TLDR: Analýza ČHMÚ připomněla, že oproti 60. letům přibylo dnů nad 35 °C až 40x. Oznámená tuna.

Máme za sebou ultrahorký čtvrtek, ve kterém jste se po majoritu dne zřejmě buďto někde chladili (za vysoké spotřeby energie a/nebo/anebo krásně vychlazené limonády) nebo někde pekli (za vysoké spotřeby vůle neumřít)!

Mezilidské debaty mezitím pohání dohadování se o tom, jestli „jE lÉtO, tAk jE hOrKo“, které ale běží na našich vzpomínkách. A možná si pamatujete, že těm se dá sotva věřit „Dobrý den“ – měli jsme tedy takto horká léta v Česku a před tím v Československu „odjakživa“ nebo ne?

„Před 4,5 miliardami let byla Země rozžhavená koule magmatu!“

Předně – pokud mluvíme o „odjakživa“, bavíme se v horizontu několika generací, nikoliv nekonečna. Jinak se nám debata rozplizne do nicneříkajícna. Vývoj teplot před vznikem meteorologie je téma na jinou (stále jistě relevantní, ale prostě jinou!) debatu – protože nás fčil zajímá jestli se mění podmínky významně za našeho života. A na to data existují…

Jasně! Vedro tu bývalo. Ale ne tak ČASTO! Teploty nad 35 °C tu samozřejmě bývaly, jen se musíme podívat na jejich četnost v rámci 52 stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Mezi lety 1961–1970 si naši rodiče a prarodiče takových dnů moc neužili, bylo jich jen 17. Za poslední dekádu 2011-2020 dosáhlo teplot nad 35 °C celých, držte si tající nanuky, 690 dní! To je 40x více!

Můžeme tedy predikovat, že naši potomci budou polonazí ležet před fukary a klimatizacemi (ti méně šťastní chytat úpaly a úžehy) daleko častěji než my!

„No tak je víc hic, co z toho?“

Kromě vyšších účtů za elektřinu a neschopnosti efektivně pracovat vedou tahle vedra k devastaci našeho okolí. Ekosystémy v lesích, řekách ani zemědělské oblasti na tahle vedra nejsou stavěná. Jejich postupná likvidace by vedla k větším vedrům, snižování množství vody v krajině a k méně efektivnímu zemědělství.

Jo a teplo v atmosféře není nic jiného než energie, která má tendenci se taky vybíjet silnějšími a náhlejšími bouřkami, v extrémních případech i tornády. A to opět nedělá dobře ani nám, ani našemu majetku, ani naší úrodě.

Až vám někdo bude tvrdit, že zas vědátoři jen plaší, že taková léta tu byla dycky, ukažte mu v komentářích přiložené grafy ČHMU a Jáchyma Brzeziny, který provozuje a tvoří mimo jiné i portál Infoviz.

„Ale před vznikem meteorologie byly jiné teploty třeba, takže i ty nynější se změní!“

Stejně jako předminulý podtitulek – ano, časem se změní vše. Do 2 miliard let bude Země (s námi i bez nás) vlivem vyššího jasu Slunce neobyvatelná pro mnohabuněčný život. Oceány se odpaří. „Nějaký čas poté“ asi taky skončí vesmír. Znamená to všechno, že vývoj teplot v průběhu našeho života nemá smysl? No asi ne – protože jaksi my teď zrovna ten život žijeme, že ano!

Nejde ale jenom o náš egoismus – naše společnost a civilizace se vyvinula při dosavadním klimatickém optimu. Když se podmínky změní, ohrožuje to i současný chod civilizace a zemědělství. Není nakonec ani problém to, že se teploty mění, ale že se mění v rychlém tempu! Snižuje to totiž schopnost systému (civilizace, zemědělství, přírody) se novým podmínkám přizpůsobit…

Dnes v pátek (pomineme-li blackout) je zase o něco chladněji – takže by naše žalostná paměť sváděla k tomu téma oteplování ignorovat… Přinejmenším až do dalšího dne nad 35 °C!

Kdy si třeba konečně uvědomíme, že efektivnější než rozhodovat na základě emocí, to bude spíš na základě dat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]