Ne, kolonoskopie není pro prevenci rakoviny zbytečná
TLDR: Objevila se studie, která na první pohled ukazuje, že preventivní screening má jen malý vliv na smrt vlivem kolorektálního karcinomu. Interpretace dat ale při bližším pohledu mluví spíše ve prospěch kolonoskopie nežli proti ní. Studie tuna.
Koloniskopie sem, kolonoskopie tam
Již mnohokrát v minulosti se ukázalo, že to, co lidé brali za samozřejmost, nové poznatky rozbily na atomy. Dnešní prostředí sociálních sítí ale svědčí zdání, že každá druhá studie je “revoluční”, “převrací objevy na hlavu” a ukazuje, že “A je vlastně B”. Dneska tu máme jeden takový případ, kdy se nevyplatí sázet na první dojem.
V první polovině října vyšla v The New England Journal of Medicine randomizovaná klinická studie analyzující efekt kolonoskopického screeningu na riziko úmrtí na kolorektální karcinom, tedy nádorové onemocnění postihující tlusté střevo a konečník, a jen tak mimochodem typ rakoviny zaujímající třetí příčku mezi celosvětově nejčastěji se vyskytujícími malignitami. Výsledek práce je zdánlivě katastrofální.
Výsledky totiž naznačují, že rozdíl mezi skupinou pacientů zvanou na kolonoskopii a skupinou bez pozvánky byl poměrně malý. To by mohl být rozpor s předpokladem potvrzeným řadou retrospektivních analýz, totiž že kolonoskopie je velmi účinná v raném rozpoznání kolorektálního karcinomu.
Ve skutečnosti je ale třeba číst studie pozorněji…
Do králičí nory
Zaprvé, kolorektální karcinom je relativně dobře léčitelný a často i vyléčitelný, dokonce i v případě záchytu v horším stádiu. Úmrtí tedy nemusí být zrovna dobrým sledovaným parametrem efektivity. Pokud se místo smrti analyzuje rozdíl v klinické závažnosti nádorů, vypadá efekt kolonoskopie lépe.
Včasný záchyt kolorektálního karcinomu totiž znamená, že léčba může být méně zatěžující. Například při včasném záchytu může postačovat chirurgický zákrok a není třeba podávat chemoterapii. Při redukci na klinická stádia (Dukes) nebyl rozdíl zase až tak dramatický.
Za druhé, vlastní intervence byla nikoliv „provedení kolonoskopie„, ale „pozvání na kolonoskopii„. Ve skutečnosti byla kolonoskopie provedena jen u části pozvaných, významná část si vyšetření prostě rozmyslela a nepřišli.
Pokud se analýza omezí jen na ty, kteří na vyšetření skutečně přišli, vypadá výsledek lépe – i když stále ne tak, jak se předpokládalo na základě retrospektivních analýz. Jenže jde o analýzu podskupin, pro které už nemusí platit podmínka srovnatelnosti získaná na počátku studie randomizovaným rozdělením do skupin „pozvat“ a „nepozvat“.
Jaká je tedy interpretace výsledků? Ani náhodou nelze tvrdit, že kolonoskopie není nástroj, který snižuje riziko smrti na kolorektální karcinom!
Prevence funguje
Lepší interpretace je taková, že nasazení kolonoskopie nejspíš není příliš efektivní na populační úrovni – a tedy je otázka, nakolik je takové plošné vyšetřování efektivní nákladově. To neznamená, že by se měly screeningové programy rušit, na individuální úrovni totiž včasný záchyt kolorektálního karcinomu nebo dokonce premaligní léze význam má.
Je to spíše otázka vhodného použití screeningových nástrojů, tedy nejen kolonoskopie, ale třeba i vyšetření stolice na přítomnost krve nebo nádorové DNA.
Příliš rychlé čtení novinových titulků bez pohledu hlouběji, jak je dnes bohužel příliš častý zvyk, by mohlo vyvolat dojem méně pozitivní. V součtu platí, že prevence je typicky nejenom dobrý, ale zásadní koncept, bez něhož je lékařská péče pacienta nejenom nakonec dražší a složitější, ale také má menší šanci na úspěch.
[Jaromír Šrámek, Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]
