#Vědátor_v_USA #5 aneb pojďme konečně technoblábolit o vědě

🤖🔬🇺🇸 S čím pracuje Vědátor na stáži v USA? Jan „JaRon“ Tomáštík se na své americké misi pod hlavičkou stipendia Fulbrightovy komise ČR konečně trochu zabydlel a je tak čas na SERIÁL PŘÍSPĚVKŮ z jeho působení.
Přepínám tedy přes Atlantický oceán:

#Vědátor_na_Fulbrightu #part5
aneb blog fyzikální podjednotky JaRona Tomáštíka z cest a stáže v USA

Hned na úvod si dáme trochu MOJÍ VĚDY a taky SNĚHU. Prej ho ve střední Evropě zatím moc nemáte …

Zasněžená ulice nedaleko našeho domova v Hearthstone Road, Blacksburg.
Zasněžená Burrus Hall, neboli rektorát Virginia Polytechnic University.

O co mi tu tedy z vědeckého hlediska jde a nad čím bádám podpořen grantem? Mým supertajným vědeckým cílem je NAVRHNOUT A VYROBIT OCHRANNÉ KERAMICKÉ VRSTVY PRO KOVY, co vydrží leccos a leckde. Abych to pořádně otestoval, opékám to zleva zprava jako topinku, máchám to v sajrajtech a dusím to v nepozemských atmosférách.

Ale nebojte, zas taková nuda to není. 😌 Mám tu hromadu NOVÝCH PŘÍSTROJŮ, na kterých se trénuju aby mě dovedly k cíli, jako třeba fajnové Elektronové mikroskopy a Iontový skalpel pro prořezávání materiálů s přesností na nanometry (FIB) a podobné srandy za milióny! 🔬

Jeden Argon za druhým, spotřeba veliká.

Pro chytré hlavičky to teď rozepíšu, kdo nemá rád technobláboly, může přeskočit na další odstavec.
Taková nerez ocel, ačkoliv by neměla reznout (tedy chytat kyslík ze vzduchu a vytvářen oxidy železa a dalších prvků na povrchu) stejně nevydrží vysoké teploty a kyselé prostředí. KERAMIKA je se svou tepelnou a chemickou odolností pro takovou ochranu jako dělaná – no jo, ale jak z toho ukuchtit vrstvu? Kovy mají ještě tak nemilou vlastnost, že se teplem roztahují a keramika moc ne, tak by to stejně celé popraskalo.
Mým fíglem, využívající znalostí pánů Gunthnera, Barrosso a dalších je využít vhodné POLYMERICKÉ prekurzory, které na kovy nanesu spin coaterem – vlastně jen rychlejším gramofonem 😌. Když tuto měkkou a nicmoc ochrannou vrstvu trochu usmažím za vhodné atmosféry a teplot přesahujících stovky stupňů Celsia (na Fahrenheity se tu fakt nehraje 😛), vodík vezme roha, křemík se v milostném propojení proplete s uhlíkem a kyslíkem…. a polymery se změní v keramiku. #science
Kvůli zcvrkávání a tepelné roztažnosti se to snažím ochutit špetkou kovových či skleněných částic. Nu uvidíme, kam se dostanu – nějaké vrstvy mi krásně drží a chrání, jiné dopadnou jak krocan zapomenutý v troubě přes noc 🤯 🔥.

Vzorky vrstev na nerezové oceli osmahnuté v Argonu s přimíchanou vodní párou.

Kde se to celý odehrává? Působím na oddělení Materiálového Inženýrství na univerzitě Virginia Tech v malém zapadlém 50-ti tisícovém městečku BLACKSBURGU. Abyste si nemysleli, že tenhle status píšu potají v domácí Olomouci, přikládám DŮKAZ MÍSTO SLIBŮ – zdejší sníh! #TrustMeIAmEngineer😀

Výhled z laboratoře na první a asi i poslední sníh v Blacksburgu. Vydržel 3 dny. No holt jsem v zeměpisné šířce

Baví mě ale ten rozdíl oproti českým silničářům, kteří jsou vždy překvapeni sněhem v zimě. ❄️ Tady jsem potkal armádu pluhů a „ploužků“ už dvě hodiny po začátku chumelenice, chodníky kolem kampusu vyčištěné, autobusy jezdí na čas. 🚃

Alespoň, že z laboratoře bylo pak pěkné pokoukání! 📸

Příště si povíme něco ještě víc „VZRUŠUJÍCÍHO“ z mojí zahraniční mise – jak se vlastně jako český vědec poprat BYROKRATICKOU MAŠINÉRIÍ a dostat se na podobný výjezd! 😀


Pobyt Vědátorových podjednotek v USA je hrazen z grantu Fulbrightovy komise, podpořený MŠMT. Chcete-li se dozvědět o vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměnách mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, omrkněte jejich stránky Fulbright.cz a nebo rovnou napište dotazy sem a podjednotky Vám určitě vše řádně vysvětlí.

Diskuze