LabKrev & Čtení mysli – Týden ve vědě 7. až 13. listopadu 2022

Rok se nám blíží ke svému finále, i v uplynulém týdnu ale stále došlo na jeden z objevů, který se zařadí mezi největší průlomy LP 2022!

45. týden ve vědě roku 2022! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
45. týden ve vědě roku 2022! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

První lidé se dočkali transfuze laboratorně vypěstované krve. Krvinky vypěstované z kmenových buněk mají sloužit pacientům, kteří kvůli dědičným chorobám potřebují pravidelné transfuze. Například pacienti trpící na srpkovitou anémii, která způsobuje atypický tvar krvinek, potřebují transfuze pravidelně. Kvůli tomu se v jejich tělech ale může akumulovat železo a způsobovat jiné problémy. To by u laboratorní krve hrozit nemělo.

Nanočástice z písku mohou jednou pomáhat s redukcí tělesné váhy. Nanočástice přidávané do potravy redukují množství tuků a živin, které si trávící trakt bere. Podle nynější studie provedené na modelu lidského zažívání by to mohlo jednou vést k nové terapii proti obezitě. Nanočástice mohou být součástí běžné stravy, není to ale tak jednoduché, jako přidat do jídla zkrátka „písek“. V malých rozměrech by měly být v běžné stravě nerozpoznatelné, přesto by mohly mít určitý vliv. Již v roce 2020 proběhly první klinické údaje na 10 zdravých lidech s obezitou užívajících tato netradiční koření.

NASA úspěšně otestovala nafukovací tepelný štít LOFTID. Nafukovací tepelné štíty by umožnily jak vysílat větší sondy k planetám, tak by měly uplatnění při návratu na Zemi. Nafoukněte štíty! Tahle technologie má velký potenciál, ale až do poslední doby se příliš netestovala v praxi.
Úspěch nejnovějšího testu tak slibuje velké věci pro budoucí designy kosmoletů!

Význam mozkové aktivity lze detailněji rozeznat i neinvazivně na MRI. Vědci s pomocí strojového učení přečetli v mozku přibližný význam rozhlasové hry, kterou poslouchali účastníci studie. Přečtení ale nebylo rychlé, algori21:14 03.11.2022tmus se nejprve musel naučit mozek správně číst. Spíše než pro špiclování myšlenek tak metoda může pomoct vegetativním pacientům v komunikaci se světem i bez dosavadní nutnosti implantovat jim do mozku senzorické mikroelektrody.

Ne, kolonoskopie není pro prevenci rakoviny zbytečná. Objevila se studie, která na první pohled ukazuje, že preventivní screening má jen malý vliv na smrt vlivem kolorektálního karcinomu. Interpretace dat ale při bližším pohledu mluví spíše ve prospěch kolonoskopie nežli proti ní. Je to spíše otázka vhodného použití screeningových nástrojů, tedy nejen kolonoskopie, ale třeba i vyšetření stolice na přítomnost krve nebo nádorové DNA.

Policie poprvé použila identikit sestavený z DNA. Vzhledem k tomu, že geny ovlivňují náš vzhled jen ze 40 až 60 %, identikit je jen interpretací možného vzhledu. Krok vzbudil kontroverzi. Snaha najít pachatele v případu znásilnění v Edmontonu vedla ke kontroverznímu identikitu sestavenému na základě fenotypů DNA. Ty mmj. nereflektují věk, váhu či úpravu vzhledu (vousy apod.) pachatele. Lze předpokládat, že identikity z genotypů budou vznikat i v budoucnu – korektní však bude spíše jejich použití jako interní vyšetřovací stopy, spíše než veřejné identifikační výzvy.

Druhá liga

Děti hrající videohry mají vyšší mozkovou aktivitu. Ve srovnání s nehráči mají gameři lepší pracovní paměť a aktivitu mozku dle fMRI. Studovaný vzorek je ale zatím relativně malý a není jasná souvislost příčiny a následku. Budoucí studie však budou muset přesněji rozlišit možné benefity, pokud tyto sahají za hranici her (například ve školních výsledních) a ukázat na případném dlouhodobém trendu. Je totiž také možné, že pozorujeme výběrový efekt – tedy, že děti s lepšími schopnostmi hrají hry, nikoliv že hry trénují dětský mozek.

Rakovina dělohy častěji postihuje ženy s chemickými narovnávači vlasů. Zvýšení incidence nádorových onemocnění víc jak 2x je prozatím stále korelací, je ale již potvrzena opakovaně. Data naznačují, že ženy nevyužívající tyto přípravky mají do 70 let riziko 1,5 % vzniku rakoviny dělohy – ženy, které je využívají pravidelně, mají riziko kolem 4 %. Existují hypotézy, proč by se karcinogeny mohly přes pokožku hlavy dostávat do těla. Na vině by měly být zejména narovnávače obsahující chloroform, ten je přitom dle autorů stále nedostatečně regulován. Hlavním podezřelým je chloroform, který by se mohl snáze dostávat do těla vlivem zvýšeného tepla při rovnání vlasů, ale třeba i následném fénování.

První popsaná neandertálská rodina se podobala té lidské. Studie genomu ukázala, že neandertálské ženy častěji opouštěly své původní komunity, zatímco muži v nich spíše zůstávali. Tým čerpal z ostatků 13 neandertálců z doby 54 000 let nazpět z oblasti střední Asie. Genom žen byl barvitější než mužů, z čehož vyplývá pravděpodobné stěhování žen mezi komunitami.

V Česku se šíří mýty o systému označování potravin Nutriscore. Nový evidence based systém označování potravin jménem Nutriscore vyvolává mnohdy neoprávněnou kritiku…

Jak se dostal Buddha mezi Vikingy? Různá etnika starověku a středověku nebyla tak izolovaná, jak se může zdát. Naznačuje to nejen objev artefaktu buddhistického mezi seveřanským smetím.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom týdne ve vědě také novinky o přeskupení chemických vazeb a o onkolytických virech, a rovněž krátkou animaci o současném stavu robotických končetin (viz níž)!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama