TLDR: Nová seismická trojrozměrná data ukazují na druhý obří vesmírný šutrák, který dopadl na Zemi ve stejnou dobu jako asteroid Chicxulub. Studie tuna.

Jsou to již dva roky, co vědátoři popsali možný kráter Nadir – místo, kam mohl před 66 miliony lety dopadnout bludný asteroid. Nebylo by na tom nic tak moc zvláštního, kdyby rovněž před 66 miliony nedopadl na Zemi jiný asteroid Chicxulub, o němž již víme, že primárně způsobil konec éry dinosaurů. Nyní se výzkumníci jako tažní ptáci vracejí, a s novými daty potvrzují, že Nadir je skutečně impaktní útvar! Hypotéza duálního dopadu tím získává na významu.

Nadir se připomíná

Oživme si téma pro ty, kteří před dvěma lety chyběli. Vědátoři tehdy objevili 8,5 km široký kruhový geologický útvar Nadir ležící u pobřeží Guineje v západní Africe. Útvar, ukrytý pod 1 300 metry sedimentů zhruba 400 kilometrů od pobřeží západní Afriky, zdaleka nemá rozměry, které způsobil impaktor Chixculub. Intenzita potenciálního impaktoru Nadir by byla asi 10 000krát menší než v případě slavnějšího dinosauřího drtivého dopadu – přesto nyní nová studie přiložila pod kotel tezi, že na dinoše pršelo více kamení.

Autoři totiž v nové studii na základě 3D mapování útvaru Nadir s vysokou jistotou potvrdili, že jde skutečně o impaktní kráter. Studie z roku 2022 čerpala své závěry jenom z 2D modelů. Stále také platí stáří kráteru Nadir do periody 66 milionů let.

To nicméně automaticky neznamená duální dopad – rozmezí milionu let je pořád dostatečně velké na to, aby Nadir mohl dopadnout časově dlouho od Chixculubu. Přesto objev posiluje tezi dvojitého impaktu, která mohla významně přispět masovému vymírání, které bylo labutí písní pro přibližně 75 % života na planetě.

Tým pod bičem Uisdeana Nicholsona z Heriot-Watt University ve svém článku z roku 2022 navrhl několik možných vysvětlení vzniku kráteru Nadir. Jednou z možností je, že Chicxulub a Nadir vznikly ze společného mateřského tělesa, které se rozpadlo před dopadem na Zemi…

Nehoda není náhoda

Další a méně pravděpodobnou teorií je, že srážka v pásu asteroidů vyslala několik asteroidů řítících se k Zemi v podobném časovém rozmezí. Případně mohlo dojít k nárazům čistě náhodou, což by byla ještě extrémnější shoda náhod.

Osobně bych navrhl ještě jednu možnost, ale nikoliv z hlediska společného dopadu, ale (rovněž hypotetického) dopadu odděleného statisíci lety. Pokud by obě tělesa na Zemi natrefily nezávisle na sobě, a dělila by je větší časová prodleva (pohybujeme se pořád v toleranci milionu let), stále mohl jeden dinosaury oslabit, a druhý pak dorazit.

Odhaduje se každopádně, že pravděpodobný asteroid Nadir narazil do Země rychlostí téměř 72 000 km/hod, přičemž vyvolal půlkilometrové tsunami a seismické vlny, kterézkapalnily sedimenty na Guinejské plošině.

I přes svou menší velikost by dopad asteroidu Nadir významně přispěl k chaosu na Zemi – přispěl by k tsunami, rozsáhlým požárům a oblakům popela, které by blokovaly sluneční světlo, což by vedlo ke globálnímu ochlazení, a tak nakonec i tomu, že neptačí dinosaury vídáte jenom v hollywoodských bijácích a ty ptačí u babičky v kurníku.

Svinská smůla

Přesto však hypotéza mateřského tělesa, od něhož se Chixculub i Nadir mohly oddělit a dopadnout časově blízko sebe, získává na síle. Právě minulý měsíc publikoval jiný výzkumný tým v časopise Science studii geochemického složení vzorků z kráteru Chixculub. Ta naznačila, že osudný asteroid mohl vzniknout dále ve sluneční soustavě a poté migroval blíže k vnitřním planetám snad vlivem gravitace Jupitera. Jinými slovy, než na nás dopadl, měl za sebou Chixculub (či jeho mateřský objekt, z něhož se mohl spolu s Nadirem oddělit) historii plnou cestování a vlivů jiných objektů. Představa, že se při tomto cestování mohl rozdělit na více těles, tedy není nemožná.

Vědátoři již požádali o provedení vrtů do mořského dna, aby získali jádra sedimentů z kráteru Nadir. Tyto vzorky pomohou dále objasnit sílu impaktu a poskytnou další podrobnosti o následcích této druhé kataklyzmatické události. Na každý (do)pád se zdá, že tak či onak měli dinoši svinskou smůlu – otázka teď už jenom je, jak velká a nepravděpodobná doopravdy byla.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]