Pro udržení tlaku pod kontrolou je třeba 5 hodin cvičení

TLDR: Dvojnásobek minimální týdenní cifry od středního do vysokého věku pozitivně koreluje s nižším rizikem hypertenze, ukázala studie 5000 Američanů. Studie tuna.

Cvičeníčko, mučeníčko!

OK, dnes si dáme spoiler alert celého výstupu ze studie hned na úvod: zjistíme, že cvičení pomáhá zdraví! Whoa, to jste jistě netušili! Ale krom mlácení prázdné slámy si řekneme i proč (jakoby nestačilo, že minulé studie potvrdily cvičení jako klíčový nástroj kontroly rakoviny nebo kognitivních funkcí…). Vše souvisí s krevním tlakem.

Vědátoři týmu Jasona Nagaty z UC-San Francisco hodili okem na 5114 lidí (45,5 % mužů, 54,5 % žen) ze 4 států ze… Spojených států. Podívali se, jak si v průběhu let stáli s vydanou fyzickou aktivitou i s mírou své hypertenze. Čerpali přitom z dat někdejší studie mlaďochů ve věku 18 až 30 let, která byla provedena v letech 1985 až 1986; a následně z navazující práce provedené o 30 let později.

Výsledky, inu, nikoho nepřekvapí. Se značnou pravděpodobností korelovala nižší fyzická aktivita s hypertenzí ve vyšším věku. Pokud jste se (jako třeba já) ve věku 18 let co do sportu spíše flákali, potěší vás, že sportování v náctiletém věku nejspíše před hypertenzí ve stáří příliš nechrání

Zajímavější je to, co se vylouplo z dat ve středním a vyšším věku. Zde už totiž cvičení nějakou protektivní roli hrálo. Opět se potvrdilo, že lidé, co cvičí suboptimálně (čili 2,5 hodin týdně) mají typicky také vyšší krevní tlak. Ale ani optimální hodnoty nebyly zárukou před hypertenzí! Až lidé, kteří týdně ve středním věku vydali 5 hodin fyzické aktivity (dvojnásobek doporučované cifry) měli riziko hypertenze výrazněji snížené! A ještě silnější to bylo, pokud cvičili i v pokročilém věku.

Jinými slovy, lifehack ze studie zní: cvičte aspoň pět hodin týdně.

Rozdíly mezi vrstvami

Zajímavé jsou některé rozdíly mezi různými demografiemi. Pozoruhodně odlišné byly výsledky mezi černou a bílou americkou populací. Po 40 letech věku se začala fyzická kondice Afroameričanů výrazně zhoršovat, ale běloši si udrželi vcelku solidní výsledky i nadále. Trend pokračoval i v dalších letech, a koreloval velmi dobře s rozvojem hypertenze.

V 60 letech věku tak na 80 až 90 % Afroameričanů mělo diagnostikováný vysoký krevní tlak, zatímco totéž platilo „jen“ pro 70 % Euroameričanů (takhle to zní mnohem honosněji, to budu používat) a zhruba 50 % Euroameričanek. Bělošky vůbec ze srovnání vycházejí jako vítězky.

Jak a proč se už určo rozhodnete sami ve své hlavě, studie však nad důvody nespekuluje – zdůrazňuje především nutnost zdůraznit vliv fyzické aktivity i v pokročilém věku jako nástroj zdravotnické prevence. Pro nás v Česku by bylo zajímavé udělat podobné srovnání napříč různými příjmovými vrstvami, protože bych se skoro vsadil, že pokles bude korelovat především s příjmem. Ale to ponechám na nějaké jiné, domácí vědátory.

Cvičeníčko, mučeníčko! Zdroj: sungod78
Cvičeníčko, mučeníčko! Zdroj: sungod78

Jako jiné studie z velkých dat ani tato navíc neřeší mechanismus, kterým cvičení hypertenzi snižuje. Zlí jazykové by mohli proto namítat, že jde jenom o korelaci, nikoliv kauzalitu. To je samozřejmě pravda, pomineme-li, že jiné týmy jsou už na stopě proteinů, které přímo dokazují souvislost mezi cvičením a lepším zdravím.

Čili tentokrát je linka jasná, a to ačkoliv právě korelace vs. kauzalita může vysvětlovat mnohé rozdíly, protože např. bohatší lidé cvičí snáze než ti chudší.

První třída do Valhally

Časem bychom se samozřejmě mohli naučit identifikovat ty proteiny, které jsou produkovány cvičením, a dodávali bychom je do těla podobně, jako kdy nám nyní schází nějaký vitamín. To by mohlo rozhodně zdraví výrazně pomoct! Nicméně, než se tak stane, je dobré mít na paměti, že cvičení je nejlepší ochranou mimo jiné i před hypertenzí různých skupin Američanů

I pokud si v kapse necháme zastrčené rozumy a rady pro postarší obyvatelstvo USA, zjištění z práce je validní samozřejmě i pro českého čtenáře: cvičte, cvičte, cvičte! A nepřestávejte s pokročilým věkem, ba naopak, pokud vám to zdraví jen sebemíň dovolí! Protože jinak, a to bude také takový zjevný spoiler alert, se do Valhally vydáte pravděpodobně mnohem dřív, než by vám bylo milé…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama