TLDR: Takzvané pasivní zahřívání se v řadě ohledech překrývá s procesy zahřívání aktivního, tedy fyzického sportování. Může to pomoct lidem, kteří sportovat nemohou či nechtějí. 

Patříte mezi ty, kteří se snaží splnit minimální požadavky na fyzickou aktivitu? Dobrá zpráva! Studie ukazují, že do určité míry lze pohyb vynahradit pasivními aktivitami, jako je saunování a cachtání se v horké vodě. Není to sice až tak zdravé, jako doporučovaných 150 minut cvičení týdně – ale o to významnější může být saunování pro mnohé necvičící. 

Teplo zvenku i zevnitř

Nejprve k tomu, s čím srovnáváme. Cvičení je způsob, jak snížit riziko chronických onemocnění – obecně vzato posiluje výkon plic, výkon kardiovaskulárního systému, a produkuje užitečné hormony. Přesto značná část populace nedosahuje doporučené úrovně aktivity z časových nebo fyzických důvodů. Můžeme nad nimi zlámat hůl – anebo se můžeme podívat na to, co funguje v řadě ohledů podobně jako cvičení. 

Jako potenciální náhražka totiž podle pár studií může být tzv. pasivní zahřívání. To zní na první pohled jako užívání alkoholu, ale fskutečnosti pod ním vědátoři myslí pobyt v teplé vodě (horké lázně) nebo teplém vzduchu (saunování). Takové aktivity přitom rovněž přinášejí určité zlepšení kardiorespirační zdatnosti, cévního zdraví, kontroly glykémie a zánětu, což se podobá přínosům cvičení.

Naznačuje to například dlouhodobá prospektivní kohortová studie z roku 2017, která poukazuje na kombinovaný přínos kardiorespirační zdatnosti (CRF) a častého saunování na riziko kardiovaskulární a celkové úmrtnosti. Kouzlo spočívá v synergii – u osob s vysokou úrovní CRF i pravidelným saunováním (3-7krát týdně) došlo k podstatnému snížení rizika ve srovnání s osobami s dobrou úrovní CRF nebo pouze s častým saunováním.

To je samozřejmě jen korelace, která může a nemusí ukazovat na kauzální spojitost. Existují ale i práce, které již zkoumaly přímo biochemické srovnání cvičení a pasivního zahřívání.

Co říká věda?

V další studii z roku 2018 byl v centru pozornosti vliv ponoření do horké vody na zánětlivé a metabolické markery. Výsledky naznačují akutní zánětlivou reakci a zvýšenou biologickou dostupnost oxidu dusnatého po ponoření do horké vody. 

Dvoutýdenní intervenční období prokázalo snížení koncentrací glukózy a inzulínu nalačno, což naznačuje zlepšení metabolismu glukózy. Tato zjištění otevírají dveře k alternativním metodám pro zlepšení zánětlivého profilu našeho těla.

Jak podobné jsou však tyto reakce na buněčné úrovni? Podle jednoho z přehledů z roku 2020 se zdá, že buněčné signální reakce, které jsou regulovány teplotou, a mechanismy, které jsou základem prospěšných adaptací na cvičení, se do jisté míry překrývají. Výzkum se však vlivům cvičení na té nejmenší, molekulární úrovni, věnuje teprve relativně krátce – je tedy příliš brzy na to říct, zdali jsou sauny a horké lázně po biochemické stránce ekvivalentní cvičení. 

Prozatím se ovšem zdá, že se jim přinejmenším podobají.

Dílčí pomocník

Ať už tedy chodíte do posilovny, užíváte si saunování, nebo se prostě jen vyhříváte v pasivním teple, každé z nich přispívá k vaší celkové pohodě. To neznamená, že byste se na cvičení (či snahu o něj) měli vybodnout! Ani to není automatické zvednutí palci nezdravému životnímu stylu: konzumaci srajd, pití alkoholu či kouření! Ostatně, první práce ukazuje, že vliv má skutečně jen pravidelné saunování. A u všech výsledků momentálně panuje i jistá míra neznáma! 

Zjištění přesto naznačují možnost alternativní cesty k dosažení zdravějšího životního stylu – zejména pro zaneprázdněné a/nebo obézní lidi. Pokud přijdete z dvanáctky v továrně či máte příliš mnoho nadbytečných kil, je jistě snazší se přemluvit o půlhodině v horké vaně spíše než k půlhodinovém běhu. Přičemž určité benefity zřejmě nese obojí!

Pokud tedy ve svém diáři nenajdete čas ani na 150 minut cvičení týdně – chce to, jak praví klasik, klid a (nejen) nohy v teple!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz