TLDR: Gravitace Jupiteru udržuje ve svém okolí asteroidy, vymršťuje komety na únikové dráhy, a dost možná napomohla i tomu, že Země není SuperZemí.
Dobrák Jupiter
Jupiter je nejen král sluneční soustavy, ale také náš kosmický štít. Pozorně se ve videu níže zadívejte na dvě skupiny planetek nalevo a napravo na dráze Jupitera.
Tyto chuchvalce planetek se jmenují Trojáni a Řekové – a jedná se o planetky, které Jupiter zachytil ve své blízkosti – a které tedy nemohly zamířit hlouběji k nám. To rozhodně není jediná jeho protektivní vlastnost.
Obecně se zdá, že gravitace Jupiteru nás pomáhá chránit před některými kometami. Zejména dlouhoperiodické komety vstupují do sluneční soustavy z jeho vnějších částí, a ani dnes bychom před nimi nemuseli mít dostatečné varování dopředu.
Předpokládá se, že gravitace Jupiteru většinu těchto komeťáku vymrští ze Sluneční soustavy dříve, než se dostanou do blízkosti Země – dodá jim totiž při jejich průletu (díky své velké hmotnosti/gravitaci) stejný gravitační boost, jaký využívají při průletu kolem planet i naše sondy.
Díky dlouhoperiodické komety zasahují Zemi pouze ve velmi dlouhých časových intervalech milionů nebo desítek milionů let. Jak dopadá, se zeptejte dinošů.
Platí to i obráceně
Bez Jupiteru v naší relativní blízkosti by se dlouhoperiodické komety srážely s naší planetou mnohem častěji. V posledních desetiletích se navíc astronomům podařilo pozorovat stopy po kometách, které do Jupiteru přímo narazily.
V roce 1994 to byla kometa Shoemaker-Levy 9. A v roce 2009 astronomové pozorovali na jedné straně obří planety tmavou rýhu, kterou pravděpodobně způsobila kometa.
Role Jupiteru ale není jednoznačně pozitivní. Gravitace planety může některé planetky také naopak vymrštit našim směrem. To je ostatně ve videu vidět na dráze bludné planetky 2015 BZ509. Ta je podle Paula Wiegerta z katedry fyziky a astronomie University of Western Ontario jediným známým vesmírným tělesem ve Sluneční soustavě, které se pohybuje po retrográdní dráze „a zároveň sdílí oběžný prostor planety“.
V součtu hraje však Jupiter predominantně pozitivní roli. Vzhledem k tomu, co je potřeba pro vymrštění komety na únikovou dráhu pryč ze soustavy (dostat kometu na dráhu kamkoliv mimo soustavu) vs. co je potřeba pro nasměrování přesně k Zemi (dostat ji na velmi specifický vektor do nitra soustavy), působí druhý scénář jak podstatně méně častý jev.
Role během vzniku
A tím Jupiter stále ještě nekončí. Jupiter podle některých modelů formování Sluneční soustavy během procesu vzniku krátce klesl až na úroveň dráhy Marsu. Tím nejspíše pohltil značnou část zdejších protoplanetek, díky čemuž se v naší soustavě dost možná nezformovala žádná SuperZemě tak, jako to známe ze soustav jiných.
Poté se však Jupiter, snad kvůli vlivu Saturnu, vrátil na svou dnešní pozici. Jelikož v řadě jiných soustavách klesli plynní obři až těsně ke svým hvězdám, čímž pohltí všechny zdejší světy, je současná poloha Jupiteru dost možná jedním z filtrů, které umožnily vznik života na Zemi tak, jak ho známe!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]











