Kolaps Byzance byl pozvolný, napomohly to popsat její odpadky
TLDR verze: Archeologové se prokopávali starověkými popelnicemi. Pomohlo to zjistit, že Byzantská říše minimálně ve své východní části nezkolabovala až vlivem nájezdů, ale slábla dávno před nimi (studie tu).
V minulých dílech jste viděli…
Máme tu další archeologickou novinku týkající se zkázy, úpadku, kolapsu a neklidných časů. Na první pohled by se mohlo zdát, že si v tom Vědátor nějak libuje (vraždícího herolda techno-apokalypsy v mém logu si nevšímejte). Skutečnost je ale bohužel taková, že – navzdory tomu, co nám tvrdily Disneyho dokumentární animované filmy ze starověké Arábie – historie lidstva je plná kolapsů, úpadků a krve. Za to zpěvu a roztomilých zvířátek je v ní o poznání méně!
Archeologátoři tak hlásí, že se zase hrabali v odpadcích! Kdo onu hrobokopáčskou pakáž zná, toho to nepřekvapí. Studie mezinárodního týmu vedeného Guy Bar-Ozem, profesorem archeologie z univerzity v Haifě v Izraeli, se zaměřila na zkoumání vrstev odpadků byzantského pohraničního města Elusa v poušti Negev.
Zaměřili se na období 6. století n. l., kdy docházelo k zásadním změnám v mocenské struktuře východních teritorií Římské říše. Východořímská Byzantská říše si v 6. století prošla pozoruhodným dějinným obloukem. Západořímská říše se před několika desetiletími definitivně zhroutila. Východní císaři tomu na konci 5. století nejenže nedokázali zabránit, ale sami měli co dělat s udržením vlastních území.
V roce 527 se ale císařem stává Justinián I., který si dal za cíl obnovit říši v její původní velikosti. Ze školy jistě všichni víme, že díky umné reformě říše a zákonů, a také díky jeho geniálnímu vojevůdci Belisarovi, se mu to takřka povedlo. Možná jsme ale někde ve škole zaslechli i termín „justiniánský mor“…
Ten do císařova snažení házel pořádné vidle tím, že od roku 541 v několikaletých intervalech ústupů a návratů postupně vybil možná až 25 % světové populace. Odhady hovoří o 25 – 50 milionech mrtvých během cca. dvou staletí. Mor se samozřejmě vyskytoval i na mnoha územích mimo Byzantskou říši. Ale tuhle ránu, srovnatelnou s epickou Černou smrtí ve středověké Evropě, si ponecháme pro jiné, biologické podjednotky Vědátora…
Dokonalý shitstorm
Jestliže to před polovinou 6. století skoro vypadalo na návrat starých dobrých časů světovládného impéria, do století 7. ale vstupuje říše nebývale oslabená. Stále ovládá rozsáhlá teritoria, která Justinián získal, dokonce i z morových ran se relativně dokázala oklepat a jakž takž fungovat. Když se ale po roce 622 objevili arabští dobyvatelé, sjednocení pod praporem mladého a dravého islámu, nastal doslova kolaps.
Některé odhady říkají, že po moru mohlo jádro byzantské armády čítat jen 30 000 profesionálních vojáků. Severní Afrika tak byla dobyta a ztracena. Západní evropská teritoria uchvátili zpět barbarští králové. Anatolie, jádro říše, přestala být bezpečná. A nešlo jenom o islám, na dveře už ze severu nějakou dobu bušili Bulhaři, Slované, Avaři…
Nechci to bagatelizovat – ale takhle rozehrátou mapu v Civilization bych asi už nezachránil!
Byzantská říše přežila a transformovala se, není ale chybou mluvit o tom, že přelom 6. a 7. století znamená skutečný kolaps státu. V západoevropské historiografii je zvykem až tento krach chápat jako skutečný konec antiky, kdy se proměňuje starověký urbanismus, struktury společnosti a tradiční středomořské dálkové komunikace jsou zpřetrhány. A protože kolapsy jsou teď z nějakého důvodu velmi sexy téma, nepřekvapí, že se mu věnoval i výše řečený tým v Izraeli.
Kromě justiniánského moru do hry vstupuje ještě jeden faktor, který se už nějakou dobu více či méně skloňuje – malá doba ledová zvaná LALIA (Late Antiquity Little Ice Age). Její počátek se odhaduje zhruba na dobu… *ba dum tss* …530–540 n. l. Tedy ve stejné době, kdy nastupuje i mor. #keď_sa_daří #tak_sa_daří
Jak jsem psal výše, archeologové se hrabali v odpadcích města Elusa – a to proto, že našli, co tam čekali: doklady úpadku a kolapsu. Vycházeli už dopředu z toho, že je zajímají konkrétní stopy dramatického vývoje společnosti v 6. století…
zdroj: Guy Bar-Oz
Hrabu se v odpadcích – v zájmu vědy!
V okolí Elusy se nacházejí celé mohyly odpadků, vzniknuvší vyvážením odpadu za město. Tato – doslova! – starověká smetiště představovala opomíjený archeologický zdroj informací. Sám Bar-Oz k tomu říká, že se mu ona smetiště stala přímo zlatým dolem informací o životě ve městě a o jeho prosperitě či úpadku.
Ukázalo se, že odpad tvořený keramickými střepy, zuhelnatělým dřevem, organickým odpadem jako jsou pecky oliv či semínka hroznů a podobně, nabízí bohatý materiál pro (nejen) radiokarbonové analýzy. Z nich se zjistilo, že odpad byl na jedno místo ukládán cca. 150 let. Počátek odpovídá pramenům. Podle nich se Elusa stala významnějším sídlem až ve 4. století. Konec vršení odpadků ale nastává skoro přesně v polovině 6. století. Prozkoumány byly i odpadní mohyly.
Dřívější představy říkaly, že Byzantská říše sice byla oslabená morem a neúrodou danou malou dobou ledovou, ale že skutečný kolaps přinesla až islámská expanze. Najednou ale vidíme, že už v polovině 6. století, nějakých 80 let před arabskou invazí, jako by zastavoval urbánní vývoj. Studie upozorňuje, že rozvoj osídlení pouště Negev v pozdní antice je v regionu až do moderních časů bezprecedentní.
Byzantská říše tehdy rostla. Místní sídla, s Elusou jako správní centrem, se díky obchodu a politice jako vnější region Byzance rozvíjejí od čtvrtého století raketovým způsobem. Kde jsou města, tam jsou lidé – kde jsou lidé, tam je odpad. A kde se lidem daří, tam je odpadu víc a víc! #jsme_prasata
Kde najednou mizí vršení odpadků, tam ubývá civilizačních aktivit a kvetoucího městského života – spíše než aby Byzantská říše vymyslela suprovní spalovny. A to prosím východořímská města byla v době největší slávy říše přímo etalonem civilizační vyspělosti. Ostatně, odpadkové mohyly nenavršili lidé samy, vyvážení odpadu bylo řízeno samosprávami. Jakmile se ale odpad přestává vyvážet, znamená to, že ubývá jeho producentů a také to, že samospráva přestává fungovat.
Not with the bang, but a whimper
Tím se právě oklikou dostávám k potřebě revize naší představy kolapsu byzantského osídlení dnešního Izraele. Kdybychom vycházeli čistě z řeči písemných pramenů, mohlo by se zdát, že, moru a klimatickým změnám navzdory, tato část říše kvetla až do nájezdu Arabů. Zdejší úřady nominálně existují, správci vybírají daně a podobně.
Jenomže odpad ukazuje, že kolaps přišel dříve a že zdejší osídlení začalo mít mnohem venkovštější charakter už po polovině 7. století. Nájezd zvnějšku, jakkoliv jeho agresivitu nikdo nepopírá, pak byl spíše jen poslední ránou, která zrušila zdejší formální byzantskou správu. Skoro se chce říct, že kdyby Byzantská říše měla více štěstí, arabská expanze by nemusela mít takový úspěch.
Studie v součtu klade otázky týkající se kolapsu pozdní antiky i metodiky archeologických výzkumů. Písemná historie by nás totiž zpravila o problémech říše, která se ale jinak v tomto regionu až do 7. století držela. Tradiční archeologie by ukázala Elusu (částečně archeologicky prokopanou) jako klasické pozdně antické město východu, které bylo dobyto a opuštěno někdy v raném středověku. Teprve ale až novátorské zavrtání se do odpadků odhaluje jemnější nuance toho, co se zde dělo.
Že tedy kolaps asi nebyl prudký, ale šlo o postupné vylidňování způsobené nejen morem i malou dobou ledovou. Jak už zaznělo v podobných článcích, vojenský vpád byl spíše plamenem, který zlikvidoval už tak načaté zbytky. Nutí nás to k zamyšlení, zda některé procesy kolapsů a civilizačních proměn jinde ve světě nechápeme špatně. A zda někde nějaká nenápadná hromada odpadků neschovává další cenou várku informací!
[PZ]
Kéž by tak v Byzanci měli dehet…
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
