TLDR: Metanalýza ukázala, že méně může být více – největší zdravotní benefity v poměru k výdeji/času přináší nižší než populární suma krokoměrů. Studie tuna.

Stále se bičujete tvrzením o tom, že je supr ujít denně 10 000 kroků? Chyba jako ryba! Dle největší dosavadní metaanalýzy 57 studií z 10 zemí snižuje denní chůze 7000 kroků riziko předčasného úmrtí téměř o polovinu. Cokoliv navíc je už jen bonusový quest!

I když benefity stoupají dále, nad 7000 je efekt už jen velmi mírný. Ale to samože neznamená, že kdo ujde 6999 kroků, ten umře! Výrazné zlepšení zdraví je viditelné už při přechodu z 2000 na 4000 kroků denně, takže pokud neujdete sedmičku, zkuste aspoň čtyřku…

„Jak to snižuje rizika?“

Kroky přinášejí benefity pro srdce, mozek i duševní zdraví – riziko demence klesá o 38 %, deprese o desítky procent. Samé dobré věci!

„Proč?“

Jde samože o cvičení… Všichni víme, že cvičení tělu prospívá, žejo?

„Proč?“

Eeh, detailní mechanismy prospěchu cvičení jsou na delší lokte i lepší sajty. Ale v zásadě: při vyšší fyzické aktivitě dochází na zlepšení vychytávání glukózy, regulaci lipidů a glukózy, snížení oxidačního stresu a tak dále.  a moduluje zánět. TLDR: prostě se vyplavují prospěšné molekuly a ne ty neprospěšné!

„Proč?“

Začíná to být otravné! Fígl je v tom, že naše těla se vyvinula s genetickou predispozicí k pohybu. Protože jsme to jaksi potřebovali, abychom neumřeli hlady. Biochemie je nastavená tak, aby zvýhodňovala/byla zvýhodňována fyzicky aktivnějšími biočichy.

Cvičení nejen na makro, ale i mikroúrovni stimuluje adaptivní reakce, které zvyšují odolnost buněk, což odráží nutnost našich předků  (a nejen těch lidských) pravidelně se fyzicky pohybovat. Evoluce z principu toho, že jde o závod mezi druhy (i jedinci), má prostě bias pro pohyb jak na té velké, tak i té malé úrovni.

„Tak jsou ale efektivnější formy pohybu, ne?“

Ano, ale to bychom mohli doporučit tradiční mantru „dejte aspoň 40 minut pohybu denně“. Chůze je ale… napřed. Důvody jsou stejné jako výše – evoluce!

Člověk se doslova vyvinul pro chůzi – náš způsob  „perzistentního lovu”, naše tělesná stavba, to vše nahrává tomu, že naše tělo je optimalizované pro chůzi, a jde pro něj o nejpřirozenější formu tréninku. I pokud je vám 70 a neuzvednete ani sirku, pořád často dokážete alespoň trochu chodit! Cvičení je nejdemokratičtější forma cvičení, protože na ni z principu stavby našeho těla má většina z nás! Dokonce i Martin Rota něco-jako-chodí, a to nemá ani nohy!

„Ale jsou přece druhy, co se nehýbou!“

No jasně, život je pestrá sebranka! Nemobilní druhy (třeba rostliny) ale taky spotřebují výrazně méně energie než druhy mobilní. A ta věc, co máme my lidé obvykle v hlavě, sežere po čertech hodně (kolem 20 %) celkového příjmu těla. K tomu je prostě výhodnější chytat a jíst jiné, pomalejší druhy (což mohou být i jen rostliny!), než sbírat fotony ze Slunce spolu s pár plyny v atmošce.

Plus: i pokud byste měli hodně rádi stromy, bohužel jste Homo sapient. Je jedno, co je prospěšné pro ně, protože jiim nejste!

„Takže je lepší ujít těch 10 000 kroků než jen 7000, ne?

Je samože skvělé, pokud ujdete 10 000 kroků denně, nebo i 30 000 kroků denně! Ale většina z nás na to nemá dost času, protože děláme i jiné věci než chůzi.

V praxi průměrný člověk ujde 7000 kroků zhruba za 70 minut, 10 000 pak za zhruba 100 minut. Takže i když si dáte desítku jako deklarovaný cíl, musíte si na to třeba vyhradit víc času… V důsledku čehož to splníte méně často, než kdyby šlo jenom o sedmičku!

Vědátoři proto navrhují o sedmičce mluvit víc než o desítce, protože jde o dosažitelnější cíl. Já mám tedy splněno, nyní je na vás řada šířit evangelium dále!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org