TLDR: Látka podávaná nosním sprejem chránila myši před koronaviry, nebezpečnými bakteriemi i astmatickou reakcí – místo cílení na konkrétní patogeny posiluje a prodlužuje vrozenou imunitu. Studie tuna.
Máte už dost debat o tom, jak je ta či ona vakcína proti tomu či onomu patogenu fskutečnosti zlo z pekla? Vyřešte to tím, že si dáte univerzální vakcínu proti všem patogenům!
I když to zní jako reklamní upoutávka, vědátoři Stanfordu ji už otestovali u myšek – a úspěšně je přitom ochránila před různými respiračními hrozbami najednou – od SARS-CoV-2 přes nemocniční bakterie až po alergeny roztočů…
„LOL, co to udělalo těm myším?“
Vakcína s označením GLA-3M-052-LS+OVA se podává jako nosní sprej – tři dávky poskytly myším tříměsíční ochranu proti koronavirům a snížily virovou nálož v plicích až 700násobně oproti neočkovaným zvířatům. Ještě zajímavější bylo zrychlení reakce: zatímco běžně trvá adaptivní imunitě až dva týdny, očkované myši spustily obranu už za tři dny.
Efekt se ale neomezil jen na viry. Vakcína chránila i proti bakteriím Staphylococcus aureus a Acinetobacter baumannii, které jsou častými a stále odolnějšími původci nemocničních infekcí. A překvapivě zmírnila i astmatické projevy po vystavení roztočům – méně hlenu, méně zánětu, menší přehnaná reakce imunity.
O analogickém výzkumu jsme již psali před půlrokem, ale tehdy se potvrdila jeho úspěšnost „jen“ proti různým virům. Nyní to máme i na další škodliviny…
„OMG, jak to funguje?“
Většina vakcín trénuje adaptivní imunitu – tu specifickou, dlouhodobou, ale zaměřenou na konkrétní cíl – protein specifický pro jeden konkrétní virus nebo bacil. Tahle novinka jde jinudy. Snaží se propojit adaptivní a vrozenou imunitu!
Univerzální očkování is loading… Zdroj: Drakeposting, OpenAI/vlastní
Vrozená imunita je rychlá a univerzální, ale obvykle krátkodobá. Vědátoři přitom zjistili, že určité signály T buněk dokážou vrozené imunitní buňky „udržet ve střehu“ mnohem déle. A tyto signály nyní synteticky napodobili.
Výsledkem je jakýsi stav prodloužené pohotovosti dýchacích cest – bez nutnosti cílit na konkrétní virus nebo bakterii. Teoreticky by tak jedna podzimní dávka mohla chránit proti chřipce, covidu, RSV, běžnému nachlazení i bakteriálním zápalům plic!
„Zajímavý, ale myši nejsou lidi…“
Jasně, spousta preparátů, které výborně fachaly mimo lidi, pak nefachaly v lidech anebo fachaly, ale s příliš nežádoucími vedlejšáky. Ergo i tady je zatím dobré neolizovat v MHD madla a posečkat na další ověření bezpečnost i účinnost u lidí. Je tu třeba potenciálně určité „přátelské palby“ – příliš aktivní imunitní systém by tak mohl napáchat víc škody než užitku.
Zároveň jde ale o koncept, který testuje vícero výzkumů. A zatímco dekádu nazpět šlo ještě pořád spíše o teorii, nyní už objevují praktické pokusy – takže to je momentálně na dobré cestě! Leš rovněž… Kde v roce 2016 byly vakcíny v nelibosti u relativně malé části populace, dneska jsou antivaxxeři součástí vlád. Úspěch či neúspěch tedy nebude jenom otázkou vědy a medicíny – ale může sebou nést i nové hovadiny lítající ve veřejné debatě!
Zkrátka – další objev, který bude tématem pro nové kolo bojů s odpůrci vědy… #yay
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
