Riemannova hypotéza, neasik. Zdroj: OpenAI/vlastní

Zdroj obrázku:

NASA

Matematik s A.I. možná vyřešil Riemannovu hypotézu

TLDR: Matematik Levent Alpöge s pomocí AI Claude předložil důkaz Riemannovy hypotézy, která nedává matematikům spát už od roku 1859. Formální správnost už potvrdily komunity Lean a Mathlib! Víc tuna.

Člověk nemá chvíli klidu. Už jsem chtěl dneska akorát zaparkovat mezi pysky viržínko a chillovat u mého oblíbeného YouTube uklidňováku „social battery: 0,1 %“, když vtom – máme tu možná věc pro učebnice! A oproti jiným letošním zprávám to není do hororové kapitoly! I když vlastně… Ale nepředbíhejme se…

Matematik Levent Alpöge z Anthropicu totiž oznámil, že spolu s AI Claude možná dokázal jednu z nejslavnějších matematických hypotéz všech dob. A co víc – první nezávislé kontroly už naznačují, že tentokrát opravdu může jít o velkou věc!

Riemannova hypotéza, neasik. Zdroj: OpenAI/vlastní, Public Domain
Riemannova hypotéza, neasik. Zdroj: OpenAI/vlastní, Public Domain

„Co je to Riemannova hypotéza?“

Well, pamatujete prvočísla? 2, 3, 5, 7, 11, 13, 17… Čísla dělitelná jen jedničkou a sama sebou. Objevují se zdánlivě chaoticky. Ale co když má tenhle chaos svá pravidla?

Právě v roce 1859 matematik Bernhard Riemann ukázal, že rozložení prvočísel souvisí se zvláštní matematickou funkcí, které dnes říkáme Riemannova zeta funkce. A vyslovil hypotézu, že všechny její takzvané netriviální nulové body leží na jedné přímce v rovině komplexních čísel – přesněji mají reálnou část rovnou jedné polovině…

Což zní jako poměrně obskurní sranda, ale kdyby hypotéza platila, umožnila by matematikům mnohem přesněji popsat nepravidelnosti v rozložení prvočísel. Počítače už ověřily biliony případů. Jenže ověřit bilion bodů není totéž jako dokázat, že pravidlo platí pro nekonečně mnoho dalších. A právě tady matematici od 19. století opakovaně naráželi hlavou do zdi…

„Co teď udělala AI?“

Levent Alpöge 20. listopadu oznámil, že při spolupráci s modelem Claude našel důkaz. A dokonce tvrdí, že stejnou metodou vyřešil i zobecněnou Riemannovu hypotézu pro takzvané Dirichletovy L-funkce!

Jenomže důkaz má jeden menší problémek – jeho lidsky čitelná verze by podle autora zabrala přes 250 000 stran. Takže ji raději vůbec nezveřejnil, což je ďabelské „řešení” – ale nemusí to nutně být důkaz podvodu. Místo toho totiž předložil přibližně 17,4 milionu řádků kódu ve 175 tisících souborech. Ty jsou napsané v systému Lean, který umožňuje formálně ověřovat matematické důkazy.

Lean je to specializovaný systém, jenž kontroluje, zda jednotlivé kroky důkazu skutečně vyplývají z předchozích podle přesně stanovených pravidel logiky. Jinými slovy, pokud si Claude něco matematicky vycucal z prstu, správně provedená kontrola by takovou halucinaci neměla pustit dál!

Riemannova hypotéza je velmi hypotetická! Zdroj: boldjuncomics, vlastní
Zdroj: boldjuncomics, vlastní

„A už to někdo ověřil?“

A tady je největší bomba celé zprávy – během dneška (21. listopadu) totiž komunity Lean a Mathlib vydaly společné prohlášení, podle kterého je předložený formální důkaz správný!

Nestačilo jim prý jen to, že program funguje. Ověřovali také, zda důkaz skutečně míří na správné tvrzení, jestli neobsahuje skryté předpoklady a zda ho přijmou i nezávislé kontrolní programy. A podle jejich závěrů všemi těmito kontrolami prošel!

To je výrazně silnější potvrzení než obvyklé titulky o AI, která údajně vyřešila matematiku, jen aby se později zjistilo, že přehlédla drobný detail v podobě několika zásadních logických chyb.

„Takže máme hotovo?“

Z hlediska formálního ověření se zdá, že jsme k tomu nebezpečně blízko! Samože to ale ještě neznamená, že si celý matematický svět sedl, přečetl čtvrt milionu stran a pochopil, proč vlastně důkaz funguje.

Clay Mathematics Institute navíc Riemannovu hypotézu stále vede jako nevyřešenou. Za její důkaz je vypsaná odměna milion dolarů, ale pro oficiální uznání bude potřeba další čas a odborné posouzení.

Nicméně pokud se výsledek definitivně prosadí, mohlo by totiž jít o mimořádný milník v tom, jak AI dokáže posouvat hranice lidského poznání. Nikoli jen rychleji počítat nebo shrnovat již známé výsledky, ale pomáhat při vytváření skutečně nové matematiky!

A spolu s tím samože po dalších zprávách týdne kapku narůstá i úzkost z toho, co dalšího podobné systémy mohou přinést. Takže zatímco matematici budou rozplétat sedmnáct milionů řádků důkazu, já se s o to větší chutí vracím ke svému původnímu večernímu programu…

YouTube player

[Ladislav Loukota, Tereza Vačina]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama