TLDR: NASA má dnes menší reálný rozpočet než v době Apolla a proto jsou i moderní programy jako Artemis levnější a pomalejší. A dle nového plánu americké vlády bude hůře. Rozpočtové oznámení tuna.

Většina z nás vyrostla na famózních kolumbiádách 60. let – nikoliv přímo fyzicky během nich, příběh o drakonickém tempu dobytí Měsíce byl ale stále silný i v letech 90.! Nicméně, ačkoliv se o možném návratu na Měsíc mluvilo již tehdy, na Artemis 2 jsme si museli počkat dvě dekády po původních plánech programu Constellation…

Důvod, jako u skoro všeho na světě, jsou prachy. Odhalit, kolik peněz má Artemis vůči Apollu, není ale zase tak triviální!

„Tak přesný čísla máme, ne?“

Jasně – NASA v roce 1969 měla rozpočet zhruba 41 miliard dolarů ročně v dnešních cenách, zatímco NASA v roce 2025 má asi 25 miliard dolarů ročně. To znamená, že dnešní NASA operuje přibližně se 60 % rozpočtu oproti době Apolla. Jenže!

Porovnání celkového rozpočtu NASA není úplně fér. Agentura jaksi dnes financuje úplně jiné věci než v 60. letech – od teleskopů přes klimatický výzkum až po provoz ISS. Apollo bylo v zásadě jedno velké tažení „dostaňte člověka na Měsíc“. Dneska je to spíš o snaze dělat všecko, ale levněji…

Možná jste viděli i jiné srovnání, které vedle sebe staví rozpočet NASA jako procento HDP – na vrcholu Apolla měla tak NASA kolem 4 % HDP, dnes má pod 0,4 % HDP. I to je ale trochu zavádějící – to totiž říká spíš o tom, jakou prioritu tomu vláda dává/jak se změnila ekonomika, než kolik reálných peněz jde do vesmíru.

„A co cena programu?“

To je samože lepší, nicméně opět – Apollo rozprostřel svůj rozpočet na kratší časové rozmezí. Při započtení inflace tak Apollo stál celkově přibližně 300 miliard dolarů v dnešních cenách. A to byla brutální koncentrace zdrojů během relativně krátké doby.

Program Artemis zatím stojí kolem 90 až 100 miliard dolarů a realistický odhad celkové ceny do roku 2035 se pohybuje někde mezi 120 až 180 miliardami dolarů. Jinými slovy, Artemis je zhruba poloviční Apollo – a navíc díky té nižší ceně i roztahaný na skoro 2 dekády namísto dekády jediné.

Takže i přesto, že technologie máme nesrovnatelně lepší… Počítače, materiály, automatizace… Když chybí prachy a politická vůle, jen těžko lze očekávat zázraky!

A tím se dostáváme i k aktuální novince…

“Ach jo…“

Za jedinou pozitivní zprávu v novinách tohoto roku – misi Artemis 2 – byla NASA odměněna v návrhu na rok 2027 dalším snížením rozpočtu na asi 18,8 miliardy dolarů. Jde klasicky o první vykopnutí, ale šlo by tak o pokles o 5,6 miliardy dolarů, včetně škrtů ve výši 3,4 miliardy dolarů ve vědecké divizi.

Škrty by tak dopadly hlavně na vědecké programy a provoz ISS, zatímco pilotované mise typu Artemis mají být relativně chráněné. Je nicméně otázkou, zdali cenovka 20 miliard dolarů, kolik má stát nedávno oznámená povrchová lunární základna, také není brutálně podstřelená…

Ačkoliv využití znovupoužitelné architektury může cenu logicky snížit, pořád tu je ten drobný problém, že Starship se po deseti startech nedostal ani na orbitu – a částečně znovupoužitelné systémy jako New Glenn a Falcon 9/Heavy by jistě mohly rovněž vypomoct, program se na ně ale nepřeorientuje z fleku.

Jestli Amerika, která zjevně skrze zvyšování peněz pro armádu má nějaké drobné nazbyt, skutečně netradičním kombem „redukce rozpočtu“ a „divokých změn plánů“ dobude Měsíc před Čínou, si ještě budem muset počkat. Ale navzdory Artemis 2 o tom mám určité pochyby…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]