Dexametazon pomáhá s COVID-19. Paradoxně potlačením imunity

TLDR: Starý lék by mohl pomáhat pacientům na plicní ventilaci. Paradoxně možná tak, že potlačí přehnanou imunitní reakci jejich těla. Zatím ale čekáme na více výsledků. Studie tu.

Mírný pokrok v mezích pandemie

Máme tu průlom v léčbě korony pro tento měsíc? Už od poloviny června se mluví o tom, že nová klinická data naznačují potenciální prospěšnost poměrně levného léku dexametazonu u vážnějších případů COVID-19. Pokud jste však letošní jaro neprospali, něco podobného jsme mohli číst třeba už v případě hydroxycholoquinu. U kterého nakonec práce v součtu k ničemu převratnému nedošly. Bude dexametazon jiným příběhem? Možná ano – ale zázraky nečekejte.

Dexametazon sám je poměrně dlouho známý kortikoid a v zásadě běžný lék, indikovaný například k léčbě pneumonií, otoků nebo septického šoku… a stovky dalších stavů. Je vlastně trochu překvapivé, že se jeho jméno začalo skloňovat až nyní. Jde o první látku, která nejspíše dokázala výrazněji snížit míru úmrtí na COVID-19, kterému podlehlo již téměř půl milionu lidí po celém světě. Vědci z projektu RECOVERY v polovině června totiž oznámili, že dexametazon snižuje riziko smrti u pacientů na umělé ventilaci o přibližně 20 %. To není zrovna všelék – ale je to rozhodně parádní zpráva! Pokud to tedy potvrdí další práce.

Jak by tahle sranda měla s koronou bojovat? Nepřímo! Dexametazon je starý jak hnědé uhlí – objeven byl v roce 1957 a nasazen v roce 1961. Ve srovnání třebas s remdesivirem je dexametazon asi tak hi-tech jako Sputnik-1. Látka přesto disponuje jak protizánětlivou schopností, tak i schopností potlačit imunitní odpověď organismu, což zní v boji s infekcemi divně, což? Tento lék používáme dlouhá léta k léčbě kdejaký autoimunitních onemocnění nebo onemocnění, které způsobují přehnanou imunitní odpověď – přesně to, co vidíme u lidí, kteří mnohdy končí na ventilaci s COVID-19.

Důvod, proč naše plíce během onemocnění COVID-19 selhávají, je totiž do značné míry závislý na odpovědi imunitního systému. Imunitní buňky v plicích totiž pod útokem korony začnou ve velkém vypouštět molekuly, které signalizují zánět. Do tkáně se nahrnou leukocyty a neutrofily a kromě viru napadají i vlastní tkáň plic. Není to cytokinová bouře jako u španělské chřipky, ale dá se říct, že imunitní systém může i u korony být poněkud dvousečnou zbraní.

Není k dispozici žádný popis fotky.
Tu Karvinou nám byl čert dlužen… Zdroj: WHO

Všeho moc škodí – včetně imunity

Předpokládá se, že za pozitivními výsledky dexametazonu stojí právě jeho schopnost potlačit přehnanou imunitní odpověď organismu. Dokládají to například pacienti, kteří měli lehký průběh COVID-19, kdy z účinků dexametazonu neměli žádný benefit a zotavili se stejně, jako lidé, co ho nebrali. Tedy to, že u akurátní odpovědi na COVID-19 byl výsledek stejný jako při podávání léku s imunosupresivním efektem.

Studie pod vedením Petera Horbyho ilustrovala efekt prozatím čistě na statistickém vzorku 2104 náhodných COVID-19 pacientů, kteří byli srovnáni s 4321 kontrolními pacienty, jenž dostali běžnou péči. Právě tady se projevila onen rozdíl v mortalitě na ploše 28 dní. Dlužno ovšem zmínit, že podání dexametazonu neznamená, že by pacoši vyskočili z postele jako Jura! 21,6 % pacientů s dexametazonem stále zemřelo. Bylo jich však méně, než 24,6 % pacientů bez něj (na větším vzorku). Pokud vám smrtnost přijde vysoká, připomínám, že součástí testované skupiny byly hospitalizované případy včetně těch na ventilaci! Tedy i pacienti, kteří mají velmi vážný průběh choroby.

A právě lidé na ventilaci mají z dexametazonu také největší užitek – data totiž nenasvědčují tomu, že by lék snižoval smrtnost i u pacientů bez respirační podpory. Jinými slovy, zatím se nezdá, že by dexametazon mohl snižovat závažnost COVID-19 napříč všemi typy reakcí (jako se doufá u jiných léků), kdy se z velmi závažných případů stanou jen velmi závažné, a ze závažných mírné případy. Spíše jde zase o další lék pro situace, kdy je situace tak zoufalá, že doposud krom ventilace zbývalo jenom k umělému okysličení krve a modlitby k všemožným božstvům. Pro sichr!

Zdroj: The_Only_Shoe, vlastní

Proč nyní?

Výhodou nicméně je, že dexametazon je relativně dobře dostupný a mohl by pomáhat spíše dříve nežli později. Faktem nicméně je, že minimálně dva až tři měsíce si nejspíše počkáme na definitivnější verdikt od jiných týmů. Prozatím tedy dexametazon raději nehromaďte! Anebo jenom v případě, že jste se už zbavili těch palet hydroxycholoquinu…

Pokud se stejně jako můj dvorní imunolog ptáte, proč se dexametazon neotestoval dříve, odpověď je snadná – individuálně se snad i podával, ale teprve nyní máme skutečně data z větší klinické práce. Je fascinující, že od únorového vzestupu de facto pandemie až doposud došlo – za čtyři měsíce! – k celé baterii bleskových klinických testů! Podobné testy obvykle probíhají roky, a má to svůj důvod: snahu vyvarovat se rizikům.

Britský test dexametazonu k tomu využil „adaptivní“ návrh klinických testů, kdy se zkoušelo na půl tuctu jiných léčiv, a statistickými čachry se randomizoval celý pokus tak, aby z toho nevybuchly hlavy pacientům, personálu ani výzkumníkům. Že se něco podobného nezhroutilo v silnější britské vlně COVID-19, je malý zázrak. A že z toho máme data, která můžou snad pomoct pacientům do budoucna, je ještě větší.

Koronavirus se zdánlivě vytratil, ale v poslední době už slyšíme stále častěji o riziku druhé vlny. Mnoho zemí hlásí po uvolnění opatření nárůst nakažených a lidé se ptají, zda se vše bude opakovat, až chvíle, kdy budeme mít efektivní vakcínu. Nemusí to tak docela platit, protože během první vlny jsme se toho mnoho naučili. A mezi tyto informace patří i léky, které nám pomohou v potenciální druhé či – proboha – třetí vlny!

Text vznikl ve spolupráci s popularizační stránkou Vaxinátor.

[Peter Burán, LL, MK]

Kéž bychom tak měli nějakou nenáročnou technologii, která může při správném užívání postup pandemie zpomalit i bez zastavení ekonomiky. Jako třeba…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama