Máme za sebou další týden v budoucnosti! Propírají se umělé inteligence, syntetické genomy nebo třeba mapování toho, jaké obří megastruktury číhají ve vesmíru – vítejte v 6. týdnu ve vědě tohoto roku.

Dokončen syntetický genom kvasinek. Vědátoři po 10 letech práce syntetizovali chromozom XVI kvasinek. Výsledkem je největší doposud vytvořený syntetický eukaryotický genom v rámci projektu Sc2.0. Autoři nejprve vzali stavební kameny DNA – nukleotidy A, T, G a C. Doslova skládali za sebe jeden za druhým, čímž vznikly krátké úseky. Ty pak lepili k sobě, což vyžadovalo trpělivost zenového mistra.

Popsána superstruktura Quipu, je největší známá ve vesmíru. Rentgenová data odhalila na pozadí vesmíru nový „ostrov kup galaxií“. S rozměrem 1,3 miliardy let je ještě větší než rok a půl nazpět popsaná Hoʻoleilana. Celkově Quipu – spolu s dalšími čtyřmi superstrukturami, které vědci našli – obsahuje 45 % známých kup galaxií, 30 % galaxií, 25 % hmoty a zaujímá objemový zlomek 13 %.

Až 80 % firem z AI nemá užitek, varuje studie. Sociologický průzkum naznačuje, že snahy o uplatnění AI v byznysové praxi často selhávají. Důvody mohou být praktické, ale i emocionální – tak či onak by s nimi zaměstnavatelé měli počítat. Pokud většina firem AI z různých důvodů (ať nechutí pracantů nebo limitacím AIček) zatím z technologie nic nemá, skoro zcela jistě směřujeme k redukci investic. Čili: splasknutí bubliny… 

Studie odhalila, jak se mozek čistí během spánku. Mozek během spánku odplavuje toxiny pomocí glymfatického systému, což je proces, který má zásadní význam pro udržení zdraví mozku. Nyní to lépe popsal výzkum na hlodavcích. Obecný mechanismus je znám dlouho – nyní ale při šmírování myšáků s optickými implantáty vědátoři přímo pozorovali, jak rytmické pulzy neurotransmiteru noradrenalinu ženou mozkomíšní mok hluboko do mozku a odstraňují odpadní produkty spojené třeba s Alzheimerem! Studie také zjistila, že léky na spaní, jako je Ambien, mohou tento proces narušit snížením oscilace tekutin…

Dospělí s ADHD mohou mít kratší délku života. Máte ADHD? Pak vám hrozí, že váš život bude kratší o 4,5 až 9 let u mužů a 6,5 až 11 let u žen. Jde jen o korelaci, ale u tohoto typu výzkumu tomu nemůže být jinak. Důvody jsou proto spekulativní – může jít o zvýšený stres nebo častější sociální vyloučení.

Češi objevili největší známé podzemní termální jezero. Jezero, pojmenované Neuron podle nadace, která expedici financovala, měří na délku 138,3 metru a obsahuje 8 335 m3 termální vody bohaté na minerály. Jeskynní systém na jihu Albánie, který vznikl rozpouštěním vápence kyselinou sírovou, je považován za vzácný geologický jev. Vědátoři použili k mapování jezera a okolních jeskyní pokročilé skenování pomocí lidaru, které potvrdilo jeho jedinečný proces vzniku.

Bottom

Studie popsala tetování v raném středověku. O tetování ve středověké Evropě toho moc nevíme. Jaká byla jejich podoba přibližují dvě archeologické studie popisující tetování dvou křesťanů žijících v sedmém nebo osmém století v Súdánu. Můžeme se domýšlet, jaká tetování tu ve středověku trendovala. Zcela jistě to bylo poměrně rozmanité a záleželo mimo jiné na lokaci a kultuře. Z nových objevů ale můžeme usuzovat, že bylo mezi křesťany v oblibě tetovat si ochranné symboly založené na jménech svatých.

FDA schválila první neopioidní lék na silnou akutní bolest. Na rozdíl od opioidů, které působí na centrální nervový systém a hrozí u nich riziko závislosti, se Journavx zaměřuje na sodíkové kanály v periferním nervovém systému. I tak blokuje signály bolesti dříve, než se dostanou do mozku. Současné důkazy naznačují, že přípravek Journavx nemá potenciál vyvolat závislost, což z něj činí slibnou alternativu pro léčbu akutní bolesti.

Na okraji Mléčné dráze se nacházejí překvapivé ledové objekty. Zdá se, že se jedná o „ nějaký typ masivní ledové koule”, možná hustá plynná mračna nebo neznámý typ hvězd, špekulují objevitelé. Objekty jsou ale zároveň daleko od typických hvězdotvorných oblastí, což vyvolává otázky o možném mechanismu vzniku… K záhadě přispívá i skutečnost, že oba objekty jsou daleko od sebe, jeden je vzálen 6 500, druhý 30 000 světelných let. Nejsou tedy příbuzné – jenom jsme je prostě našli ve stejném směru. Vědátoři nicméně doufají, že budoucí pozorování pomocí Webba odhalí jejich skutečnou povahu!

Strojové učení a 3D tisk vytvářejí velmi pevné a lehké materiály. Nový nanoarchitektonický materiál je pevný jako uhlíková ocel, ale lehký skoro jako polystyren. Vědátoři z Toronta optimalizovali design uhlíkových nanomřížek, aby zvýšili pevnost a rozložení hmotnosti v materiálu. Jejich algoritmus AI byl přitom velmi úsporný. Ještě bych ale neslavil – současné 3D mikrotiskárny nejsou úplně stavěné na tvorbu průmyslových škál, takže bych si nesliboval vznik auta nebo letadla z podobného matroše.

Vznikají opatření proti dronům s optickým drátem. Drony ovládané rádem lze stále snáze rušit – od loňského léta se tak ve větším na ukrajinském bojišti objevují drony nerušitelné, ovládané přes kabel. Drony na kabelu mají furt dosah kilometrů, ale jsou i tak o něco limitovanější v doletu a hlavně manévrovatelnosti než drony neupoutané. Na ty by tato metoda fungovat nemusela – plus by byla dražší než rušičky.

Dávná fosilie z Antarktidy ukázala na vznik moderních ptáků. Lebka ptáka Vegavis iaai, který žil před 69 miliony let, nabízí okno do klíčového okamžiku, kdy se z prehistorických ptačích dinošů stávali moderní ptáci! Na rozdíl od většiny prehistorických dinošů-ptáků Vegavis pravděpodobně přežil masové vymírání díky mírnému klimatu Antarktidy. Dal tak vzniknout moderním vodním ptákům!

Bonusy

Panopticon aneb minulost a přítomnost sledování. Obskurní koncept filozofie, který měl přinést blahodárné napravující vězení, se dočkal realizace – a do jisté míry se mu dnes daří víc než kdy dřív! V základu architektonický koncept panopticonu znáte, pokud jste někdy viděli moderní vězení nebo si aspoň pamatujete na Gulag v původním Modern Warfare 2 – Panopticon je idea konce 18. století z hlavy anglického filozofa Jeremyho Benthama, v níž se zhmotňuje jako centrální pozorovací věž obklopená vězeňskými celami. Z tohoto stanoviště může dozorce dohlížet na každého vězně, aniž by byl sám viděn, což vyvolává neustálý pocit dohledu.

Roztočíme krystal s Annou Laštovičkovou. Loňské kolo soutěže FameLab alias „Česko hledá popularizační suprstar” proběhlo již v září, s odstupem bychom ale rádi pokecali se všemi jeho účastníky. První na řadě je Anna Laštovičková se „svými” zeolity.

Globální změna klimatu přináší hydrogolické extrémy do české krajiny. Jaký vliv bude mít změna klimatu na zásobování vodou? O tom promluvil Michal Jeníček, který bude na stejné téma mít v pátek 14. února přednášku v rámci cyklu Pátečníci.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org

tvv2025_06