TLDR: Nejspíše by museli být maskovanější (hnědí či šedí) a menší, aby ušli vylovení lidmi. I tak by ale zřejmě měli větší regulační vliv na býložravce, než mají například vlci a medvědi.

V Evropě, v Řecku či naposledy na Kavkazu, byli lvi k vidění ještě během starověku a středověku, než je nadměrný lov a ztráta jejich původního prostředí vyhubil. Jak by dnes vypadala evropská fauna, kdyby lvi přežili jako dominantní predátoři?

Vezměme to odzadu

Ptát se na to, jak by vypadala fauna se lvy, je samože liché – nejprve musíme zajistit takovou podobu podobného scénáře, aby byl představitelný. Nejde lvy jen tak teleportovat do dnešní Evropy, ale zkusíme si představit, jak by se tu mohli ocitnout, aniž by to narušovalo jiné přírodní zákony…

Lvi se obecně vzato stali obětí stejné snahy o regulaci přírody, jako skoro zcela úplně také vlci či medvědi. Pokud by lvi nebyli vyloveni, museli by tedy doznat nějakých přirozených změn, které by jim dovolily v Evropě přežít.

To v praxi znamená zejména nutnost lepší kamufláže vůči lidem. Evoluce zajistila, že lvi jsou přirozeně maskovaní vůči své typické kořisti, která vidí méně barev (toto typicky dvojbarevné vidění kvůli přítomnosti dvou typů čípků v oku se nazývá dichromacie), jenže lidé tuto nevýhodu nemají. Lvi tak pro nás v zeleni působí naopak velmi viditelně. V kombinaci toho, že jsme schopni i daleko efektivnějších metod lovu, tak proti nám lvi přicházejí o většinu výhod.

Pokud by ale selekční tlak nutil lvy ovšem do zisku hnědších či šedivějších barev srsti, se kterými by se nám snáze schovali ve vegetaci, mohli by lvi také častěji ujít lovu. K tomu by krom štěstí potřebovali více času, tedy také pomalejší tempo našeho lovu.

Lvi, co nejsou lvy

Z podobných důvodů by lvi, abychom si je představili v Evropě realisticky, mohli také dojít zmenšení své velikosti. Menší šelmy se snáze schovají, potřebují méně živin i působí pro člověka méně hrozivě – to vše jsou důvody, proč by menší lvíčata mohla sice přežít… Ale nutně by při tom přestala vypadat jako lvi Afriky.

Nakonec by se lvům hodila i schopné určité částečné domestikace, tj. nikoliv skutečné domestikace jako u psů, ale častějšího mírného chování v přítomnosti člověka. Vidíme to u mnoha jiných predátorů, například lišek, vlků, šakalů či kojotů, kteří se naučili tolerovat lidskou přítomnost nebo se dokonce přiblížit k lidským sídlištím při hledání potravy.

U lvů by to mohlo zahrnovat menší ochotu útočit na lidi, preferenci lovu divoké kořisti v odlehlejších oblastech, případně změnu jejich denní aktivity. Například by pro ně bylo výhodnější být aktivní více v noci, aby se vyhnuli lidem, což vidíme i u některých dnešních druhů v oblastech s vysokým lidským tlakem. Lvi by se zkrátka museli by stát o trochu méně šelmami, pokud by chtěli žít po boku lidské civilizace…

Jiná Evropa

To by nutně také znamenalo, že alternativní realita, ve které jsme si nevyhubili lvy (a tito se stali méně lvy), by nebyl zase tak moc odlišná od ekologie současné Evropy. I zde máme již zmíněné vlky či medvědy, kteří jsou – pravda – výjimečným úkazem, mohou však rozhodně plnit i regulační roli. Když bychom do rovnice přidali i alternativní hnědé lvy, pořád by se i oni mohli podepsat pod vzhledem přírody.

Jinými slovy, pokud by lvi přežili, evropská fauna by i tak zahrnovala méně přemnožených býložravců než dnes. Výsledná krajina by mohla být odlišná, například s větším podílem lesů. Dost možná by se to podepsalo i pod naší kulturou… Nicméně ani skutečnost, že lva byste u nás nenašli ani ve středověku věru nebránila Vladislavu II., aby si lva dal do svého znaku… Možná by se tak změnilo méně, než kolik si toho dnes malujeme!

Vzniklo původně jako spolupráce s CO BY KDYBY.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org