TLDR: Krematické teploty nejsou problémem jenom pro naše kardiovaskulární zdraví, staré či nemocné, vyšší riziko požárů, bouřek atakdále… Ale i mnohé vědomé či podvědomé formy chování. Například řeč! Studie tuna.

Co s námi dělá horko? Podle nedávné studie vědátorů z Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum mají lidé tendenci používat ve svých projevech kratší a jednodušší slova v horkých dnech, konkrétně dle jejich výzkumu se tak děje poté, co teplota přesáhne 27 °C.

Když dojdou slova

Je pravda, že práce analyzovala politické projevy, nikoliv běžnou řeč u kávy – pracuje však s velkým vzorkem více než 7 milionů projevů z osmi zemích, takže se to nejspíše nebude značně lišit u poddaných. Řeči byly měřeny pomocí Flesch-Kincaidových testů čitelnosti, které hodnotí, jak obtížné je porozumět textu na základě délky slov a vět. Kolik změna tankovala? Záleží, co vše budeme brát v potaz.

Čistě z hlediska zvýšení teplot se jednodušší jazyk ve dnech s 27 °C, rovnal ztrátě půl měsíce vzdělávání. Tento výsledek je ale pravděpodobně podhodnocený, protože se práce snažila co nejlépe oddělit vliv horka od všech možných matoucích faktorů“. Horko je však jev, který ovlivňuje i mnohé další.

Při pohledu pouze na údaje z Německa tak vědci odhadli, že celkový účinek zvýšení i se započtením dalších faktorů je srovnatelný se zkrácením vzdělání o čtyři měsíce, řekl. Navíc, efekt bude při zvýšení jenom horší – protože rozdíl mezi 26 °C a 27 °C není v efektu na lidské tělo stejný jako rozdíl mezi 100 °C a 101 °C…

Nejde jen o řeč

Podstatné je, že v chladnějších dnech se takto zjednodušený jazyk nepoužívá, přičemž s rostoucími globálními teplotami je pochopení těchto účinků stále důležitější.

Ale kdyby vám to přišlo málo, mohu připomenout jinou loňskou práci zkoumající efektivitu práce v horkých dnech i uvnitř klimatizovaného prostředí. Spoiler Alert: Taky se to zhoršuje.

Tehdy vědátoři ve studii zkoumali výkon 35 190 směnách 635 samostatných pracovníků v čínské továrně na elektroniku, v níž byly kontrolované podmínky teploty a vlhkosti. Přesto na zvýšení teplot o 1° C došlo stále na pokles produktivity o 0,83 % na každý stupeň.

Není přitom stupeň jako stupeň – záleží také na vlhkosti. Studie tak zjistila, že teplota nad 28 °C ve spojení s vysokou vlhkostí mohla snížit produktivitu až o 5,8 % ve porovnání s běžným dnem.

Horko nám nesvědčí

Prací, které potvrzují obdobné závěry, je samozřejmě podstatně víc. Sympatické je třeba duo studií, které odhalily vyšší míru chyb během teplých dní u hráčů baseballu. Vysoké teploty již dnes stojí ekonomiku miliardy dolarů na snížené produktivitě, takže jde zjevně o univerzální problém. Nicméně, přesto jde o téma rozdělující lidi dle politického přesvědčení…

To ale, zjevně, také můžeme svést na horko! Hic prostě svědčí jenom siestě, takže se během tropických dnů raději nepřepínejte, dostatečně se hydratujte a berte to jako mírný trénink na další dekády a staletí! Jestli vám byl hic minulý víkend, pak vám – při současném trendu oteplování – teprve v budoucnu skutečně dojdou slova!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz