TLDR: Mise Drak je název české iniciativy, která chce vyslat satelit s kamerou s velmi vysokým rozlišením určeným k cílenému monitorování vojny i míru na Ukrajině. Homepage tady.

I když jsem vyrostl na Red Alertu 2, úplně jsem netušil, že se jeho méně zábavné verze dočkám ve 20. letech 21. století! Otevřená válka na Ukrajině je s námi však už dva a půl let (dalo by se argumentovat, že vlastně už 10 let), zatím to přitom úplně nevypadá, že by se v kolonce na Wikipedii chýlila vstříc rezoluci…

Češi se pod konfliktem již několikrát významně podepsali skrze dodávky munice a jiných aparatur, ani to však nemusí být konec naší účasti! Subjekty podepsané pod Brno Space Cluster, největší českou asociací kosmického průmyslu, totiž oznámili ambici postavit pro Ukrajinu sledovací satelit! Celý koncept má název: mise Drak!

Orbitální sledovačka

Přesné specifikace mise Drak nejsou veřejné, satelit má však disponovat především kamerou s velmi vysokým rozlišením, která má přispět obranným účelům Ukrajiny. Potenciálně mají snímky napomoct i poválečné rekonstrukci země. Projekt, který zaštituje primátorka města Brna, je v zásadě analogickou snahou k České cestě do vesmíru – tentokrát však trošku jiného zaměření než v případě snahy o vyslání Aleše Svobody na orbitu.

Dalo by se totiž argumentovat, že v případě úspěchu nebude vítězen jen Ukrajina, ale i české kosmické firmy. Nejenže by dané společnosti měly skrze stavbu satelitu o zakázku víc – potenciálně globální impaktovaná zpráva by jim mohla dopomoct i k dalšímu globálnímu úspěchu!

Aby to ale nebylo tak snadné, mise Drak má krom státní účastní i crowdfundingový komponent skrze spolupráci s organizací Dárek pro Putina. Snaží se přitom získal sumu bratru 150 milionů korun, což není úplně za hubičku, ale není to ani suma nečekaná v případě kosmických projektů. Přispět na misi Drak můžete tadyhlenc – anebo samože nemusíte, stejně tak můžete peníze poslat třeba na auto pro Maťu, nenutím tak ani onak!

„Nemají Ukrajinci zprávy od spojenecké rozvědky?“

Inu, všeobecně se předpokládá, že do nějaké míry ano. Jak se ale praví v přísloví o tom, že je lepší někoho naučit chytat ryby, než ho neustále rybami krmit – mít kapacity vlastní je obecně vždy lepší, než se spoléhat na kámoše. Tím spíše, že spojenecký intel přitéká jenom v případě, že je k tomu politická vůle… A ta se může tempem měnících se vlád také sama měnit. Ostatně, uvidíme, jak dopadne nová americká administrativa…

Technické specifikace družice Drak nejsou přesně známy, krom toho, že by měla obsahovat zmíněnou kameru s velmi vysokým rozlišením. Špionážní družice také nejsou úplně známy úžasnou flexibilitou – jakmile jsou na nějaké orbitě, dost špatně se dostávají na orbitu jinou. Jinými slovy, třeba i americké špionážní satelity, které nejsou vypuštěny cíleně k monitorování Ukrajiny, mají pro její účely relativně limitovanější užití…

Některé špionážní družice využívají eliptické dráhy, konkrétně typ vysoce eliptické dráhy, aby se přiblížily k určitým místům na Zemi za účelem lepšího šmírování dané lokality. Tento typ oběžné dráhy se používá proto, že ve srovnání s kruhovou dráhou umožňuje družicím strávit nad určitou oblastí zájmu více času. Satelit nový, který by tak byl vypuštěn přímo s cílem monitorovat ukrajinské bojiště, by tedy stále měl užitnou hodnotu.

„Aha, a co jim brání to sundat?“

Zlí jazykové by také mohli namítnout, že satelity lze samozřejmě i sestřelovat. Ruská federace má kapacity na likvidaci cizích družic již nějaký ten pátek. Stejně jako USA, Čína, Indie a teoreticky i vícero dalších států. Poslední pokus tohoto ranku demonstrovali Rusové v listopadu 2021, kdy si pokusně sami sestřelili nefunkční satelit. Vytvořili tím pole víc jak 1 500 trosek. Takové testy jsou ostře kritizovány, protože výsledné šrapnely ohrožují i jiné satelity…

Teoreticky tedy sestřelu nebrání nic – v praxi by se s ním však pojilo nemalé riziko jak z politického, tak i praktického hlediska. Ostatně všechny sestřelené družice byly dosud jenom v rámci testů – pomineme-li sestřelenou jemenskou balistickou raketu z loňského roku, doposud byly vždy kosmické zbraně v kosmu nasazeny jenom proti vlastním satelitům při zkouškách těchto zbraní. Cizí družici nikdo nikomu v dějinách nesundal. Navíc – Drak bude pravděpodobně levnější než případná protisatelitní zbraň.

Výše uvedené jsou jenom moje spekulace, nikoliv oficiální info. Tomu, zdali Drak skutečně vzlétne nebo zůstane jako jeho mytologické protipóly jenom bájným stvořením, však může napomoct i každý Franta z Horní Dolní. A tím snad napomoct i k finále největší války na evropské půdě od roku 1945!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je hatemail@vedator.org