Děti hrající videohry mají vyšší mozkovou aktivitu

TLDR: Ve srovnání s nehráči mají gameři lepší pracovní paměť a aktivitu mozku dle fMRI. Studovaný vzorek je ale zatím relativně malý a není jasná souvislost příčiny a následku. Studie tuna.

Aktivnější mozek

Hraní počítačových her má není zcela bez rizik, ale nová studie publikovaná v žurnálu JAMA Network Open je další z těch, které naznačující spíše určité možné přínosy pro hráče. Zdá se totiž, že hraní her může mít přínos pro vaše kognitivní funkce.

Tým Badera Chaarani z Vermontské univerzity analyzoval data z rozsáhlé a probíhající studie ABCD (Adolescent Brain Cognitive Development). Zkoumal tak jak odpovědi v dotazníku, tak i výsledky kognitivních testů a snímky mozku přibližně 2 000 devítiletých a desetiletých dětí, které rozdělili do dvou skupin: na ty, které nikdy nehrály hry, a na ty, které hrály tři a více hodin denně.

Tato hranice byla zvolena proto, že překračuje doporučení Americké pediatrické akademie pro dobu strávenou u obrazovky, která u starších dětí stanoví jednu nebo dvě hodiny hraní videoher denně. Zároveň zkoumali participanty v sérii dvou testů.

Ten první spočíval v tom, že děti viděly šipky ukazující doleva nebo doprava a měly za úkol co nejrychleji stisknout levou nebo pravou stranu. Také měly za úkol nic nemačkat, pokud spatřily signál „stop“, aby se změřilo, jak dobře dokážou ovládat své impulzy.

Při druhém úkolu jim byly ukázány obličeje lidí a poté byly děti dotázány, zda se k nim následný obrázek, který se jim ukázal později, hodí, či nikoli. To byl test jejich pracovní paměti. Výsledky obou testů byly rovněž upraveny ke kontrole proměnných – ty zohlednily příjmy rodičů, IQ či duševní zdraví.

Výsledky ukázaly, že hráči videoher dosahovali v obou úlohách konzistentně lepších výsledků.

Pomohla i MRI

To na první pohled nemusí být tak překvapivé, protože první úkol je jako na míru dělaný právě pro hráče akčních her. Druhý úkon je ale kognitivně složitější a ukazuje i na posílení pracovní paměti u skupiny hráčů.

Při plnění úkolů byl navíc mozek dětí snímán pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). Mozek hráčů videoher přitom vykazoval větší aktivitu v oblastech spojených s pozorností a pamětí. Zdá se tedy, že hraní her sebou může nést měřitelný pozitivní efekt na kognitivní schopnosti.

Zdroj: DIsney
Zdroj: DIsney

Budoucí studie však budou muset přesněji rozlišit možné benefity, pokud tyto sahají za hranici her (například ve školních výsledních) a ukázat na případném dlouhodobém trendu. Je totiž také možné, že pozorujeme výběrový efekt – tedy, že děti s lepšími schopnostmi hrají hry, nikoliv že hry trénují dětský mozek.

První level

V neposlední řadě bude také třeba zohlednit různé herní žánry. Výsledky se budou nejspíše o dost lišit, pokud budou testovány děti holdující čistě akčním hrám, či hrám s RPG prvky a dialogy, nebo i strategie a další možnosti. To však už bude tématem budoucích prací.

Výsledky nicméně již nyní podle autorů ukázaly, že videohry mohou být lepším využitím času u obrazovky než sledování videí na YouTube – to podle autorů totiž nemá žádné znatelné kognitivní účinky.

[Ladislav Loukota, NK]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama