Curiosity poprvé nezávisle potvrdila přítomnost metanu na Marsu

TLDR verze: Metan na Marsu nejspíše je – to jsme doposud tušili i měřili, ale zatím vždy jenom z jedné aparatury. Tandem dvou sond však nyní metan definitivně potvrdil nezávislým měřením (studie tu). 

Návrat krále (skleníkových plynů)

Marťanský metan je předmětem debat zrovna tak dlouho, jako otázka, kolik konců měl Pán prstenů: Návrat krále! Vůbec poprvé jeho stopové množství v atmosféře Marsu na úrovni několika ppb (parts per billion) detekoval tým Goddardova střediska právě v roce 2003, veřejněji pak rok na to. Následovalo několik dalších pozorování a detekcí, ale zatím žádné měření nepotvrdilo přítomnost metanu nezávisle – tedy dvěma různými přístroji. Na Marsu totiž pořád nemáme tolik sond, abychom si mohli vybírat. Přitom potvrzení jeho skutečné existence by mělo nemalé implikace!

Hypotetický metan na Marsu (ani jinde) totiž není taková trvalka jako třeba jeho jiný skleníkový kamarád oxid uhličitý. V důsledku slunečního svitu se metan za pár let rozloží na prvočástice jako hračka z bazaru. To znamená, že něco nebo někdo musí metan do atmosféry pravidelně doplňovat. A pokud by na Mars metan nevozily ufounské kosmolety, typicky ho tu můžou uvolňovat jen dvě věci – život a/nebo vulkanismus.

Na Zemi je většina metanu v atmosféře právě produktem života. Debaty kolem toho, jak nám krávy svými pšouky zahřívají planetu, jste asi už zaznamenali. Pár procent metanu však pochází i ze zemského jádra a uvolňují jej právě různé vulkány. Ještě než se však dostaneme k tomu, co může být zdrojem toho, co vypouští metan na Marsu, hodilo by se jeho přítomnost potvrdit, inu, takříkajíc na sto prdů!

Curiosity čenichá metan

A právě to nyní oznámili vědátoři stojící za marťanskými misemi sond Mars Express a Curiosity. 15. a 16. června 2013 se jim totiž podařila v těsném závěsu série dvou měření přítomnosti metanu v atmosféře pomocí obou sond!

Nejprve došlo na detekci 15,5 ± 2,5 ppb metanu v atmosféře Marsu pomocí aparatur kosmické sondy Mars Express. Ta si spektrometrem posvítila na přítomnost metanu nad slavným kráterem Gale – po jehož povrchu však již tou dobou drandil i rover Curiosity! Ten pak den na to potvrdil přítomnost metanu vlastními aparaturami.

Zejména první detekce má sice uši odřené až do krve (mimo jiné na ní došlo jenom při jediném průletu), ale kontrola skrze Curiosity snižuje šanci, že by mohlo jít o chybu měření. Metan na Marsu je tak, zdá se, definitivně potvrzen. A konečně můžeme jít po jeho zdroji. Naopak se zdá, že by jen mohlo vypouštět cosi na východ od kráteru Gale

Spekuluje se snad o formaci Aeolis Mensae, v níž by metan uchycený do ledu mohl být periodicky uvolňován v období tepla a neuvolňován období zimy. Ví se, že organicky i přirozeně může přitom míra metanu v atmosféře oscilovat. Odcházet a vracet se. Například metan zmrzlý v permafrostu na Zemi se může vlivem vyšších teplot dostat do atmosféry. Nynější studie tak naznačuje, že na Marsu by byla jedna taková podobná oscilace snad také zaznamenaná. Co to ale naznačuje o zdroji metanu?

Česká metanová meta

Těžko zatím říct – leccos by ale mohla ukazovat i tuzemsko-germánská studie, na níž se podílel i marťanský vulkanolog Petr Brož, s nímž jsem nedávno hodil řeč. Vědátoři v ní totiž zkoumali snímky terénních útvarů, které by mohly být marťanskými bahenními sopkami. Identifikoval při tom kuželoidní i palačinkoidní útvary analogické s podobnými minivulkány na Zemi. Ty by nejenom uvolňovaly metan na Marsu, ale byly i přímým důkazem existence alespoň nějaké formy marťanského vulkanismu!

Nutno zmínit, že čistá podobnost útvarů ještě nemusí nutně znamenat jistotu. To ostatně víme i z jiné týden staré marťanské studie. Brožova práce navíc zkoumala výrůstky v lokaci Chryse Planitia, která je od kráteru Gale vzdálená pořádný kus cesty. Nechci tím tedy naznačit, že by metan čichaný Curiosity měl původ ve středoevropské laboratoři Astronomického ústavu…

Zdá se však, že máme už minimálně dvě jasné oblasti, ze kterých by metan na Marsu mohl dost dobře pšoukat. A alespoň jedna z nich (de facto nejspíše obě) spoléhá na trochu aktivní vulkanismus Rudé planety. Smyčka kolem metanu na Marsu se pomalu leč jistě utahuje – už abychom vyslali pár šerifů, kteří by na povrchu čtvrté planety kopli do publikační bedny a udělali za celou záležitostí akurátní finiš!

[LL]

S Petrem Brožem o sonde InSight v nedávném VnP:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze