TLDR: Lidé s „temnějšími“ osobnostními rysy častěji tíhnou k profesím založeným na vlivu, vedení a přesvědčování, ukázala nová studie. Nicméně, stojí na datech od studentů, nejde tedy o absolutní důkaz, že každý manažer je latentní bondovský záporák. Studie tuna.

Ať jsem pracoval v baráku plném vědců, vykopával krumpáčem potrubí anebo v továrně drtil zmetky (a že jsme ji produkovali mraky!), všechny moje roboty měly jeden styčný bod – lidi kolm si vždycky stěžovali, že jejich šéfům hrabe!

Nemusí jít jenom o moji zkušenost. Psychologie nadbytku nepříjemných osobnostních rysů u lidí ve vedoucích pozicích už dlouho říká „temná triáda“ – a fčil se znovu podívala na to, kam takoví lidé vlastně profesně míří. Výsledky výzkumu vás možná nepřekvapí, ale svému nadřízenému je nejspíše neukážete…

„Já to věděl, že každý šéf je psychopat!“

To úplně práce nezjistila – dobrá zpráva je, že vedoucí pozice automaticky znamená psychopatii v saku. Horší zpráva ovšem zní: některé rysy spojené s manipulací, rivalitou a nízkou empatií se opravdu častěji pojí s kariérami, kde je třeba přesvědčovat, řídit a ovlivňovat druhé. Jednoduše, byť samože i nadneseně řečeno – ne každý manažer a politik je psychopat; ale každý psychopat má vlastnosti spojitelné i s prací manažerů a politiků…

Tým ze Singapuru a USA pracoval s více než 600 vysokoškoláky z velké americké univerzity. Ti nejdřív vyplnili testy osobnostních rysů a o dva týdny později detailní dotazník profesních zájmů podle rámce SETPOINT, který třídí kariéry do oblastí jako zdraví, kreativita, technologie, práce s lidmi, organizace, vliv nebo příroda…

Hlavní otázka studie byla vlastně docela lidská – když má někdo sklony k narcismu, manipulaci nebo bezcitnosti, projeví se to i v tom, jakou práci chce dělat? Tedy – ne, aby se to projevilo až v kanceláři, ne až po třetím povýšení, ale už v samotné specifické profesní přitažlivosti?

„No a co konkrétně zjistili – mimo to, co už vím z titulku?“

Vědátoři nebrali onu temnou triádu jako jeden jednolitý balík typu „zlý člověk“. Rozdělili ji na jemnější části – u psychopatie třeba na odolnou sebejistotu, bezcitnost a impulzivitu, u machiavelismu na cynický pohled na lidi a manipulační taktiky, u narcismu na potřebu obdivu a soutěživou rivalitu. Práce erog nezkoumala otázku „jsi záporák?“, ale spíš „jakým konkrétním stylem bys byl příjemný jako genitální virážka?“

A z toho začal vycházet obraz, že určitá temná konfigurace osobnosti opravdu táhne lidi k rolím, kde se pracuje s vlivem. Skrze tzv. síťovou analýzu – mapu vztahů mezi jednotlivými prvky osobnosti a různými typy kariérních preferencí – pak šmírovali rysy nejlépe propojují temnou triádu s konkrétní pracovní orientací. A právě tady vyskočil jeden motiv zvlášť jasně: oblast vlivu.

 Většina sledovaných „temnějších“ faset se nějakým způsobem sbíhala u profesí, kde člověk přesvědčuje, vede, organizuje nebo soutěží o moc. Jinak taky řečeno, některé osobnostní rysy si zjevně při pohledu na manažerskou dráhu neřeknou „moc stresu a papírování“, ale spíš „konečně místo, kde využiju své hlavní hobby!“

„Lišilo se to nějak psychopat od psychopata?“

Lidi s tzv. boldness, tedy sebejistou, klidnou a vlivnou složkou psychopatie, častěji mířili ke zdravotnictví. To je mimochodem hezká připomínka, že ne každý „temný rys“ je automaticky čisté zlo – a jaký je evoluční význam těchto stránek osobností. Někdy temný rys může znamenat odolnost pod tlakem. Naopak bezcitnější složka psychopatie víc souvisela s technologiemi a mechanickými obory a impulzivnější část s kreativitou a praktičtějšími rolemi.

Machiavelistické vidění světa, tedy přesvědčení, že lidé jsou v zásadě nástroje a hra je hlavně o tahání za nitky, se spojovalo s vůdcovskými rolemi. Manipulativní taktiky navíc ukazovaly i na kreativní a přírodně orientované oblasti. Narcismus pak, nepřekvapivě, tíhl k vlivu a kreativnímu vyjádření. Kde je publikum, soutěž a prostor zazářit, tam se zjevně některým egům dobře dýchá.

Samože – nejde o data z reálných kanceláří, nemocnic nebo parlamentů, ale od studentů. Studie tedy má tedy zjevné limitace při zobecňování pro reálný svět. I tak ale ukazuje zajímavé trendy, stejně jako určitou „šedivost“ temných rysů. Občas jsou možná šéfové psychopati – ale občas společnost psychopaty pro některé procese asi taky potřebuje…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]