Může klimatické změny zastavit geoinženýrství?

TLDR verze: Ano. Magnezit klimatické změny dle loňské studie zastavit může. Ale vlastně moc ne. Ale nepředhýbejme se, podejme popoďaře (studie tu)!

Hurá vstříc budoucnosti

Země se pravděpodobně otepluje. Co víme z historie, může to přinést značné mrzení. Na tom se asi shodne prakticky každý. Jestli se tak děje kvůli civilizačnímu hobby „spalování fosilních paliv“, jako důsledek konspirace pro nás nepochopitelné Hegemonie Stromů s Impériem Vulkánů, anebo prostě kvůli tomu, že nás tak Bůh trestá za časté masturbování, se už lidé samozřejmě nejsou schopni dohodnout – takže to teď neřešme.

Podstatné je, že se oteplování děje primárně vlivem přibývání skleníkových plynů, a to je trend, který z různých důvodů nevypadá, že by ztrácel tempo.

„Co kdybychom tak vymysleli metodu, která namísto přidávání tyhle plyny raději ubírá?“ řekl si nejspíše každý z nás v sedmi letech, aby následně nakreslil pastelkami inverzní komín, který spasí svět.


Zatímco většina z nás tyto sny opustila, aby se vydala následovat svůj sen o kariéře v obsluze vozíků v supermarketu, Ian Power z univerzity Trent namísto toho celou věc vloni ve své studii vymyslel do detailů! Se svým týmem v aktuální studii přišel na to, jak urychlit metodu zachytávání CO2 do magnezitu ze stovek tisíců let na 72 dní. S využitím mikrokuliček polysterenu v roli katalyzátoru se podařilo mineralizaci nerostu nejen navrhnout, ale také úspěšně ozkoušet!

Bude však taková metoda – ač zatím zjevně teprve v plenkách – skutečně efektivní? I když jsem velký zastánce možnosti reverzně vracet dopady klimatických změn, a napsal jsem o tom řadu (minimálně jeden) textů, v praxi si nejsem jistý, jestli magnezit skýtá to pravé, ořechové řešení

Stroj: Red Alert 2/Westwood

Zatím vlastně nevíme

Především příliš nesedí úplně potřebné počty. Na zachycení roční produkce atmosférického přívalu nové CO2 bychom potřebovali obrovské množství katalyzátorů, energií a tak i znovu nové produkce materiálů na obří škále, která by svým vlastním vznikem nejspíše přidala do atmosféry hromadu nového oxidu uhličitého.

Možná, že až jednou někdo vyvine efektivnější metodu (a energetika tu metodu pohánějící bude primárně obnovitelná/jaderná), mohla by bilance vyjít o prsa pozitivně pro planetu. I tak by však spoléhání se jenom na magnezit bylo nejspíše absurdně drahé. Zachytávání CO2 do magnezitu by tak jednou, až bude potřeba, mohlo být součástí receptu na spásu planety před hrozbou, kterou jsou klimatické změny…

Ale vysazování nových lesů je rozhodně levnější, příjemnější i udržitelnější metoda znovuzachytávání oxidu uhličitého. I když se nakonec může ukázat, že přesně tohle po nás ty zlé, imperialistické Stromy celou dobu chtěly!

[LL]

Klimatické změny z hlediska jejich nápravy neřešíme poprvý! Mrkni na naše další video – a subscribuj náš kanál na YouTube!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze