Koronavirus si při šíření mezi buňkami pomáhá „chapadly“

TLDR: Jen klid – podobná chapadýlka vznikají i bez korony, ale zdá se, že korona jejich růst přesto stimuluje. Mohlo by to přinést látku, která snižuje přenosnost viru. Studie tu.

Jako z japonské kinematografie…

Už jste asi o novém koronaviru SARS-CoV-2 slyšeli vše možné! Od toho, že nám vezme chuť a čich, sežere plíce či vleze na mozek, ale dnes přesto dojde na jedno další zjištění působící jako ze světa fikce. Aby toho totiž nebylo málo, podle všeho dělá naším buňkám chapadla!

No fakt! Zní to jako story vytržená z mikroskopické hororu, SARS-CoV-2 ale podle všeho umí popíchnout naše buňky, aby vytvořily chapadla posetá malými koroňátky! Odhalení jako z japonské kinematografie ale ve skutečnosti není zase tak šokantní. Hned si vysvětlíme proč.

V první řadě platí, že tato chapadýlka se běžně tvoří i u zdravých buněk, SARS-CoV-2 má ale podle všeho schopnost tvorbu těchto filopodií stimulovat. Zároveň se přitom na nich umí také hromadit, a tedy je potenciálně využívat jako malé korona-pošťáky mezi buňkami!

V řadě druhé platí, že toto zjištění vlastně u SARS-CoV-2 také není nové. Jenom se ho v poslední době chytila nová studie. SARS-CoV-2 totiž v tomto ohledu není zdaleka jedinečný. Ostatní koronaviry, například ty zodpovědné za tradiční epidemii SARS, taky rády chapadlují nebohé buňky, aby se šířily. A třeba taková ebola tyto chapadýlka vyloženě využívá jako taxík do dalších buněk! Svět mikrobiologie je zvláštní a plný hrůz, avšak mnohdy nejsou ony hrůzy nic moc výjimečného.

Co je tedy nové? Především naděje na to, že bychom podobné chapadla mohli obrátit proti SARS-CoV-2 samotnému!

Zdroj teplatu: The Brave Fighter of Sun Fighbird/Nagoya TV

Je nám to k něčemu?

Čerstvě se totiž objevila studie týmu Robert Grosse z Freiburgské university. Ta tyto chapadýlka popisuje jako “dálnice pro transport”, a zdůrazňuje, že je tedy logické, aby viry na užitečnost těchto cest nakonec přišly, a rovněž se svezly. Není to důkaz konspirace, jenom toho, že jste doposud o interakci buněk a virů věděli zase o trochu míň.

Podobná virová cestička nám přitom může být ještě užitečná. Pokud se totiž podaří tezi o dálnici replikovat a potvrdit jinými týmy, mohlo by to vést k látce, která snižuje infekčnost nového koronaviru. Jak?

Další mikroskopické studování SARS-CoV-2 posedlých buněk totiž řešilo otázku, zda-li tyto chapadýlka mají nějaký zásadnější vliv na přenos viru. Ukázalo se, že tato chapadýlka obsahují protein zvaný CK2, na který existuje terapeutická protilátka Silmitasertib. A co se stalo, pokud se tato látka poskytnula buňkám? Dané buňky byly proti infekci COVID-19 odolnější!

To naznačuje, že lidé infikovaní SARS-CoV-2 by potenciálně mohli brát nějaký preparát, který by dále snížil riziko vážnější reakce i riziko dalšího infikovaného jedince. Nicméně, tradičně musím dvojitou červenou vlnovkou podtrhnout, že jde opět o experimentální studii. Ne, že si teď půjdete obstarat balíček Silmitasertibu, který budete preventivně šňupat…

SARS-CoV-2-infected cell with filopodia
Buňka infikovanou koronou a její filopodie. Zdroj: ROBERT GROSSE/CIBSS/UNIVERSITY OF FREIBURG

Pomocné chapadlo

Není bez zajímavosti, že Silmitasertib byl sám vyvinut pro využití v chemoterapii, takže je nicméně schválen pro využití u lidí. Nicméně, ono využití musí být alespoň prozatím pod klinickým dohledem. Americký NIH nicméně již spolu s se Senhwa Biosciences oznámil v dubnu počátek evaualace nasazení Silmitasertibinu u lidí, přičemž výsledky doposud nepřišly. Což o jejich zázračném efektu příliš nesvědčí – ale možná jsem jenom příliš nedočkavý. Obvykle podobné studie trvají roky. To jenom v poslední době jsme si zvykli, že třeba očkování na COVID-19 vzniká v horizontu měsíců.

Snížení infekčnosti buněk by také automaticky neznamenalo, že je s COVID-19 amen. Virové částice by stále mohly buňky infikovat mimo chapadélka, ale měly by to s infekcí složitější a trvalo by jim to déle. Stejně jako vás nezabije infekce jedinou virovou částicí (ale musíte jich pochytat víc), také zpomalení šíření viru našim organismem by ovšem mohlo hrát do karet imunitní odpovědi. To vše jsou ale témata, s nimiž budeme muset počkat na nějakou jinou studii.

Pokud se tato hypotéza každopádně potvrdí, jsme zase o krok blíž k tomu, aby nám buněčná chapadla, která znějí spíše jako z hororu, podala v boji s pandemií naopak pomocnou ruku!

[Martin Lukáč, LL]

Potenciální udělátka proti COVID-19 jsou vůbec občas překvapivá – třeba mezi ně patří i kanály…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama