TLDR: Prototaxity, něco-jako-stromy žijící před 420–375 miliony let, možná nepatřily ani mezi houby, rostliny, ani řasy. Jejich anatomie naznačuje, že šlo o dnes vyhynulou větev mnohobuněčných eukaryot. Studie tuna.

Kdybyste se vydali na procházku lesem během silurské či devonské éry před 420 až 375 míči let, namísto moderních stromů byste tu spatřili prazvláštní rostlinné „monolity” zvané prototaxites. V éře, kdy na souši ještě prakticky nebyli žádní živočichové (byť hmyzáci se již zabydlovali) a většina rostlin se krčila titěrně při zemi, byly prototaxity s výškou až 8 metrů doslova giganty!

I když však prototaxity známe z fosilií již skoro 2 století, dodnes není jasné, do jaké říše života spadají! Vzhledem připomínají kmeny stromů, ale jen s malými korunami – také může ale jít o velké řasy, lišejníky či dokonce houby! A podle nové studie byly všechny možnosti špatně – mohly totiž představovat zcela novou větev života…

„Proč je tak složité určit jejich zařazení?”

Především protože jsou mrtvé a klasicky soudíme z fosilií o různé kvalitě. Prototaxity tak připomínaly kmeny stromů složené z drobných vzájemně propojených trubic, poslední dobou ale konsensus spíše ukazoval na možnost, že šlo o stopkovýtrusou houbu. Prototaxity navíc zcela vyhynuly. A kvůli tomu, že neznáme žádné moderní pokračovatele, nedá se odpověď hledat v genomice.

Nyní vědátoři z Británie dle nové analýzy fosilií došli k tomu, že organismy zřejmě patřily k dnes již zaniklé linii mnohobuněčných suchozemských eukaryot (organismů, včetně všech živočichů a rostlin, jejichž buňky obsahují jádro). Nešlo prý o houby, ale spíše jakési alternativní rostlino-neživočichy!

„Z čeho na to soudí?”

Vědátoři především porovnávali anatomii a molekulárního složení Prototaxites se dobovými houbami z 407 milionů let starého sedimentářního ložisla Rhynie ze Skotska. To ukázalo, že anatomie Prototaxites taiti se zásadně lišila nejen od dnešních, ale i tehdejších hub!

Zdá se, že byť byly prototaxity nemobilní, měly i jeden prvek z říše živočichů – jejich velké struktury tvořené různými trubicovitými složkami obsahovaly sice sloučeniny podobné ligninu (molekuly, které pomáhají rostlinám dodávat tuhost), ale jako jeden z dalších prvků vlastní prototaxitů autoři označili heterotrofní způsob života – tedy konzumaci jiných organismů jako potravy.

„Co to celé znamená?”

Všechny živé organismy na Zemi patří do jedné ze tří domén: Bakterie, Archea nebo Eukaryota. Bakterie a Archaea jsou jednobuněčné mikroorganismy bez jádra, zatímco všechny mnohobuněčné organismy se řadí mezi Eukaryota. Eukaryota se obecně dělí na čtyři říše: živočichy, rostliny, houby a protisty (což je v podstatě jen souhrnná kategorie Ostatní – tedy jiné eukaryoty, kteří nejsou živočichové, rostliny nebo houby). Autoři fčil naznačují (byť explicitně nedeklarují), že by k těmto čtyřem říším měla být přidána pátá zvaná prototaxits.

Což pro nás, 350 míčů let poté, co prototaxisti doprototaxistovali, prakticky nic neznamená! Biologové budou mít o (skoro prázdnou) škatulku navíc, ale chleba levnější nebude, možná snad Vetřelci dávnověku ze skutečnosti upečou nějakou kravinu. S čímž souvisí – nynější práce ješte nebyla recenzována a vyšla v preprintu, takže prozatím cokoliv z jejích závěrů nutno brát ještě s otazníkem. Na rozdíl od jiných nerecenzovaných prací poslední doby ale její autoři nemluví o tom, že svět ovládají Ještírci nebo tak něco.

Při procházkách dnešními lesy se ale přece jenom na mysl může vloudit myšlenka, že nejenom dnes všichni kráčíme po „kostech” pro jiných druhů, ale dost možná i vícera říší! Své štěstí v evoluci zkusily různé přístupy, a jenom postupně odkrýváme ty, které z různých důvodů nakonec vše prohrály. Nechť je nám to připomínkou, jaké štěstí i privilegium máme, že se dnes máme!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org