TLDR: Země možná vděčí za svou obyvatelnost srážce s protoplanetou Theia, která nejen vytvořila Měsíc a stabilizovala klima, ale podle nových studií také přinesla uhlíkaté chondrity bohaté na vodu a organické látky z vnější Sluneční soustavy. Studie tuna.

Možná, že na Marsu, Venuši či jinde v našem solárním okolí přežívaly či přežívají nějaké místní mikroby – ale dosavadní pokusy je najít vyšly vniveč, a nikde se životu zjevně nedaří tak moc jako Zemi, kde se musíte hodně snažit, abyste si existence života nevšimli! Dílek skládačky toho, proč je Země obyvatelná, může paradoxně mít podobu obří katastrofy…

Když ve finále formování Sluneční soustavy protoplaneta jménem Theia nabourala do Země, rozmetala se při tom na kusy… Přetavila povrch archaické Země… A jen tak mimochodem z materiálu vyvrženého kolizí vznik Měsíc.

A celá tahle apokalypsa je možná důvodem, proč můžete číst tyto řádky!

„Co může za to, že vznikl život?”

Už dlouho se spekuluje, že obří kolize mohla nějakým nepřímým způsobem přispět vhodným podmínkám života. Divočejší možností je, že impakt ovlivnil fungování zemského nitra, díky čemuž vznikla desková tektonika. To se ale blbě dokazuje. O něco jistější je scénář, při němž vznik Měsíce stabilizoval rotaci Země a tak i její dlouhodobé klimatické podmínky!

Je tu ale i další možnost, od týmu Duarte Branca z portugalské Lisabonské astronomické observatoře, podle nějž z dopadu skutečně dodnes těžíme. Doslova!

Již delší dobu se vrství náznaky, že Theia byla pravděpodobně plná uhlíkatých chondritů – tedy přenašečů vody a aminokyselin. Díky kolizi tak Země dostala extra porci těchto látek potřebných pro vznik i rozvoj života – navzdory tomu, že srážka řadu z nich vypařila!

„Ale proč nebyly uhlíků tak plné jiné planety včetně původní Země?“

Uhlíkaté chondrity se zřejmě musely zformovat v oblasti soustavy za Jupiterem. Právě proto, že obsahují více těkavých látek, jako je voda a organické sloučeniny, by se totiž blíže Slunci ve větší míře odpařily vlivem slunečního záření. V nitru soustavy tedy musel existovat jakýsi „transportní mechanismus” z vnější do vnitřní části soustavy, pokud v tom vnitřku chceme mít více těkavých látek.

Za tím, že Země získala větší porci, tak stojí dílem i Jupiter. Jiné světy, které neměly podobné štěstí na přenos uhlíkatých chondritů (tj. obří jebnutí protoplanety z periferie soustavy), mohly mít i daleko méně vhodné biochemie.

Stroj času samože autoři nemají, ale na jejich závěry ukazuje série tří typů provedených simulací. Do první zahrnuli malé objekty s uhlíkatými chondrity, tedy planetesimály. Do druhé narvali „pouze velké“ a zahrnula pouze velké objekty s uhlíkatými chondrity, tedy planetární embrya. Třetí zahrnovala jak planetesimály CC, tak embrya a byla nazvána „smíšený scénář“.

„Co nakonec zjistili?“

Cílem bylo určit, jak byly uhlíkaté chondrity a jejich odvěké nemesis, objekty neobsahující uhlík (typicky železité), rozloženy ve sluneční soustavě. A výsledky ukázaly, že nestabilita obřích planet, zejména posun Jupitera na jinou oběžnou dráhu, měla výrazný vliv na akreci uhlíkatých materiálů na Zemi.

Celkově simulace vykreslují obraz rané sluneční soustavy, kde existovaly dva odlišné prstence planetesimálů. Vnitřní prstenec tvořený skalnatými planetesimály a vnější prstenec uhlíkatých chondritů.

Co je na zjištěních krásnější, daný scénář jen tak mimochodem také vysvětluje hmotnosti a oběžné dráhy terestrických planet a orbitální rozložení asteroidů. Odpovídá také hmotnostnímu podílu uhlíku na Zemi a Marsu, protože Mars nemá stejnou koncentraci uhlíkových matrošů jako Země!

Je to tedy podobné jako v případě dinošů – dávná kosmická srážka (k jejímuž výsledku bylo třeba víc než jen oné kolize samotné!) by sice asi nebyla příjemná pro nikoho, kdo tou dobou hypoteticky na Zemi byl, ale jenom díky ní dnes můžete na Zemi marnit svou existenci způsobem, který nikde jinde v blízkém vesmíru neznáme!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]