Mikroplasty škodí nejen v moři, ale i v půdě, ukázala studie

TLDR: Mikroplasty pronikající do půdy zřejmě snižují počet drobného hmyzu a škodí tak biodiverzitě. Nejde o definitivní závěry, kupí se ale náznaky, že mikroplasty výrazně škodí malým živočichům, vliv můžou mít v součtu i na nás. Studie tu.

Doba plastová

O mikroplastech a jejich dopadu na životní prostředí ví zřejmě každý environmentálně agitovaný Evropan. Jedná se o úlomky plastů o velikosti od 5 mm až po mikroskopické částečky velké jen několik nanometrů. To, že se tyto drobně plastové kousíčky dostávají do vody, se ví již nějakou dobu. Ale nevědělo se přesně, zdali tu páchají nějakou zásadnější neplechu.

Mirkoplasty vznikají při degradaci plastů, ze kterých se v dnešní době vyrábí… no vlastně všechno. Jsou ale také součástí například zubních past, některé kosmetiky atd. Částečky mikroplastů se každopádně neplánovaně dostávají do řek a oceánů, kde se pak dovedou díky své výdrži akumulovat.

Mnohé částečky plastů jsou přitom natolik drobné, že je vodní organismy slupnou spolu s planktonem. A čím výše je zvíře na potravním řetězci, tím více částeček mikroplastů mu skončí v břiše. Zároveň ale platí, že doposud jsme si zásadního vlivu mikroplastů nevšimli – zjednodušeně řečeno, kdyby byly mikroplasty při své všudypřítomnosti fatální, asi by nám neuniklo, že vykosily polovinu oceánu…

Hromadí se ale důkazy, že jejich vliv na nejmenší tvory, kteří metabolizují velmi malé množství živin, a tak i látky unikající z mikroplastů jsou pro ně významné, přesto není zanedbatelný. Dle studie čínských vědců, která vyšla v časopise Britské královské společnosti, se navíc mikroplasty hromadí nejen ve vodě, ale i v půdě. A to zřejmě ještě ve větší míře a s horšími následky než ve vodě.

Zdroj: Pixabay, vlastní

Mikroplasty v půdě

Čínští vědci pod vedením Dunmei Lina se ve své studii zkoumali dopad mikroplastů na půdní organismy. Mirkoplasty se do půdy dostávají nejčastěji přímo ze skládek, kde jsou drobné částečky plastů roznášeny větrem nebo vodou do půdy.

Čínští vědci si posvítili zejména na hmyz, ale i na půdní roztoče, kroužkovce, chvostoskoky a jiné drobné půdní reducenty. Těchto drobných tvorečků si málokdy povšimneme, jako rozkladači organické hmoty ale hrají spolu s houbami a půdními bakteriemi nezbytnou roli v koloběhu živin v půdě.

Proto si výzkumníci vybrali území poblíž města Čchung-Čhing, které rozdělili na 4 stejné čtverce. Každý z těchto čtverců poprášili mikroplastovými částečkami polyetylenu (PE) v různém množství – od 0 až do 15 gramů na metr čtvereční půdy. Nakonec počkali, až déšť spláchne mikroplasty do půdy a po cca 280 dnech zkoumali, jaký dopad měly na půdní ekosystém…

Tady vidím, malý – špatný

V oblasti s nejvyšší koncentrací mikroplastů bylo oproti kontrolní oblasti výrazně menší množství půdních bezobratlých. Množství larev hmyzu kleslo až o 40%, mravenců v půdě ubylo dokonce o 60% a hlístů a jiných drobných červů až o 20%. Množství mikroorganismů, vláken hub a půdních bakterií bylo ovlivněno méně.

Některých mikroorganismů ale v oblasti s nejvyšší koncentrací mikroplastů přibylo. To by se mohlo zpočátku zdát jako dobré znamení, na podobné závěry je však ještě příliš brzy.

Dle autorů studie se totiž poškození způsobené mirkoplasty může kaskádovitě šířit půdním potravním řetězcem s těžko předvídatelnými následky. Mikroplasty se ale také mohou z půdy dostávat do plodin. A z pěstovaných plodin přímo do nás.

Nevíme zkrátka, zdali poškození mikroplastů vadí některým částem biomu méně (což by bylo aspoň trochu fajn, ač by to narušovalo diverzitu), či se projeví později (což by bylo méně fajn).

Mikroplasty nalezené v sedimentu řek
A)Labe B)Mosela C)Neckar D)Rýn.
Zdroj: Martin Wagner et al./Environmental Sciences Europe

Co dál?

Závěrečná zpráva autorů studie je jasná: Omezit používání plastů a jejich ukládání do skládek. To se ale, jak už to tak bývá, snáze řekne, než udělá. Žijeme přeci jen v době plastové, a přestat vyrábět plasty ze dne na den prostě nelze. Hromaděním mikroplastů v půdních a vodních ekosystémech si ale zakládáme na pořádný průšvih.

Zároveň ovšem platí, že plasty mají i své značné benefity, na které bychom neměli zapomínat. Jde o báječné obaly, které pomáhají udržet potraviny déle čerstvé, což přispívá k redukci plýtvání. Jde také o energeticky nejvíce efektivní materiál z těch spotřebitelských!

Na jedinou papírovou tašku padne mnohem více energie než na jedinou plastovou tašku, takže pokud plátěnku nenosíte 10 let, jistou optikou je plastová taška ekologičtější. Nu a pak je tu ta věc, že pokud budeme plasty pálit, mikroplastů nám asi ubude, ale zase nám přibude emisí…

Řešené plastové otázky tedy není a nebude snadné. Abych ale nekončil tak depresivně – po celém světě vzniká celá řada organizací a iniciativ, které se snaží omezit produkci plastů. Spousta vědátorů taky zkoumá, jak ekologicky likvidovat plasty, nebo vytvořit přirozeně rozložitelné náhražky. Ty by mohly vznikat například z mořských řas nebo pomocí speciálních bakterií. Tak těm vědátorům držme palce, ať neskončíme s břichy plnými mikroplastů. #bonappetit

 [Svatopluk Skoupý, LL]

Jednou z dobrých zpráv je, že tohle síto na plasty už sítuje plasty!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama