TLDR: Nové studie ukazují, že vláknina a některé rostlinné bílkoviny pomáhají střevním bakteriím produkovat zdraví prospěšné látky. Když vláknina dojde, mikrobi se ale mohou pustit i do ochranného hlenu na střevní stěně! Studie PNAS tuna, Nature Metabolism hir.
Když máte hlad, nejste to vy – lidovou moudrost z reklam všichni dobře známe, neplatí však jenom pro lidi, nýbrž i pro jinak prospěšné symbiotické bakterky…
A to může být problémek, protože v našich střevech žijí biliony mikroorganismů, které potřebují pravidelně něco žrát. Když jim totiž nedodáme dost vhodného materiálu, některé se mohou pustit do potravy, kterou jsme jim rozhodně servírovat nechtěli!
Dvě nové studie v PNAS a Nature Metabolism fčil podrobněji rozebraly, jak spolu souvisejí naše strava, střevní mikrobiom a chemické látky vznikající při trávení…
„Jak souvisejí?“
Složitě! A pořád o tom objevujeme něco nového! Ale podstatěné je vědět, že prospěšné střevní mikroorganismy zpracovávají (žerou) ve velké míře vlákninu, kterou naše vlastní trávicí enzymy neumějí rozložit. Vznikají při tom různé metabolity – látky, které mohou ovlivňovat fungování střev i zbytku organismu.
Vědátory zajímaly zejména fenolické metabolity vznikající při rozkladu aminokyselin tyrosinu a fenylalaninu. První zjištění bylo taky docela konvenční – vláknina spolu s některými obtížně stravitelnými rostlinnými bílkovinami posouvá střevní bakterie směrem k produkci příznivějších. Tyhle bílkoviny vědátoři označují jako Prif, tedy proteins imitating fiber – vlákninu napodobující bílkoviny.
Přestože chemicky nejde o vlákninu, pro střevní mikroby mohou tedy plnit částečně podobnou funkci…

„A co když vláknina nebo tenhle vlákninoid dojde?“
Tady přišlo zajímavější zjištění! Když totiž vědátoři v pokusech na myších výrazně omezili přísun vlákniny, některé bakterky se začaly obracet k náhradnímu jídelníčku – bílkovinám, které produkuje samotný hostitel. A mezi ně patří také muciny, základní součást ochranného hlenu pokrývajícího střevní stěnu!
Tahle vrstva přitom není jen zbytečná slizká dekorace – pomáhá oddělovat mikroorganismy od střevních buněk, chrání povrch střeva a podílí se na fungování jeho imunitní bariéry. Pokud ji bakterie začnou výrazněji rozkládat, může se ochrana střev oslabovat. Vědátoři navíc zjistili, že při tomto způsobu získávání živin vznikalo více potenciálně problematických fenolických metabolitů (což není dobře).
Výzkum tak naznačuje, že vláknina mikrobiom nejen krmí, ale také ho může odrazovat od ohlodávání vlastního bydliště!

„Takže k těm metabolitům potřebujeme bakterky?“
No ne nutně! Druhá studie v Nature Metabolism totiž přinesla ještě jedno překvapení. Některé látky, jejichž vznik jsme dosud připisovali především střevním mikrobům, totiž dokážou vytvářet i naše vlastní buňky!
Vědátoři to ukázali pomocí experimentů s izotopově značenými aminokyselinami u myší, potkanů i v kulturách lidských buněk. Navíc zjistili, že koncentrace některých metabolitů v krvi zůstávají relativně stabilní i při výrazném narušení mikrobiomu antibiotiky.
Chemie střev a celého organismu tedy není jen práce mikrobiálních nájemníků. Je výsledkem složité spolupráce hostitele a jeho mikroskopických spolubydlících – a někdy vyrábějí velmi podobné látky nezávisle na sobě (což je dobře).

„Proboha, já včera neměl jablko?“
Samože neznamená to, že po jednom dni bez zeleniny začnou bakterie okamžitě žrát vaše střeva jak zombie! Nejdramatičtější výsledky pocházejí z pokusů na myších a přesné dlouhodobé zdravotní důsledky u lidí bude nutné teprve ověřit. Navíc ani všechny bakterie využívající střevní hlen nejsou automaticky škodlivé – důležitá je rovnováha celého systému.
Přesto jde o další z mnoha důvodů, proč do jídelníčku zařazovat luštěniny, celozrnné obiloviny, zeleninu a další rostlinné potraviny. Nejen kvůli vitamínům, ale taky kvůli materiálu pro mikroskopické spolubydlící, kteří ovlivňují naši látkovou výměnu.
Abych to uzavřel dalším moudrem – jste to, co jíte; ale když jíte sračky, kvůli hladovým bakterkám ohlodávajícím vaše střeva je vás nakonec méně a méně!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]










