Peníze nejsou lidský vynález, znají je i jiná zvířata

TLDR: Studie na opičkách ukazuje, že nějaký druh ekonomického chování je přirozený. Jde jenom o potvrzení již dříve známých náznaků ze světa přírody – to ale neznamená, že v lidské společnosti nemají peníze výjimečný význam. Studie tuna.

Ekonomika pro opice

Schopnost používat peníze není výsadou lidského druhu! Systém fungování peněz dokáží pochopit i opice, konkrétně přinejmenším malpy kapucínské, které se zúčastnily nedávného výzkumu univerzity v Yale.

Jedna z částí série experimentů s tímto druhem opic byla zaměřena na schopnost „rozumět penězům“. Malpy dostávaly jídlo pouze výměnou za žetony. Na výběr měly z několika produktů, od ovoce až po sladkosti. Každý z produktů stál jinou částku, tj. malpy byly nuceny rozhodnout se, co si za omezený počet žetonů pořídí…

Poté, co Malpy pochopily, že jídlo dostanou výměnou za žetony, vědci se rozhodli změnit cenu jednotlivých produktů za účelem zjištění toho, jak na tuto změnu budou Malpy reagovat, tj. jestli se změní „struktura nákupu“. A světě div se, ano! Opice ve snaze pořídit si maximum dostupného zboží, začalo 60 % více „kupovat“ levnější produkty.

 Tímto dokázaly, že základní tržní mechanismy platí i v říši opic.

Alternativní komodity

Protože zvířecí touha po jídle je prakticky neomezená (opice se běžně chovají tak, že se přejí, potravu vyzvrací a pak opětovně jí), snažily se opice získat více žetonů. A to vedlo ke komodifikaci i u předmětů, které s jídlem vůbec nesouvisely…

V rámci skupiny pozorovaných malp kapucínských začalo brzy docházet k tomu, že samice začaly vyžadovat žetony výměnou za další hluboko zakořeněný pud – sex. Téměř okamžitě, poté co byla samcem odměněna za sex, samice si za žetony pořídila některý z dostupných produktů (pozn. většinou hroznové víno).

Test také ukázal, že i malpy kapucínské mají averzi k riziku. V rámci experimentu, malpy si mohly vybrat, jestli své žetony vymění za jistotu získání jednoho produktu, či „risknou“ příležitost získat za žeton až dva produkty, ovšem s rizikem toho, že za žeton nemusí získat ani jeden produkt.

A malpy brzy tento systém pochopily a za své žetony začaly častěji požadovat „jistotu jednoho produktu“.

Totéž jinde

Někteří by mohli namítat, že experiment toho mnoho nedokazuje, protože komodifikace potravy či sexu byla nebohým opičkám vnucena výzkumníky. To je dílem pravda, zároveň jde však o parametry experimentu nutné pro správné vyhodnocení. Skutečnost, že jiní tvorové zřejmě znají nějaký druh ekonomického chování, ale panuje v přírodě delší dobu – byť samozřejmě nejde ani v nejmenším o cokoliv blízkého významu měny v lidské civilizaci.

Vezměme si třeba na pět let starou studii o vosách z časopisu Nature Communications. Samička vosy si do svého hnízda najímá „pomocníky““, kteří vychovávají její potomstvo, a tito pomocníci si obvykle mohou vybrat z několika různých hnízd v dané oblasti. Vosy v podstatě uzavírají obchod: vrchní samička nabízí pomocníkům členství ve svém hnízdě výměnou za péči o děti a pomocníka, který se jí neosvědčí, může vyhodit. Jiné podobné příklady známe také ze světa dalších primátů, ryb i ptáků.

Jak jsme již mnohokrát rozebrali v minulosti, moderní pojetí peněz není omezeno jenom na dnešní společnost, ale nacházíme je v řadě odlišných barvách a příchutích i jinde. A někdy doslova – mým oblíbeným příkladem „alternativní“ měny byly kakaové plody v předkolumbovské střední Americe. Tehdy skutečně místní ekonomika stála na tom, co dnes posměšně nazveme „čokoládové penízky“. Z pohledu tehdejších uživatelů by ale zase bylo divné platit nažloutlým kovem nebo kusy trochu pomleté stromové kůry s nakreslenými číslovkami

Co se tím snažím naznačit, je prostá skutečnost, že existence měny jako zástupného vyjádření hodnoty věcí, není rozhodně vlastní jen nám. Zároveň s tím nám studování téhož u jiných druhů i v jiných kontextech může naznačit, jak měnové/ekonomické/regulační operace provádět šetrněji, leč zároveň bez omezení jejich funkce. A v neposlední řadě studie jako tato ukazují, že u některých lidí populární názory typu „inflace je jen konstrukt ekonomů“ věru nemají valný merit.

 [Jiří Hrabák, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama