LHC, neasi. Zdroj: CERN

Zdroj obrázku:

CERN

Ano, CERN proměnil olovo ve zlato. Ne, není to revoluční.

TLDR: Nukleární transmutace je realitou už přes 80 let. Možná jste ale zaznamenali, že v posledních dnech je opět k vidění ve vědeckých zprávách. O co jde? Studie tuna.

I když se transmutace nepovedla alchymistům, možná jste už zaznamenali novou zprávu, podle které ji dosáhli v urychlovači LHC! Vědátoři odtud skutečně oznámili pozorování srážek olověných jader tak rychle, že se z nich občas odlouplo pár protonů – a voilà, místo olova (82 protonů) vzniklo zlato (79 protonů)!

To ale, fskutečnosti, není tak nová věc!

„Oni udělali už někdy z něčeho zlato?”

Ano, a docela dávno! První zaznamenaná úspěšná jaderná transmutace těžkých prvků na zlato proběhla… už ve 40. letech 20. století. V roce 1941 fyzikové z Lawrence Berkeley Laboratory v Kalifornii pomocí cyklotronu bombardovali rtuť neutrony a vyrobili izotopy zlata.

Tehdy ještě nešlo přímo o olovo, ale o jiný těžký kov, v principu ale tzv. jaderná transmutace není nový objev. Na stejný jev došlo v laboratořích mnohokrát poté. Nakonec, ani zlato v našem vesmíru nebylo odjakživa. Vědátoři se dnes domnívají, že veškeré zlato na Zemi vzniklo při supernovách a srážkách neutronových hvězd, ke kterým došlo před vznikem Sluneční soustavy.

Při těchto událostech se zlato vytvořilo během nemlich stejných částicových srážek, jenom jaksi ve větším.

Jaderná transmutace, zlato, Císarův pekař. Zdroj: Rozdělovna filmů Československého státního filmu
Zdroj: Rozdělovna filmů Československého státního filmu

„Pokud tohle umíme, proč zlato nevyrábíme?”

V praxi je výroba zlata touto cestou zhola neefektivní, protože pro výrobu titěrného množství atomů je nutné mnohořádově vyšší množství energie. Pokud nemáte k dispozici neomezený zdroj energie (což nemáme), nebo nemáte zbytečné neutronové hvězdy k tomu, abyste s nimi o sebe praštil (což taky nemáme), zvládnete v urychlovači vyrobit sotva pár atomů.

Ani CERN svým novým oznámením nedává najevo, že plánuje výrobu šperků – většina ze vzniklých atomů zlata se ostatně hned rozbila o stěnu urychlovače…

„K čemu to tedy je?”

Cílem nebylo ani tak vytvořit zlato, ale změřit, kolik ho při reakci vzniklo vůči tomu, co bychom čekali – aby se tak mohly zkalibrovat detekční, srážecí a vůbec všelijaké další schopnosti LHC i potenciálních budoucí urychlovačů.

A není právě zlepšení našeho poznání nakonec… tím největším bohatstvím?

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama