Může COVID-19 způsobovat neurologické potíže?

TLDR: Virové infekce můžou výjimečně způsobovat obrnu vlivem autoimunitní reakce těla. Jestli tak činí nový koronavirus, zatím nevíme. Ale i kdyby nikoliv, doktory bude čekat záplava lidí vystresovaných celkovou situací. Studie tu.

Schrödingerovské symptomy

Epidemiologie je složitá. Ohledně nového koronaviru třeba panuje teze, že „je stejně nebezpečný jako chřipka“. Teď pomiňme, jakou má SARS-CoV-2 skutečně smrtnost – furt se to zkoumá, i přitom virus byl nebezpečný *úplně stejně* jako sezónní chřipka, byl by to dost průser. V první řadě protože chřipka způsobuje možná až stovky tisíc úmrtí ročně. Ale ve stejné řadě by i nový virus, který je stejně nebezpečný jako chřipka, zřejmě způsobil mnohem víc smrtí než chřipka!

Zní to jako paradox, ale má to dobrý důvod – proti sezónní chřipce je řada rizikových lidí očkována. Přičemž pokud máte respirační problémy a vakcíny vás (přímo či skrze skupinovou imunitu nepřímo) chrání třeba posledních 10 let, a pak náhle dorazí nový virus, proti kterému vakcína najednou není

Jak říkám, epidemiologie je složitá. O smrtnosti na COVID-19 se však dnes překvapivě bavit nebudeme. Trio vědátorů z UC-San Diego se totiž rovněž domnívá, že COVID-19 způsobí významný nárůst neurologických chorob. To celé v okamžiku, kdy sice kolují různé zkazky o potenciálních problémech, jako je ztráta čichu, zmatenost, záchvaty nebo dokonce mrtvice! Zatím jde o anekdotické případy, které můžou a nemusejí být validní. Musíme počkat na další studie.

Tým Emily Troyer, Jordana Kohna a Suzi Hong přesto varuje, že COVID-19 zvýší neurologické potíže i v případě, že žádné neurologické potíže nezpůsobuje. Jak?

Mechanismy jsou dvojí. V první řadě již zmíněný potenciál, že nový koronavirus může způsobovat zatím nepřesně definované neurologické poruchy. Zní to jako koncept ze sféry zombie apokalypsy, ve skutečnosti však podobná šlamastika nemusí být vůbec ojedinělá pro SARS-CoV-2. I řada minulých pandemií způsobovala pestrou paletu problémů včetně náladovosti, psychózy, mozkové encefalopatie až po neuromuskulární dysfunkce!

zdroj: So You Wanna Be a Pirate?, Sony Pictures Animation

Lavina neznámých

Nešvary tohoto druhu můžou být akutní, tedy trvající týdny po dobu nejvýraznější přítomnosti viru v těle, ale i odložená až po průběhu (většiny) onemocnění. Neurologické problémy přitom nemusejí být způsobeny ani reaktivací viru (v případě nového koronaviru stále jenom hypotetický scénář, který je furt předmětem bádání), ale i poškození imunity vlivem prodělané infekce.

Například minulé velké pandemie byly spojovány s nárůstem nej(h)různějších symptomů včetně nespavosti, úzkostí, depresí, psychózy, sebevražd či deliria, jak zaznamenala studie Menninger et al. z roku 1926. Došlo třeba i na diagnostikování poruch vzniklých v důsledku španělské chřipky z let 1918 až 1920. Von Economo et al. v roce 1932 identifikovali chorobu pojmenovanou jako letargická encefalitida vznikající právě v důsledku španělské chřipky. A tím se dostáváme k druhé rovině neurologických potíží…

Mnozí můžou nyní namítnout, že podobná století stará diagnóza nemá velkou výpovědní hodnotu. Zmíněná letargická encefalitida mohla by dnes mohla být velmi dobře diagnostikována jako chronická deprese, která mohla, ale také vůbec nemusela mít souvislost s prodělanou španělskou chřipkou. Bavíme se ostatně o době, kdy se skrze prsty lidé dívali i na post-traumatický syndrom vyvolaný tím, že vojákům hrozí smrt dělostřelectvem, plynem i kulometem. A raději PTSD nazvali jako „shell shock“, v dobové definici způsobovaný „změnami tlaku vlivem výbuchů“…

Nicméně, shell shock byl sice nesprávně „pochopen“, ale přesto šlo o validní problém pro veterány první světové. Nárůst neurologických problémů u pacientů infikovaných H1N1 tedy podobně možná vůbec nemusel být způsobený H1N1, ale „pouze“ stresem z doby pandemie, a přesto šlo o významný činitel pro další zdraví populace.

Na rozdíl od minulých epidemií ovšem můžeme dnes již zjišťovat, zdali jde pouze o důsledek stresu anebo přímý vliv SARS-CoV-2 na organismus. Vědátoři stojící za novou studií totiž doporučují sledovat vybraný vzorek pacientů s prodělaným COVID-19 dlouhodobě.

Není k dispozici žádný popis fotky.
Projekce vůbec nezjednodušuje existence tohoto…
zdroj: Scienergetic

Válka na dvou frontách

Existuje několik hypotéz, jak by respirační choroba mohla skutečně zatěžovat i nervový systém. V první řadě si připomeňme, že organismus je složitá biochemická továrna, kde leccos souvisí s lecčím, a i bakterie způsobující parandentozu vám možná můžou přispívat k Alzheimeru!

Podobně je možné, že také virové částice můžou proniknout skrze hematoencefalickou bariéru a infikovat také mozkové buňky. Jinou možností je naopak příliš silná reakce imunitního systému, který by mohl v menší míře zaútočit na buňky v mozku a způsobit tak rizikovou zánětlivou reakci. Třetí významnou hypotézou je možnost, že koronavirové onemocnění poškozuje střevní mikrobiotu. Což může mít zpětně vliv i na nervový systém.

Takzvaný Guillainův–Barrého syndrom je ostatně typem obrny spouštěné právě virovou infekcí včetně chřipky. Objevuje se sice jenom u 1 až 2 lidí na 100 tisíc lidí v populaci, relativně infekčnější COVID-19 by však mohl znamenat i větší míru jeho výskytu. Z Itálie už přišly zprávy o rozvoji GBS u několika pacientů.

Raději ještě jednou dvojitou červenou vlnovkou podtrhnu, že žádná z oněch tří možností není stran nového koronaviru zdaleka jistá. Rozhodně nejde ani o reakci typickou pro majoritu známých případů COVID-19! Pokud máte koronavirus, nestanou se z vás zombíci! A vlastně se raději ani nestresujte těmihle řádky, pokud vás dnešní zprávy přivádějí do nepříjemných stavu! Běžte třeba masturbovat nebo dělat jiné příjemné aktivity. Já tu zatím počkám a povíme si, proč je to důležité…

Zpátky? Výborně. Aktuální práce tak v součtu především varuje, že po nynější epidemii nejspíše zdravotnictví zasáhne další epidemie neurologických nemocí způsobených novým koronavirem, stresem z nového koronaviru, anebo obojím. Pro většinu pacientů nepůjde o významný důvod k obavám – ale odborníci by s tím rozhodně měli počítat.

Duševní stejně jako tělesné zdraví máme stále furt jenom jedno, a ačkoliv epidemiology se to dnes na internetech hemží po tisících, jenom ti praví vám řeknou, že pravda má momentálně stále příchuť slova Nevíme!

[Ladislav Loukota, MK]

Konspirační teoretici budou mít samozřejmě neurologické problémy za důkaz konspirace, ale když už jsme u nich…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama