TLDR: Neobvyklé výkyvy chlorovodíku v atmosféře Marsu naznačují možnou současnou sopečnou aktivitu. Ta by mohla vytvářet podmínky pro život. Studie tuna.

Po geologické stránce Mars dneska považujeme za svět mrtvý jako kalhoty do zvonu – nová studie ve Science Advances ale naznačila, že pod povrchem Rudé planety to možná pořád bublá! Vědátoři totiž zaznamenali neobvyklé koncentrace chlorovodíku, plynu, který může doprovázet sopečnou činnost…

Mars samože kdysi sopkami přímo přetékal. Má ostatně největší známé vulkány Sluneční soustavy, včetně slavného Olympus Mons. Jenže aktivní erupci tam dosud nikdo nepozoroval – a běžně se proto má za to, že jeho sopečná éra už dávno skončila. Nový výzkum ale naznačuje, že to s tím koncem možná nebylo tak definitivní!

„Co vědátoři objevili?“

Chlorovodík byl v atmosféře Marsu objeven již v roce 2021 díky sondě ExoMars Trace Gas Orbiter. Jeho koncentrace se obvykle mění podle ročního období – během teplejší části marťanského roku, kdy je planeta blíž Slunci, stoupá, zatímco během chladnějšího období téměř mizí. Za jeho vznikem tak zřejmě stojí hlavně reakce související s prachem a vodou.

Tentokrát ale vědátoři zachytili výrazné nárůsty i během severního léta, kdy je Mars paradoxně dál od Slunce a tamní atmosféra je chladnější. A navíc se objevovaly opakovaně ve stejné oblasti – poblíž obří sopky Alba Mons!

Během sledovaných období zaznamenali osm přesvědčivých detekcí chlorovodíku, a to především v nízkých vrstvách atmosféry. Jeho koncentrace dosahovala přibližně 1,5 molekuly na miliardu molekul vzduchu. To sice zní jako chemické nic, ale na Marsu jde o pozoruhodnou stopu, kterou dosavadní modely nedokážou uspokojivě vysvětlit…

„Co to má společného se sopkami?“

Jedním z možných vysvětlení je proto současná vulkanická aktivita. Nemusí jít nutně o sopky chrlící lávu – důležitější může být teplo a únik plynů z podzemí.

Chlorovodík se totiž na Zemi uvolňuje mimo jiné z magmatických systémů, často skrze fumaroly – trhliny, kterými z hlubin unikají horké plyny. A vědátoři v oblasti Alba Mons skutečně identifikovali také úzké povrchové trhliny, které by podobným únikům mohly sloužit!

Autoři si představují scénář, kdy pod povrchem Marsu stále existuje magmatické těleso, z něhož postupně unikají plyny. V zimě mohou trhliny blokovat zmrzlé vrstvy, ale jakmile během léta led začne sublimovat, plyn se může dostat na povrch.

Vzpomenout můžeme i na pokusy českého planetologa Petra Brože, který simuloval šíření bahna z hypotetických marťanských bahenních sopek. Ty ovšem fungují jiným mechanismem a nejsou přímým důkazem magmatu – připomínají nám ale, že ne všecko, co na Marsu vypadá jako sopka, musí chrlit lávu!

„A co případný život?“

Tady začíná druhá zajímavá část celé srandy. Pokud se totiž pod povrchem Marsu stále nachází zdroj geotermálního tepla, mohl by pohánět i hydrotermální systémy s kapalnou vodou.

A to je pro astrobiology skoro jako pozvánka na rande! Na Zemi totiž podobná prostředí poskytují mikroorganismům nejen vodu, ale také energii a chemické látky potřebné k metabolismu. Podzemí by navíc případné marťanské mikroby mohlo chránit před zářením a extrémními podmínkami na povrchu.

Neznamená to samože, že chlorovodík je důkazem života. Dokonce ani není jisté, že pod Alba Mons skutečně probíhá vulkanická aktivita – natož že je tam dostatek kapalné vody. Ale pokud by se potvrdila, výrazně by to zvýšilo zajímavost oblasti pro budoucí hledání života!

„Takže Mars není mrtvý?“

Možná není! Ostatně už dřívější záznamy marťanských zemětřesení a geologicky mladých vulkanických útvarů naznačovaly, že Rudá planeta nemusí být úplně vyhaslá. Nová studie k nim fčil přidává možnou chemickou stopu unikajících plynů.

Bude ale potřeba zjistit, jestli chlorovodík opravdu pochází z magmatického podzemí, nebo zda ho nedokáže vyprodukovat nějaká zatím nedostatečně popsaná atmosférická chemie. Vědátoři budou proto muset oblast dál šmírovat, ideálně i pomocí dalších přístrojů a jednou třeba přímo na povrchu.

Ačkoliv tedy chlorovodík není přímým důkazem aktivních sopek, naznačuje, že geologická situace Rudé planety je přece jenom trošku složitější, než jsme si mysleli. A pokud se jednou potvrdí, že Mars stále žije geologicky, bude to další důvod hledat pod jeho povrchem i život docela jiného ražení!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]