#Vědátor_v_USA #6 aneb jak Vás dostat na Fulbrighta

🤖🔬🇺🇸„Když se vydá Vědátor na stáž do USA, hodně tím získá – ale hodně taky riskuje! Třeba nervy 😮

Tak hurá do #BYROCRACY dílu
#huzzah \( ﾟヮﾟ)/

#Vědátor_na_Fulbrightu #part6
aneb blog fyzikální podjednotky JaRona Tomáštíka z cest a stáže v USA

Jak možná víte, jeden z hlavních autorů Vědátora je na rok v US of A, kam se vydal díky vládnímu Fulbright-Masarykovu stýpku. „Tak to tam musel po příjezdu zažít kulturní šok nebo úlek z byrokracie,“ říkáte si. Mno, vlastně ani tak moc ne, jak by se mohlo zdát. Čím se Amerika zdá jiná, tím je vlastně stejnější životu Středoevropana – teda až na ty široké silnice, obrovské domy a MASSIVNÍ auta s motorem z tahače – ale o civilu třeba až příště.
Pojďme se podívat na zoubek BYROKRACII GRANTOVÉ, je to absurdistán jak z filmu 1984 (book) nebo easy-peasy? A proč do toho JaRon vlastně šel?

Přepínám přes Atlantik:

„Když dokončíte doktorát po ne-zrovna-krátkém-čase, měl byste být už expert na svůj obor! V univerzitním prostředí se ale traduje i jiná pravda – vědec, co zůstává na jednom místě více než 5 let, stagnuje, zleniví a neštěkne po něm ani pes. 😞
No a já jsem chtěl aby po mě pes štěkal. A nalijme si čisté zelené, po ne-úplně-krátkém doktorátu už jsem se bál plíživé stagnace a její lenivá chapadla pravda trochu cítil… 🧠

Fulbrightovské stýpko přitom voní prestiží – tak proč nezkusit rovnou to? Říkáte si „Jo fyziku, tobě se to píská, ale co já lékař/historik/učitel anebo civil“. Tak to byste koukali, přátelé! 😲 Nebudu tu vypisovat všech 31 fulbrajtistů z celého ČeskoMoravskoSlezského Dominia a zůstanu věren vzorečku z mé malé Hané. Na meetingu jsem tak potkal Lenku Krůzovou a Petra Vaňka z Lékařská fakulta, Univerzita Palackého, Jana Buráně z Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, a dokonce i „civilistku“ Veroniku Jurečkovou z P-centrum,spolek, starajícího se v Olomouci o sociální služby a spravující známou Naše Café – Silně návyková kavárna (y) ☕️
Jak vidíte, granty od Fulbright Czech Republic podpořené Ministerstvo Školství, Mládeže a Tělovýchovy jsou tak otevřeny SKUTEČNĚ KAŽDÉMU bez rozdílu specializace a věku, kdo má (i nemá) koule, dobrý nápad a odvahu nesedět jako pecka na zadku! 🙂

Oukej, tak vám tu plkám o současnosti a že „NA TO MÁTE“… Ale jak jsem se sem safra dostal, co pro to musel „fakticky“ udělat a co je ten „dobrý nápad“ z předešlého odstavce?
Pro Fulbrajta musíte hledat a hledat… a hledat místo v USA, kam se svými nápady a specializací zapadnete. Tak třebas můj šéf Radim Čtvrtlík zvolil naprosto odlišnou taktiku – ve svém „návrhu grantu“ věděl PŘESNĚ, co chce dělat, navrhl přesný postup výzkumu, vhodné materiály a kontaktoval tehdy v oblasti nejlepšího hlavouna Prof. Marwana Al-Haikaz. Ten si řekl #cajk(y) a poslal ZVACÍ DOPIS – a #Vo_tom_to_je přátelé! Najít si spojence v USA není půl úspěchu, ale v rámci Fulbrighta prakticky 75 % úspěchu!

Oukej, ale co tedy já? No, už jsem zmiňoval něco o chapadlech stagnace. Prakticky řečeno, mou dizertačkou a obhajobou jsem po-letech víceméně ukončili projekt „technoblábolových odolných tenkých vrstev SiCN pro technoblábolí účely“ a na mou duši si nebyl jistý, co „zbrusu nového“ vybádávat dále. 😞
Nu povšimnul jsem si že na jisté univerzitě je jistá profesorka bádající nad „SiOC vrstvami vyrobenými z jiných technoblábolů“. Tak jsem jí prostě napsal, že bychom mohli spojit moje technobláboly a její technobláboly a zachránit tím třeba planetu, nebo minimálně fúzní reaktory či motorové komory. 😀(fskutečnosti technoblábolím o magnetronovém naprašování vs. polymerních prekurzorech, ale tím si nebudeme komplikovat příběh #popularizace)
No profesorka byla pro a tož mi taky napsala zvací dopis! \( ﾟヮﾟ)/

Opět si nalijme čistého tuzemáka… Když najdete vhodné téma, tak je americká strana výrazně inspirována, že vás jako (post)doktoranda dostane vlastně zadara, protože vás potenciálně podpoří Fulbrightův grant. 🤑
S dopisem v zádech pak už přichází ta pravá grantová byrokracie, která, jak už jsem říkal, je v pohodě. Bratru jsou to tyhle věci:
► Zvací dopis z USA (popsáno).
► Návrh projektu na 4 stránky (spojil jsem oba technobláboly v myšlenku, jak vybádat ten nový).
► Soupis vašich publikací, knížek, článků, aktivit, co kde jste dělali a kde něco prováděli.
► Samože životopis.
► Tři doporučující dopisy od tří lidí (já zvolil své šéfy a kolegy).
► A pak už je to jen klikačka ve webovém rozhraní Fulbrighta a rozhodnout se, zda přibalíte ženu nebo děti. 👨‍👩‍👧‍👦 Optimálně ty své!
POZOR – to všechno před termínem ukončení nových přihlášek, datum si musíte hlídat! A pak už si jen držet palečky. 🤞

V případě scénáře „Jupí, grant jsem získal!“ pak samože následuje pár dalších byrokratických srand:
Hurá k zubaři udělat generálku – pověsti o cenách amerických zubařů nelžou. Hybaj doočkovat všechno, co chybí a vyplnit to do lejstra, za které dostanete za odměnu americké pojištění! Několik skvěle informativních sedánků v Praze v sídle Fulbrightovy komise, koupit letenku a tradá ve stopách Tony Dvořáka objevovat Novosvětskou! 😮

Tak snad jsem vám trochu poradil a na sebe vyspoiloval pár špeků pro bulvár. Zadara Fulbrighta nedostanete, to si nemyslete – ale věřím, že český člověk se neztratí, jen musí najít odvahu vyrazit na vandr… a opustit „konformní zónu“! Uff – a o tom vám fanoušci taky povím poctivý příběh Od Podlahy, ale to zas příště! 😉“

Protože jsem sakra hardcore popularizátor, určitě Vás zajímají především hardcore vědy a co se skrývá za tajemnými „technobláboly“. Pro ty, které zajímají ty první bláboly máme JaRonův dizertační článek hír: <https://go.nature.com/2R5fhRL>.

Pro ty, co naopak zajímají druhé „technobláboly v USA“ (aby mu třeba dílo vyfoukli s vlastními nápady bo ještě lépe poradili ;)) máme článeček v podobném duchu třeba hír <https://bit.ly/2udlhPo> nebo hír <https://bit.ly/38hgbR5>.

—
Pobyt Vědátorových podjednotek v USA je hrazen z grantu Fulbrightovy komise, podpořený MŠMT. Chcete-li se dozvědět o vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměnách mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, omrkněte jejich stránky Fulbright.cz a nebo rovnou napište dotazy sem a podjednotky Vám určitě vše řádně vysvětlí.