TLDR: Částí USA se šíří králičí virus SVP, příbuzný lidského HPV. Ačkoliv existence viru není novinkou, připomíná, jak jeho studium přispělo znalostem o lidském papilomaviru. Oznámení tuna.

Kdyby králíci v okolí města Fort Collins mohli mluvit, dost možná by z jejich úst vyšel k místní epidemiologické situaci komentář: „cthulhu fhtagn“.

Ale protože mluvit neumějí, trčím jim z tlamy a tváře „rohy a chapadla“ – jedná se totiž o výrůstky způsobené infekcí jejich verze papilomaviru!

„Co to proboha je?“

Případ zdokumentovala Amanda Gilbertová pracující pro 9NEWS. Úředníci Colorado Parks and Wildlife ji řekli, že králíci jsou nakaženi variantou papilomaviru, která způsobuje vznik výrůstku podobných bradavicím – nákaza dost možná v minulosti inspirovala lidové pověsti o rohatých králících.

„Vypadalo to, jako by mu z tlamy trčely černé ostny nebo černá párátka,“ řekla Susan Mansfieldová, místní obyvatelka, „Myslela jsem, že během zimy uhynul, ale neuhynul. Vrátil se druhý rok a výrůstky mu ještě narostly.“

Králičí virus se nazývá Shope papilloma virus (SPV). Je příbuzný lidskému papilomaviru a stejně jako některé kmeny HPV může SPV vyvolat tvorbu výrůstků, které jsou obvykle tvořeny keratinem…

„Když je to podobný HPV, hrozí to i lidem?“

Papilomaviry jsou obvykle velmi specificky přizpůsobeny svým hostitelům, včetně SPV, takže pro lidi virus u králíků nepředstavuje jinou hrozbu než úlek. SPV se přenáší především kousnutím kouskajících biočichů, jako jsou komáři a klíšťata, ale může se šířit i přímým kontaktem s infikovanými tělními tekutinami. Výrůstky samy o sobě virus nepřenášejí.

Králíci mohou s infekcí žít a časem dokonce výrůstky ztratit, ale SPV se může také stát i nebezpečným. Výrůstky totiž mohou dorůst do takové velikosti, že brání v přijímání potravy, a někdy se přemění v zhoubné nádory, které se šíří do dalších částí těla.

Infekce se však u domácích králíků vyskytuje zřídka a nejčastěji postihuje divoké králíky. Navzdory tomu, že lidé se SPV nakazit nemohou, vědátoři obecně doporučují, aby se lidé králíkům s virem vyhýbali!

„Co to bylo s těma legendama?“

Zpráva podotýká, že výrůstky mohou občas vypadat jako parohy jelena – takže podobní infikovaní králíci a zajíci mohli přispět ke vzniku severoamerického mýtu o jackalope alias „zajdalenovi“. Tedy kryptidickému „králíkovi s parožím“, na jehož údajné existenci si od 30. let 20. století v Americe mastí kapsy různí výkukové. To by samože svádělo k interpretaci „ono na tom něco bylo“ – osobně se ale domnívám, že existuje jasný rozdíl mezi senzachtivým rejžováním a mezi vědeckým poznáním.

Existence SPV totiž není užitečná jenom pro podvodníky. O viru a jeho vlivu na rozvoj nádorových onemocnění víme také již skoro století – a právě jeho vědecké studium jakožto analogu lidského HPV nám prozradilo více o působení lidského papilomaviru v nás. I díky tomu tak dnes existuje vakcína proti HPV – a i díky tomu jde mimochodem prozatím o jedinou široce rozšířenou formu očkování proti jednomu typu nádorových onemocnění!

Nebozí lovecraftovští králíci se svým onemocněním nic udělat nemohou – ale my lidé s naší verzí tohoto viru zatočit umíme (jenom to majoritně nechceme, ale o tom jindy)!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]