TLDR: Astronomové zaznamenali zvláštní blikání hvězdy Gaia-GIC-1 a vysvětlení naznačuje, že jsme právě sledovali srážku dvou mladých planet. Studie tuna.

Měsíc nad našima hlavama nejspíše napomohl vzniku života na Zemi – ale ještě před tím mu dala život srážka doslova apokalyptických rozměrů! Jak časté jsou srážky mezi (proto)planetami, fčil napomáhá odpovědět i pravděpodobné pozorování podobné kolize 11 600 světelných let od Země…

„Jak můžeme vidět srážku?“

Hvězdy podobné Slunci se obvykle chovají velmi předvídatelně. Jejich jasnost je stabilní a mění se jen minimálně. Když tedy astronomové začali pozorovat hvězdu Gaia-GIC-1, něco okamžitě nesedělo.

Její světlo začalo podivně kolísat. Nejprve se kolem roku 2016 objevily tři poklesy jasnosti. Pak se kolem roku 2021 chování hvězdy úplně „rozpadlo“. Jasnost začala dramaticky kolísat a hvězda na čas zeslábla až o 25 %…

A to je u hvězdy podobné Slunci velmi podezřelé.

„Čím to vysvětlujou?“

Astronom Anastasios Tzanidakis z University of Washington se svým týmem porovnali dvě různé oblasti spektra. Ve viditelném světle hvězda slábla. Ale v infračerveném světle se naopak její záření zesilovalo…

To naznačuje, že před hvězdou vznikl horký oblak prachu, který část světla zakrývá, ale zároveň sám září v infračervené oblasti. Mno a modely ukázaly, že takový oblak by měl hmotnost srovnatelnou s velkým asteroidem – asi polovinu hmotnosti trpasličí planety Ceres – a teplotu kolem 900 kelvinů.

Existuje událost, která takový oblak dokáže vytvořit.

„Srážka planet?“

That’s bingo! Podle simulací mohlo jít o dvě planetesimály – tedy mladé protoplanety – které se nejprve několikrát lehce srazily a nakonec došlo k finálnímu destruktivnímu nárazu. Celá událost se pravděpodobně odehrála ve vzdálenosti asi 1 astronomické jednotky od hvězdy, tedy zhruba stejně daleko, jako je Země od Slunce!

Právě v podobné oblasti se podle dominantní teorie odehrála i srážka mladé Země s tělesem velikosti Marsu, z níž vznikl Měsíc. Samože, takové události jsou ale extrémně těžké pozorovat. Srážky planet se odehrávají relativně rychle a oblak prachu, který po nich zůstane, existuje jen krátkou dobu – z astronomického hlediska možná jen několik let až desetiletí…

Ale vesmír je velký jak kráva (ještě vlastně o trochu větší), což s modernýma šmírovátkama zvyšuje šanci, že uvidíme i více podobných apokalyps/zázraků!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]