TLDR: Podobně jako jiní dnes-býložravci, kdysi-masožravci (zejména pandy) by býložraví lvi museli žít usedlejším způsobem života, doznali by také řady tělesných proměn preferujících delší trávení rostlinné potravy.

Lidé jsou všežravci, a byť totéž platí do určité míry i pro jiné druhy (vše je jedlé – ale něco jenom jednou), většinu biočichů typicky označujeme za masožravce či býložravce. Lvi jsou typickými zástupci první kolonky.

Ale stejně jako si lidé mohou vybrat, že přestanou jíst maso, co kdyby si totéž mohli vybrat i lvi, potažmo jiné masožravci? Na takový spekulativní scénář si posvítíme v dnešním CBK speciálu!

Jste to, co jíte

Jaké důsledky by to mělo na jejich chov v zajetí i přežití ve volné přírodě? Jak by se změnila jejich fyziologie a chování? Ve zkratce lze říct, že – zejména v divočině – jsou druhy tím, co jedí. Jinak řečeno, uzpůsobily se pro to, jaký je jejich zdroj potravy. Kdyby se například koně rozhodly jíst maso, nebylo by to pro ně jenom komplikované z toho hlediska, že se musí naučit lovit – nadmíra proteinů by pro ně doslova byla zdraví a životu škodlivá!

Stejně ta platí, že i pokud by lvi byli vegetariáni, jejich fyziologie by se musela zásadně změnit – zejména by potřebovali delší střeva pro trávení rostlin, ploché zuby pro žvýkání a snížené energetické nároky. Ztratili by roli vrcholového predátora, což by narušilo rovnováhu ekosystémů a vedlo k přemnožení býložravců. V zajetí by jejich krmení bylo levnější, ale náročnější na zajištění výživových potřeb, jako je vitamín B12.

Představa býložravých lvů může působit kacířsky… Ale obecně býložravci a masožravci nespadli z nebe. Jedná se o adaptační mechanismy úměrné danému prostředí a jeho ekologii. Záleží tedy, jak by na ono vegetariánství došlo – jestli by bylo nějak indukované lidmi skrze chování („Budeme jim dávat jen rostlinky a vitamíny“) nebo genetické zásady, nebo by mělo jít o přirozený vývoj, který by logicky byl daleko spekulativnější.

Přirozený výběr

Snahu převychovat lvi na vegetariány nelze při dnešním pochopení jejich biologie a psychologie úplně doporučit. Podobně diskutabilní (ale již představitelnější) jsou genetické zásahy. A mimochodem je také občas někdo navrhne. Nicméně, i bez člověka je možné, že by se lvi skrze pochody evoluce mohli po mnoha generacích stát býložravci.

Neděje se to často, ale nějaké dnes-býložravé druhy, které byly dříve velmi pravděpodobně masožravci, skutečně známe – nejslavněji jsou to pandy velké. Dostatečně velká proměna podmínek a selekční tlak občas umí divy. Pokud druhy nepřinutí k vyhynutí, mohou vést i k radikální proměně životního stylu. Jak ale padlo, taková změna by musela být z lidského pohledu stále velmi dlouhá, mnoha, mnohagenerační.

A pro mnoho jedinců lvů také osudná – masožravci v drtivé většině případů musejí jíst maso, chtějí-li přežít. Kdybychom se smířili s tím, že nám nevadí smrt většinu jedinců, abychom našli ty, kteří mají geny i pro možnost jíst rostlinnou stravu, pak bychom ale samozřejmě mohli najít i základ nového druhu! Stejně jako to se to pravděpodobně stalo právě u pand velkých.

Ať by proběhla jakkoliv, podobná změna by nutně pro lvy typicky znamenala nutnost žít usedlejší způsob života, při kterém je živočich blízko většímu množství méně kalorické (rostlinné) stravy, kterou však může konzumovat po většinu dne. Sociální struktura a chování lvů by se rovněž změnily, například by méně bránili teritoria a trávili více času hledáním a konzumováním potravy.

Arbitrární škatulky?

Opět tak platí, že lvi, kteří by prošli podobnou změnou, by jaksi přestali být lvy v tom smyslu, jak je chápeme dnes. Stal by se z nich nový druh, podobnější třeba právě koním, kteří se také vyvinuli na travnatých planinách pro konzumaci velkého množství trávy – a utíkání predátorům.

Nic z toho neznamená, že by naše dnešní škatulky pro masožravce či naopak býložravce byly příliš arbitrární. Spíše se dá říct, že nahlížíme-li na vývoj života na dostatečně velké časové škále, pak se klidně z býložravců mohou stát masožravci a naopak, stejně jako můžeme nad takovými škatulkami mávnout rukou, protože „jenom o chvíli později” ve Slunci stejně dojde palivo! Naše životy se ale odehrávají na daleko menší škále, takže nad otázka toho, jestli lev stojící před námi má rád jenom bylinky, naštěstí nemusí pálit!

Vzniklo jako speciál v rámci spolupráce pro CO BY KDYBY.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]