Curiosity na Marsu detekovala kyslík. Odkud plyn pochází, není jasné

TLDR verze: Po metanu je na Marsu i stopové množství kyslíku. Co je důležité, mění se dle ročního období. V podezření je potenciální život, ale i „pouhá“ geologie. Oznámení tu.

Co že to vyčenichali tentokrát???

Kyslík na Marsu v posledních dnech zjitřil pozornost každého, kdo si ze základky pamatuje, k čemu kyslík slouží a/nebo kdo si pamatuje finále Total Recall. Nejnovější měření roveru Curiosity, který aktuální kyslík detekoval (v množství, kterého byste se fakt nenadýchali), si však vyžádá trochu delší popis. Leckomu se totiž okamžitě platí kladiva při pomyšlení, že by původcem snad mohly být nějaké marťanské stromky, a konečně bychom tak mohli vyřešit otázku, jestli jsme ve vesmíru sami! Ergo, pojďme na něj, než nám dojde dech!

Měření „podezřelých“ substancí na Marsu bylo doposud skloňováno zejména stran metanu. Možná si pamatujete, že naposledy se tohle téma objevilo letos na jaře a v létě. Long story short: Curiosity v součinnosti s jinými sondami poprvé detekovala metan, ačkoliv onen metan zase brzy zmizel fuč. Vědátoři však nedetekují metan jen tak pro srandu králíkům. Metan může být významná hypotetická biosignatura primitivních forem života… Ale stejně tak může být i „jenom“ dokladem stále aktivní marťanské geologie. Tak jako tak by šlo o významnou novinku. Jenom najít, odkud přesně metanu pochází. Což se zatím nestalo.

Jakožto skeptik sázím spíše na to druhé, ostatně i český geolog Petr Brož se podílel na studii, která možná identifikovala bahenní sopky jako hypotetického původce podobných prdíků. Ačkoliv díky sondě InSight je už bolše méně potvrzené, že nitro Marsu stále asi nějak trochu žije, Curiosity nám nyní zápletku zkomplikovala detekcí kyslíku!

Přesněji řečeno, SAM měření odhalila větší než očekávatelné stopové množství atmosférického kyslíku během pozdního jara až do léta. Spoiler Alert: tím také novinka v zásadě končí – vlastně jde o první měření bez jasného zdroje. Nicméně, bude třeba alespoň trochu popsat, o co by teoreticky mohlo jít. Ačkoliv ani tentokrát nečekejte jasnou identifikaci pachatele!

První výstřel

Abych ale netáral nějakou capinu, požádal jsem o vyjádření právě vědátora Petra Brože, který se Marsem dlouhodobě zabývá. „Objevení nečekaných změn koncentrace kyslíku v marsovské atmosféře je přesně ten důvod, proč Mars zkoumáme,“ napsal mi Petr ve shrnutí, „Krásně to ilustruje, že vždy, když si začneme myslet, že Marsu, či jinému tělesu ve Sluneční soustavě rozumíme, vždy se najde něco nového, co nás překvapí a nutí nás přehodnotit naše současné poznatky.“

Jak dodává, nejsou to totiž jen molekuly kyslíku, které takto zvláštně mění svou koncentraci v atmosféře Marsu. Jak už padlo, podobně je na tom i metan. Tyhle dva plyny sice mohou vznikat geologickými procesy, ale současně jsou na Zemi i doprovodným projevem života. I nadále tak platí, že bude zajímavé sledovat, jestli se podaří tyto změny kyslíku vysvětlit nám zatím neznámým geologickým procesem, nebo jestli nás to přibližuje možnému objevení života na jiném vesmírném tělese…

„Osobně bych si vsadil na geologický proces – je pravděpodobnější s ohledem na podmínky panující na povrchu Marsu – ale rád se nechám překvapit,“ dodal Petr. Stále tedy platí, že vše, co novinka říká, je jenom další mírná detekce něčeho trochu jiného než doposud. Která se nejspíše – stejně jako u metanu – bude ještě v dalších měsících či letech nezávisle potvrzovat orbitery Marsu.

Kyslík může rozhodně vznikat i abioticky. Oba jevy můžou rovněž souviset právě se stejným geologickým procesem. Ale, jak už padlo, i geologické pozadí by byl super výstup! A zrnko naděje nad tím, že na Marsu stále vylučují kyslík i metan nějací biočichové, stále zůstává.


Doufám, že vám kontextová reklama prodává DVDčka původního Total Recall.

Víme, že málo víme

Nic neusnadňuje ani fakt, že jak biologický, tak abiologický původ může mít společného jmenovatele. Třeba u toho metanu totiž může plynu přibývat v létě, protože prostě taje permafrost, v němž se metan hromadil – ale stejně tak ho může přibývat v létě, protože v teple se potenciální biočichové víc množí a vyluzují kyslík. To nám naznačuje, k čemu může být detekce kyslíku užitečná.

Pokud totiž bude mít kyslík stejný zdroj (vulkány vs. mikroorganismy), mohl by nám napomoct nasměrovat jak řešení zdroje metanu, tak odpovědět na jednu ze dvou velkých neznámých Rudé planety. Jinými slovy, kyslík může být jakási „křížová kontrola“ stejného (či jiného) mechanismu stojícího i za metanem. Nicméně nyní, kdy Curiosity sotva něco nového zavětřila, je příliš brzy oba plyny takto spojovat. Je to jen hypotetická možnost, neasi…

Konec konců, teprve příští rok se na Mars vydá další dedikovaná sonda určená jenom pro hledán života – první od mise Vikingů v 70. letech. O evropsko-ruské misi ExoMars 2020 jsem ale spáchal video před dvěma týdny, tak si ho třeba pusťte k véči. Na každý pád, máme v poznání Marsu ještě hodně co dohánět.

Kuriózní na kyslíkové novince rozhodně je, že nám Mars svá tajemství nedává rozhodně lacino. Co jiného ale taky očekávat záhady, která sousedí se slavnou otázkou na smysl života, vesmíru a vůbec!

[LL, PB]

O hledání života mimo Zemi i víc ve videu níž:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze