TLDR: Polární vír nad Arktidou mimořádně zeslábl a modely čekají jeho další narušení. To může zvýšit šanci na zimní vpády studeného vzduchu do Evropy – silné mrazy u nás z toho ale automaticky neplynou. Víc hir.

Zima se blíží! A zdá se, že letos může přinést zajímavé překvapení. Vysoko nad Arktidou totiž mimořádně brzo slábne polární vír – čili obří systém vzdušného proudění, který se za normálních okolností na podzim teprve pořádně rozjíždí.

Meteorologické modely fčil ovšem předpovídají, že by se mohl narušit tak brzy, jak jsme to za celou moderní historii pozorování ještě neviděli. To zní jako dobrá zpráva pro milovníky tepla – polární vír jde do řiti, tak asi bude polární hic, ne?

Inu, ne. S nějakou pravděpodobností spíše naopak. Avšak, jak už to u počasí chodí, ona pravděpodobnost zatím neznamená, že byste si kvůli tomu měli běžet koupit o šálu navíc…

„Co je vlastně polární vír?“

Polární vír vzniká každou zimu vysoko v polární stratosféře. Když nad Arktidou na podzim zmizí Slunce, vzduch se silně ochlazuje a kolem oblasti začne ve výškách přibližně 10 až 50 kilometrů proudit silný západní vítr.

Vír si ale nepředstavujte jako pevný vzdušný lívanec rotující dokonale nad pólem. Může se protáhnout, odsunout mimo pól nebo rozdělit na několik částí. A když dojde k takzvanému náhlému stratosférickému oteplení – alias SSW – teplota vysoko nad Arktidou během krátké doby prudce stoupne a západní proudění může dokonce změnit směr.

„A proč by nás mělo zajímat něco 30 km nad hlavou?“

Protože atmosféra je, inu, propojená. Když se stratosférický vír výrazně naruší, změny se mohou během následujících týdnů postupně přenášet dolů do troposféry, kde vzniká naše každodenní počasí.

Často pak roste pravděpodobnost takzvané negativní fáze arktické či severoatlantické oscilace – jednoduše řečeno situací, kdy se proudění méně ochotně drží v rychlém západovýchodním pásu a vznikají větší blokace.

Ty pak mohou otevřít cestu studenému arktickému vzduchu dál na jih. Proto bývají některá významná stratosférická oteplení následována studenějšími epizodami v Evropě, Severní Americe nebo Asii.

„Proč se vír rozpadá tak brzo?“

Hlavním pachatelem jsou letos mimořádně silné planetární vlny. To je obrovské vlnění atmosféry vznikající v troposféře, které souvisí třeba s rozmístěním kontinentů, hor a rozsáhlých tlakových útvarů. Za určitých podmínek mohou tyto vlny šířit energii vzhůru do stratosféry.

A přesně to se fčil děje mimořádně intenzivně. Desetidenní průměr energie mířící vzhůru je aktuálně vyšší než v 95 % roků pro toto období. Vlny do polárního víru doslova buší a zpomalují jeho západní proudění ještě dřív, než se stačilo na zimu pořádně rozjet.

V nižších vrstvách atmosféry tomu pomáhá výrazné blokující proudění nad severní Eurasií a další tlakové anomálie. A letos máme navrch ještě jeden poněkud velký klimatický cirkus: mimořádně silné El Niño.

„Jak mimořádné to opravdu je?“

Docela hodně. Major SSW se na severní polokouli děje zhruba jednou za dvě zimy, takže sám o sobě nejde o nějakou meteorologickou Halleyovku. Extrémně neobvyklé je ale načasování – v záznamech od roku 1959 zatím žádné major SSW nezačalo před 28. listopadem. Nejranější známé případy připadly právě na konec listopadu…

Aktuální situace je úplně jinde – k 5. listopadu foukal sledovaný západní vítr na 10 hPa rychlostí jen kolem 1 m/s, zatímco normál pro začátek listopadu je přibližně 25 m/s. Jestli se dnešní scénář naplní, bude to nejčasnější major SSW v moderní pozorovací historii!

„Takže nás čeká krutá zima?“

Možná to lidi překvapí, ale scénáře nejsou věštby. Jde o pravděpodobnostní modely – s vyšší šancí se stát mohou, ale není ani vyloučené, že dojde na scénář méně častý. Oslabený vír může vytvořit podmínky vhodnější pro blokace a vpády arktického vzduchu, ale rozhodující bude konkrétní rozmístění tlakových útvarů nad Atlantikem a Evropou.

Klidně tedy může nastat situace, kdy dostane pořádnou klendru Británie či Balkán a my budeme v Česku čumět na déšť při pěti stupních. A pro jistotu si přesto zjistěte, kam jsme na jaře zašantročili rukavice, šálu a beranici!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]