Sotva jsme se dvakrát dobře vyspali – a rok 2025 je skoro za námi! Je tu poslední týden ve vědě tohoto roku a nese samé vypečené novinky, po kterých taky budete mít problém do pěti napočítat! Odpočinek ale vědu nečeká: příští dva týdny si dáme výběr toho nej z uplynulého roku!

Slunce v minulosti minuly dvě velké hvězdy. Simulace ukazuje, že před 4,4 miliony lety minuly Slunce dvě masivní hvězdy ve vzdálenosti 30–35 světelných let. To nepůsobí mnoho, ale v galaktickém měřítku šlo o poměrně blízký průlet, který stačil k tomu, aby jejich záření ionizovalo místní mezihvězdné mračno.

Emise ATLASu obsahují hodně kovu, mění ideu o složení komet. Nová pozorování komety 3I/ATLAS ukazují na globální erupce ledových vulkánů (kryovulkánů) a kovy bohaté jádro. Pokud se potvrdí, klasický obrázek, že komety jsou jen špinavé sněhové koule, už patrně neplatí.

Betlémská hvězda mohla být kometou (pokud ovšem existovala). Betlémská hvězda se objevuje jen v jednom evangeliu, vzniklém desítky let po popisovaných událostech, a nemá žádné přímé potvrzení v dobových astronomických záznamech – pokud šlo o skutečný jev, nejlépe mu odpovídá konjunkce planet.

Hračky mluvící díky AI mají celou škálu rizik. Hit letošní sezóny jménem AI hračky mají co dohánět jak v bezpečnosti, tak i nestrannosti. Neznáme navíc ani jejich vliv na dětskou psychiku.

Populární hudba je temnější a jednodušší než dřív. Analýza 50 let hitparád ukazuje, že texty populární hudby jsou v USA čím dál stresovější, negativnější a jazykově jednodušší – a překvapivě to kopíruje vývoj duševního zdraví společnosti.

Hobiti z ostrova Flores nepadli mečem, ale suchem. Neobvyklý druh lidí z Indonésie zřejmě vyhubilo klimatické vysychání, které zasáhlo i jejich kořist. Vědci mluví o ekologickém stresu jako hlavním viníkovi.

Bottom

DNA poslouží jako datový trezor na tisíce let. Nová služba Atlas Eon 100 ukládá digitální data do syntetické DNA – média, které může v ideálních podmínkách přežít až statisíce let.

Tajemství římského betonu poodhaleno díky rozestavěnému pokoji v Pompejích. Archeologická časchránka potvrdila přetrvávající hypotézu o samohojícím betonu díky tzv. horkému míchání.

Mozkový čip tenký jako vlak streamuje myšlenky v reálném čase. Tenký implantát BISC s desítkami tisíc elektrod vytváří vysokorychlostní bezdrátové spojení mezi mozkem a počítačem.

Rozměrný kosmický experiment s lasery by mohl dokázat či vyvrátit gravitony. Prozatím jenom koncepční návrh Ralfa Schützholda by extrémním využitím laserů mohl lehce manipulovat s gravitačními vlnami – a dle výsledku chování by mohl podpořit či vyvrátit dnešní model gravitonů, tedy částic potenciálně odpovědných za gravitaci.

V Alpách zbydou vlivem změny klimatu jenom 3 % ledovců. Skoro úplné zmizení ledovců během 21. století nebude mít vliv jen na turismus, ale i na zásobování nížin vodou, varuje práce.

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman. Po ročním čekání a politických čachrech se do sedla agentury dostal miliardář, který by rád osekal vědecký program, ale zároveň také podpořil jaderný pohon pro hluboký vesmír.

Bonusy

Zapomenutá porucha: Když si lidé namlouvali, že jsou ze skla. Na přelomu středověku a novověku se významný počet lidí obával, že „jsou ze skla” a „mohou se roztříštit”. Šlo zřejmě o extrémní formu sociální úzkosti a/nebo paranoiu, kterou lidé pojmenovávali po tehdy novém materiálu.

Co by kdyby zvířátka nebyla roztomilá? A proč některá z nejvzácnějších zvířat vypadají tak zvláštně, že se nikdy neobjeví na plakátech zoo? V tomhle díle navštívíme Zoo Jihlava a ukážeme si babirusu, pekari Wagnerova a další fascinující druhy, které sice nejsou cute, ale patří mezi nejohroženější na světě.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2025_51