TLDR: Gravitace je velký nepřítel každého, kdo se po mnoha hodinách strávených sezením či ležením snaží postavit na vlastní nohy. Nebylo by lepší, kdyby byla přitažlivá síla Země slabší?

Záleželo by, jak moc bychom ji chtěli oslabit. Měsíc má šestinovou gravitaci, ale není s to si podržet vlastní atmosféru. Mars má zhruba 38 % naší gravitace, ale i u něj je atmosféra příliš slabá pro rozvoj života.

Chceme-li dýchat, museli bychom tak gravitaci na Zemi oslabit relativně málo – snad o 10, maximálně 20 %, a k tomu bychom museli doufat, že se lehce zvýší vulkanická aktivita Země. Díky tomu by sopky „doplňovaly“ únik atmosféry.

Oslabená Země

Pokud by gravitace na Zemi skutečně oslábla o zmíněných 10-20 %, naši každodenní fyziologii by to citelně ovlivnilo. Na jednu stranu by to přineslo úlevu pro lidský pohybový aparát – menší zátěž na klouby a páteř by mohla znamenat méně zdravotních problémů spojených s pohybem.

Stáli bychom rovněji, naše svaly a kosti by nemusely snášet takový tlak, a možná bychom byli schopni provádět některé fyzické aktivity s větší lehkostí. Na druhou stranu, s menší gravitací by také docházelo k menšímu množství fyzické stimulace, což by mohlo vést k dlouhodobé atrofii svalů a oslabování kostí – podobně jako astronauti, kteří musí trénovat ve vesmíru, aby udrželi svou fyzickou kondici.

Navíc, architektura a urbanismus by se též musely přizpůsobit. Budovy by mohly být postaveny lehčí, vyšší a méně odolné vůči gravitaci. Možná bychom dokonce zaznamenali pokles stavebních nákladů. Schodiště by byla strmější, a spousta lidských činností by se posunula do vertikálního směru – lezení, šplhání nebo dokonce skákání by bylo mnohem běžnější součástí našeho pohybu.

Lehkost našich těl by umožnila větší rozsah pohybů, a nové formy zábavy nebo sportu by se mohly soustředit na tento efekt. Možná by se zcela proměnil i svět módy – s nižší gravitací bychom mohli nosit větší a extravagantnější šaty, které by nás za běžných podmínek táhly k zemi.

Jako Pandora

V takovém scénář si lze stále představit evoluci života, jak ho známe – dost možná by však vyšší roli získali okřídlení živočichové. Létání by totiž bylo o něco snazší. Vyšší vulkanická aktivita by skrze méně stabilní podmínky zhoršovala i šance na vznik civilizace – řekněme ale, že by něj přece jenom došlo.

Ve světě s nižší gravitací by se proměnil sport, doprava a každodenní činnosti, lidé by se naučili pohybovat se po světě s větším vztlakem a méně by se spoléhali na energii z pohonných hmot.

Nižší gravitace by však také změnila to, jak vnímáme práci a odpočinek. Fyzické práce by byly snazší, protože bychom nemuseli vynakládat tolik energie na překonávání tíhy.

To by znamenalo, že bychom mohli vykonávat více úkolů za kratší čas a s menší únavou. Na druhou stranu by odpočinek mohl přestat být tak výrazně vnímán – bez pocitu těžkosti a únavy by lidé měli tendenci pracovat déle, což by mohlo vést ke kulturním změnám v pojetí volného času.

Létající lidstvo

Pokud bychom se podívali na budoucnost s oslabenou gravitací, nejen fyzická aktivita, ale také naše vnímání prostoru a času by se proměnilo. Možná bychom se začali méně spoléhat na technologie, jako jsou auta a letadla, protože pohyb pěšky nebo skákání by bylo mnohem efektivnější. Doprava by se mohla transformovat do systému „osobního letu“ či levitace, což by vedlo k dalším technologickým vylepšením v oblastech energie a mobility.

Na druhou stranu – Co by kdyby tomu bylo naopak a gravitace se ZVĚTŠILA 2x? Tak na to se podívejte na video WhatIf.

CO BY KDYBY je spřátelený osvětový projekt, jehož texty v rozšířené verzi publikujeme i na našem webu. Více alternativních scénářů najdete na jejich YouTube.

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]