TLDR: Ekonomická studie (opět) odhalila korelaci mezi oběma jevy, potenciální vysvětlení je momentálně neznámé, existují ale přesvědčivé hypotézy. Studie hír.

Představte si, že ráno vstanete, rozhrnete závěsy – a za okny vidíte jen hustou polívku v barvě ocelové šedi! Nejenže jde o vrchovatě nevkusný výhled, ale podle nové čínské studie může taková situace i statisticky častěji svědčit riziku sebevraždy. Což je stejnou měrou špatná i dobrá zpráva najednou! 

Smog a sebevraždy

Na korelaci mezi oběma jevy ukazuje nedávná čínská studie provedená na 1 400 stanicích monitorujících kvalitu ovzduší. Vědátoři ke zjištění ale došli paradoxně opačně, než asi čekáte. V Číně totiž sebevražd (ve zkoumaném období) relativně významně kleslo. Mezi lety 2010 a 2021 klesla roční míra sebevražd z 10,88 na 5,25 sebevražd na 100 000 obyvatel…

Ekonom Peng Zhang a jeho spolupracovníci se těchto trendů chopili a všimli si, že na prudký nárůst počtu sebevražd dochází typicky během týdne po teplotní inverzi, přičemž se tento trend po sedmi dnech rozplyne. Zároveň se Číňani snaží poslední dekádu tlumit své notoricky znečištěné ovzduší…

Vědátoři tak postulovali jev tzv. dodatečné sebevraždy vyvolané zhoršenou kvalitou ovzduší. A potenciálně dobrou zprávou je, že čistější nebe by mohlo těmto smrtím učinit zadost! 

Korelace nerovná se kauzalita

Výzkumníci odhadují, že přibližně 10 % nedávného poklesu počtu sebevražd v Číně má souviset se zlepšením kvality ovzduší, což podle jejich kalkulací v letech 2013-2017 zachránilo téměř 46 000 životů. Do toho se samože nezapočítávají potenciální rakoviny plic a podobné srandy, které si se smogem asociujeme už dlouho. 

A samozřejmě, korelování obou jevů v nynější studii je skutečně jenom velmi vlažným náznakem možného kauzálního spojení. Jinak řečeno: nic momentálně negarantuje, že vyšší znečištění fakt vede k častějšími sebevraždám. Tón oznámení objevu se navíc nese malilinko v duchu poplácávání se po zádech, byť to publikaci vydané v Nature Sustainability nemusí nutně nic ubírat. 

Čínská práce totiž zdaleka není první, kdo podobný jev navrhl. V minulých letech a dekádách si podobného fenoménu všimly studie provedené v Americe, přičemž hypotéza říká, že lidi se během smogu nemusejí častěji zabíjet jenom kvůli nevkusnému pohledu na nebe. 

Vyšší riziko

Smog totiž znamená především zvýšenou atmosférickou koncentraci PM2,5 – jemných částic, které se potenciálně mohou dostat do krevního oběhu prostřednictvím plic. Nárůst PM2,5 o jeden mikrogram na metr krychlový bylo spojeno s téměř 0,5% nárůstem denního počtu sebevražd.

Částice mohou škodit již v plicích, protože dovedou bránit průtoku kyslíku do krevního řečiště a mozku, což vede k horšími strategickými rozhodnutími a horším výsledkům ve studijních testech. Ve vzorcích posmrtné tkáně z mozků obětí sebevražd byla také zjištěna zvýšená hladina cytokinů, proteinů produkovaných imunitními buňkami v reakci na infekci a zánět!

I to mohlo zvýšit riziko sebevraždy u lidí, kteří mají zrovna nešťastné období. A, ruku na srdce, kdo z nás není občas smutnější než obvykle! Míra smogu tak může být pomyslným jazýčkem na vahách pro mnohé, kteří by se v případě čistšího ovzduší dožili dalšího dne…

To je už samože spekulace, přímé potvrzení jevu bude ale dost komplikované, protože na lidech si jej lze obtížně představit, a laboratorní myšky páchají sebevraždy jenom velmi komplikovaně. Budiž nám tak možná existence jevu sebevražd během smogu připomínkou, že i naše vlastní rozhodnutí jsou po čertech často ovlivněna chemickými procesy, nad nimiž nejenže nemáme kontrolu – ale mnohdy o nich nemáme ani ponětí! 

Tedy – jako společnost jistě máme určitou kontrolu nad tím, co zhruba můžeme vidět za okny, když ráno rozhrneme závěry… Ale to je už jiný smutný příběh!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.