejně jako bude mít stále smysl zkoumat i jiné metody zachytávání uhlíku.
S tím, jak nám zatím potlačování změn klimatu jde zhruba stejně dobře jako zvyšování počtu stromů (čili: ne moc, spíše nám to jde tak nějak inverzně), se těžiště řešení klimatických témat nejspíše stále více blíží k nutnosti naučit se s vyššími teplotami žít. To, pravda, poněkud ovlivní tu schopnost zasazovat syny a plodit domy v budoucích dekádách a staletích… Když ale nic jiného, nebude aspoň nuda!
[Ladislav Loukota, PD, LW]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz