TLDR: Ano, na zvyšování hladiny dochází – prozatím málo, trend je však jasný. Ne, z fotky kolujících na sítích byste to nepoznali. Zdroj níže. 

Skleníková šlamastika

Populární memísek naznačuje, že výška mořské hladiny na Liberty Island, ostrově slavné Sochy svobody, je v roce 2020 identická s tou v roce 1920. Takže globální změna klimatu neexistuje. Není to úplně pravda – ale, co je hlavnější, míjí to pointu obav ze zvyšování mořské hladiny.

V první řadě – cvak Sochy svobody v roce 1920 je zcela irelevantní po boku cvaku Sochy svobody v roce 2020, protože na žádném z nich není jasná aktuální denní doba, a tak ani aktuální výška příliš/odlivu.

V řadě druhé, to, že Socha svobody není pod mořskou hladinou, zcela ignorantským způsobem opomíjí existující trendy a jejich projekci do budoucna – o což jde v debatě o klimatické změně především. Zjednodušeně řečeno: pokud chodíte přes silnici se zavřenýma očima, a doposud vás nesrazilo auto, bylo by asi trochu předčasné tvrdit, že není možné, aby vás nesrazilo ani v budoucnu (zvláště, pokud vás pravidelně odborníci říkají, že je to hloupé a auta čas od času chodce srážejí).

Měření přílivoměrů americké NOAA ukazuje (via Reuters) od roku 1855 trend ve zvyšování každoročního nárůstu mořské hladiny v průměru o 2,9 milimetrů. To je ve srovnání s výškou přílivu a odlivu dnes stále malá suma – ale když ji budeme ignorovat, připravíme se o možnost snáze zastavit její další, postupně stále problematičtější nárůst.

Nikdo neříká, že stoupání mořské hladiny je (v globálním průměru, Bangladéž teď promine) již nyní devastující katastrofa. Kdyby byla, a masivní vlny zaplavovaly New York, asi by debata kolem změny klimatu vypadala jinak. Pokud ale víme, že hladina stoupá, a zároveň víme, že s táním ledovců bude stoupat v budoucnu více a rychleji, dávalo by logiku tomu zabránit před tím, než bude pozdě.

Současné projekce mluví o tom, že v roce 2100 by mohla být hladina moří v průměru o dalších 60 centimetrů vyšší. To pořád nezní jako konec světa, že, ale ve skutečnosti to může znamenat řadu problémů.

Malý velký problém

Perfektním příkladem je New York. Podél Manhattanu se od roku 1950 zvýšila hladina o 22 centimetrů – vedle zvyšující se hladiny dochází i na klesání ostrova vlivem tíhy všech zdejších mrakodrapů. Další zvyšování (vody) a snižování (půdy) může představovat riziko pro zdejší vysoce ceněné nemovitosti, kterému bude časem třeba čelit.

OK, tak se New York přesune trochu výše, ne? No jasně, že jo! Jeho obyvatelé asi nebudou čekat, než se utopí. To bude ale stát dost peněz a zdrojů. Bude to mít své vítěze i poražené. Ubude kvůli tomu půdy, která se doposud mohla využívat k pěstování plodin.

Momentálně žije podle OSN do vzdálenosti 100 kilometrů od pobřeží asi 40 % světové populace. Pokud by se všichni měli přesunout dále do vnitrozemí, nebude to úplně snadné.

Jak ukazuje New York, zvýšení hladiny o 60 centimetrů navíc nemusí znamenat, že bude zaplaveno území, které je 60 centimetrů nad současnou mořskou hladinou. Znamená to mnohem vyšší míru eroze pro pobřežní oblasti, znehodnocení podzemních zásob pitné vody (pro lidi i pobřežní ekosystémy), mnohem vyšší záplavy v případě přílivových událostí.

Nestačí postavit stěnu o výšce 60 centimetrů – jak zjišťuje Bangladéš, při extrémech půjde voda mnohem výše.

Umění predikce

To celé ale zároveň neznamená, že změna klimatu tyto jevy přinese pozítří. Skutečně zásadní proměna bude trvat dekády a další staletí, a odehraje se v budoucnu. V menší míře bude ale bolet i nás – i vnitrozemské Čechy bude nejspíše zajímat otázka, kam nemalá část z těch desítek procent světové populace asi tak od břehů půjde…

Není třeba kvůli tomu být nutně hysterický a provolávat PANIKU, ale zároveň není třeba s tím „bojovat“ šířením dezinformací. Šerovat fotku Sochy svobody před 100 lety a dnes je mimořádné hloupý krok, který bude jednou vypadat zhruba stejně stupidně, jako kdy kdyby se dinosauři před K-Pg impaktem uklidňovali tím, že „ta malá tečka na obloze“ přece nemůže představovat velké problémy.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.