Bakterie, neasi. Zdroj: Pixabay

Zdroj obrázku:

Vlastní

Ohňaméba & Slunkobžerství – Týden ve vědě 21. až 27. září 2026

Doufám, že si užíváte volné pondělí stejně jako my – prací! Pokrok a poznání totiž oddech nemají, a v posledním týdnu došlo na zajímavé objevy kolem výdrže života, teenagera s pamatovákem jak z filmu nebo zjištění, že kdo moc sedí, může si vysedět raka!

39. týden ve vědě roku 2026! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
39. týden ve vědě roku 2026! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Améba objevená v horkých pramenech přežívá v 63 °C. Rekordní mikrobiočich naznačuje, že mikroskopický život se může přizpůsobit ještě náročnějším podmínkám, než se dosud čekalo. A nemusí to platit jen těm na Zemi… 📲

Dosavadní užití AI v armádě nahrává existenčním rizikům. TLDR: Falešná zpravodajská informace málem vedla ke střetu Američanů s čínskou lodí – AI zrychluje rozhodování tak moc, že lidi nemusí stíhat kontrolovat její chyby. 🗞️

Teenager má autobiografickou paměť lepší než 99,9 % lidí. Case study fčil popsala šestnáctiletého chlapce s vysoce nadprůměrnou autobiografickou pamětí, tedy schopností vybavovat si vlastní život v mimořádném detailu. 🗞️

Slunce možná kdysi sežralo superZemi. Nový model navrhuje, že mladé Slunce mohlo pohltit planetu o hmotnosti 5–10 Zemí. Taková kosmická svačina by mohla vysvětlit některé solární anomálie. 📰

Australský zákaz sociálních sítí pro děti zatím moc nefunguje. Data naznačují, že část aktivity klesla jen mírně, děti se vracejí přes VPN, falešný věk nebo slabé ověřování – a část provozu se přesouvá na služby mimo zákaz. 📰

Při sezení déle než 30 minut v kuse roste riziko rakoviny. Velká observační studie z UK Biobank naznačuje, že problém není jen počet hodin denně, ale i jak dlouhé bloky sezení skládáme. 📰

Bottom

T. rex měl teplotu skoro jako člověk. Analýza chemických stop ve sklovině tyranosauřích zubů naznačuje, že T. rex měl průměrnou tělesnou teplotu kolem 36 °C. 🗞️

Mozek zřejmě vzniká ze dvou vývojových linií buněk. Výzkum na myších embryích naznačuje, že mozek se nemusí vyvíjet z jedné společné populace zárodečných buněk, ale ze dvou – jedné pro zadní mozek, druhá pro přední a střední. 🗞️

Pomalé dýchání nosem klidní úzkost skrz vazbu na mozek. Nová studie na myších popisuje okruh „nos–mozek“, který propojuje proudění vzduchu nosem s oblastmi regulujícími úzkost. 📰

Myši omládly, když jim vědci zablokovali 1 imunitní signál. Studie na myších ukazuje, že stárnutí může zhoršovat selhávající úklid starých neutrofilů v tkáních. 📰

Lidé si možná dávali betel už před 25 tisíci lety. Archeologové na Sulawesi našli důkazy, že lovci a sběrači mohli už v době ledové pravidelně užívat betelové ořechy. Pokud mají pravdu, jde o nejstarší známou stopu lidského užívání psychoaktivní rostlinné látky. 📰

Polární záře mohly uvařit chemii pro vznik života. Nová hypotéza navrhuje, že rané polární oblasti Země mohly fungovat jako přírodní iontový reaktor, který mohl vytvářet prebiotické látky. 📰

Bonus

Noc vědy s Vědátorem! Proběhl stream Noci vědy, ve kterém Filip, JaRon i Ladislav přispěli vstupy z popularizačních akcí v Ostravě, Olomouci i Praze! To nás tak pohltilo, že nebyl moc čas na něco jiného…

YouTube player

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2026_39

📰🗞️🎞️📲♻️

Reklama

Reklama