TLDR: Vědci poprvé vytvořili simulovaný digitální mozek, který v simulaci ovládá i tělo. Zatím jde o mouchu – a navíc úplně nejde o kopii původního mozku. Oznámení tuna.
Všichni bychom chtěli být nesmrtelní (a kdo říká, že nechce být, ten nejvíc!) – ale pokud nemáte víru v existenci nadpřirozených entit, jak je před dvěma až třemi milénii zaznamenali blízkovýchodní pastevci a zemědělci, pak máte nejspíše smůlu!
Fyzika naší reality bohužel vede k tomu, že relativně komplexní biologické systémy (tj. vy, já, náš mazlíček, ale i váš neoblíbený politický vůdce) se po čase rozpadnou na jednodušší nebiologické systémy… Neboli: natáhnou bačkory!
Jednou z možností, jak to obejít, ale může být přeměna biologických systémů šlapajících primárně na křehké chemii do mnohem fortelnějších výpočetních systémů. Nadšenci tomu říkají „mind uploading“, a pokud budeme hodně, hodně optimističtí, tento měsíc se nám to poprvé podařil u octomilky!
„LOL, fakt?“
No jestli „fakt“, to je právě otázka! Ale zbičujme se nejprve popisem: vědátoři v nedávném oznámení popsali vytvoření digitální kopie mozku octomilky – ta čítá asi 125 tisíc neuronů a 50 milionů synapsí. Ale nešlo jenom o model, nýbrž i simulaci.
Tenhle „mozek“ je dle nich napojený na simulované tělo. Dostává tak smyslové vstupy… zpracuje je… a vydá motorické příkazy. A tělo se podle toho u hýbe. Nejde přitom o AI, která se učí. Jde o kopii skutečného biologického mozku, neuron po neuronu. Poprvé tak máme uzavřenou smyčku: vnímání → myšlení → pohyb.
Tedy u mouchy – které se na to nezeptáme! S mind uploadingem se váže i mnoho, mnoho filozofických otázek a problémů… A aktuální výzkum nemá možnost odpovědět na žádnou z nich.
Mind uploading bude ještě zábavné téma… Zdroj: Public Domain, vlastní
„Nezní to příliš dobře, než aby byla pravda?“
Možná! Jedná se totiž prozatím jen o tiskovou zprávu soukromé společnosti Eon Systems PBC, nikoliv recenzovaný výzkum. Byť autoři v minulosti již na toto téma publikovali třeba v Nature, je na místě držet určitou dávku skepse.
Navíc „mind uploading“ v pravém slova smyslu znamená přenos nebo aspoň kopírování vědomí nebo identity – a tady jsme spíš u funkční simulace nervového systému než u „nahrání mysli“. Octomilka sama o sobě má extrémně jednoduchý nervový systém a není jasné, do jaké míry lze mluvit o vědomí vůbec. To, co se stalo s původní octomilkou, je navíc… přibližně tohle:
She was terminated! Zdroj: 20th Century Fox
Mapa mozku octomilky, na které projekt stojí, totiž vznikla tak, že původní octomiláček byl usmrcen a její (byla to samica) mozek nakrájen na extrémně tenké plátky. Ty byly následně promikroskopovány a složeny do detailní konektomické mapy – tedy mapy propojení neuronů.
I kdyby tedy simulovaný mozek šlapal přesně jako ten biologický (o čemž lze pochybovat), nelze ani uvažovat o tom, že by šlo o uploading či jen kopii původního mozku. Zkopírovány byly velmi pomalu jenom pozice jednotlivých buněk, nikoliv to, co doopravdy obsahují (ať už je to cokoliv) z původní bytosti.
„Jak daleko jsme od člověka?“
No ale i kdybychom uměli zaznamenat, co obsahují – přičemž dnes stále nevíme, jaký je přený mechanismus vzniku vědomí nebo jak jsou uloženy vzpomínky – zároveň platí, že 125 tisíc neuronů octomilky je poměrně vzdáleno od zhruba 100 miliard neuronů u člověka. A nejde jen o počet – lidský mozek má mnohem komplexnější strukturu, chemii i dynamiku.
I kdybychom měli kompletní mapu lidského mozku, není jisté, že bychom ji dokázali „spustit“ tak, aby vznikla mysl v lidském smyslu!
Nicméně, je znát, že ve snaze o jakýs takýs mind uploading, když přivřeme oči, uši, jiné otvory a všechny póry u sebe i všech lidí v okolí, jsme díky téhle studii o fous dál.
Bohužel však dál nikoliv o vzdálenosti reálně větší – a pro naše smrtelné já tak i potenciálně dosažitelnější…
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
