Zdroj obrázku:

Víte, proč jsou želvušky odolné vůči záření?

TLDR: Protein Dsup, typický pro želvušky, chrání jejich DNA tím, že kolem ní vychytává volné radikály. Taky se ze záhadného důvodu podobná proteinům obratlovců. Studie tu.

Roztomilí extrémofilové

Společně se švábem a medojedem se želvuška populárně řadí mezi nejvíc badass zvířata, která kráčejí po zemském povrchu. Jo, a od doby, kdy se sonda Berešit rozplácla na Měsíci, tak asi i po měsíčním.

Želvušky prosluly tím, že přežijí i v extrémních podmínkách. Var, vysoký tlak, tekuté hélium, záření, vakuum, volný vesmír, organická rozpouštědla ani kompletní dehydratace želvuškám nevadí. Prostě přepnou do anabiózy – vysušeného stavu bez metabolismu – a počkají, až zase ANO, bude líp. Těžko věřit tomu, že se normálně vyskytují ve vlhkém, idylickém prostředí mechu. Roli v pohádkách z mechu a kapradí nejspíš nedostaly jen kvůli tomu, že by z jejich vzhledu neměly děti moc dobré spaní.

Jejich výjimečná odolnost ani mnoha vědcům nedala spát, a po mnoha probdělých nocích vědci z Kalifornské univerzity na konci roku 2019 odhalili příčinu jejich výjimečné odolnosti vůči záření. Zjistili totiž, jak funguje jistý protein, nacházející se jenom v želvuškách. 

Pastafariánský protein

Protein, vědci nazvaný Dsup, chrání DNA želvušek proti volným radikálům. Z reklam džusů s antioxidanty každý víme, že „volné radikály jsou špatné“. Co ale vlastně jsou a kde se berou? Jak škodí a jakou mají spojitost se zářením?

Volné radikály jsou sloučeniny, které jsou chemicky nestabilní díky nespárovanému elektronu. Mají ten nešvar, že napadají ostatní, nevinné sloučeniny v těle ve snaze jim elektron sebrat do svého páru, a tím propagují řetězovou reakci – protože původně nevinná sloučenina je náhle bez spárovaného elektronu a stává se taky radikálem. Pokud nejste Mumie™, máte jistě v buňkách nějakou tu vodu a zpravidla i metabolismus, přičemž většina volných radikálů v těle vzniká právě díky tomu.

Ionizující záření je pak schopné vyrábět volné radikály po své trase v buňce. Pokud nějaký takový vznikne – zpravidla z molekuly vody – v blízkosti DNA, a rozhodne se ukrást elektron ke spárování právě z ní, průšvih je na světě.

A jak proti radikálům funguje právě želvuščí protein? Dsup se podle vědců přilípne na DNA (přesněji chromatin, obecně DNA-protein polívku v buněčném jádře) želvušek, a jeho vlající řetězce ne nepodobné Špagetovému monstru vychytávají nebezpečné radikály, které by DNA jinak poškodily.

Ještě divnější, než jsme si mysleli

Kdyby vám ale schopnosti proteinu přesto nepřipadaly dost cool, vědci o něm zjistili ještě jednu podstatně WTF věc. Část proteinu Dsup – konkrétně ta, kterou se na DNA váže – se totiž markantně podobá podobné části proteinů, které se nacházejí pouze v obratlovcích.

Vědci už dříve spekulovali, že velká část genomu želvušek je „ukradená“ z jiných genomů horizontálním přenosem (i.e. podobně, jako se šíří rezistence mezi bakteriemi), což taky mohlo značně pomoci jejich superschopnostem. Tento výzkum byl ale později zpochybněn tím, že se mohlo jednat o kontaminaci jinými sekvencemi.

Každopádně otázka, kde se v želvušce vzal kus obratlovčího genu, se v příštích letech pravděpodobně dočká značné pozornosti. Vezměme si proto kolektivně popcorn a počkejme, s čím vědci přijdou příště.

Vesmírný závod s želvuškami

K čemu nám znalost fungování želvuščího proteinu bude? Mohli bychom třeba protein vložit do (nejen) lidských buněk a učinit je tak odolnější vůči radiaci a podobným vnějším stresům. Wait, to už vlastně stejní vědci udělali o pár let dřív. Jen ty buňky mají do kompletního lidského těla poměrně zásadně daleko. Na éru super-lidí brázdících mezihvězdný prostor vzdor kosmickému záření si tedy ještě budeme muset počkat.

Poněkud seriózněji, biotechnologové by se mohli na Dsup vrhnout a zkusit, jestli náhodou neprodlouží životnost buněk, které pěstují třeba na inzulin nebo pivo.

Nakonec však nezbývá, než doufat, že želvušky na Měsíci nezaloží novou vesmírou supercivilizaci. Protože by mohly, a pak by nechaly lidstvo v prachu daleko za sebou.

[Tereza Lausová, LL]

Přežití ve vesmíru (tentokrát lidí) jsme už taky na pivu rozebrali:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.