TLDR: Další čínská lunární sonda významně dosedla na Měsíc, odveze odtud i vzorky. Právě z odvrácené strany nám doposud vzorky hornin chybí. Stejně jako vědu však Čína flexí i své politické svaly. Víc v oznámení. 

Bude příští člověk na povrchu Měsíce Američan… anebo Číňan? Říše středu pokračuje ve svém lunárním programu, nejnověji skrze přistání sondy sondy Chang’e 6 (či počeštěně „Čchang-e- 6“) na odvrácené straně Měsíce. Co se tu sondička snaží dělat… A proč čínský lunární program může předběhnout ten americký? 

Kameny z druhé strany

Předně – hlavní cíl šesté sondy bylo na odvrácené straně nejen přistát (to zde Číňané jako první již zvládli před pěti lety), ale také odtud odvést vzorky hornin. Ani to by nebyl první automatický návrat z Měsíce – ten se podařil již Luně 16 (i sondu ale tehdy předběhly posádky Apolla 11 a 12). Též Číňané již dovezli na Zemi vzorky skrze předešlou sondu Chang-e 5. 

Šestka by však přesto mohla mít jedno jasné prvenství – mohla by totiž vůbec poprvé dopravit vzorky odvrácené strany Měsíce. Celkově by mělo jít snad až o 2 kg hornin z kráteru Apollo. Proč je to zajímavé, shrnul samože lépe Petr Brož ve svém vlákně na Twitteru. Nicméně, TLDR verze zní: protože doposud usuzujeme všechny znalosti o Měsíci ze vzorků ze strany přivrácené, duh!

Mnohé si o lunární geologii a vývoji můžeme domýšlet z orbitálních pozorování, stejně jako z našich simulací – ostatně nedávno jsme tu měli pěkný pokrok v řešení struktury Měsíce právě skrze oba tyto nástroje. Nicméně – jak už tomu bývá, je možné, že přímé vzorky notně zamíchají našimi dosavadními modely a očekáváními! 

Notorický optimismus

Jak moc? O tom můžeme zatím jen spekulovat, a Petr to ve svém vlákně popíše lépe, než kdy budu s to já. Spíše si tedy posvítíme na jiný důležitý element mise Chang-e 5, totiž ten geopolitický… 

Čína již v minulé dekádě veřejně deklarovala, že by v 30. letech ráda přistála s lidmi na Měsíci. A také tu vybudovala permanentní stanici. Zatímco v roce 2013 po prvním čínské přistání Chang-e 3 to působilo trochu velikášsky a vzdáleně, dnes by čínský program podceňovali jenom naivkové. 

Jedna čínská sonda za druhou více méně úspěšně plné své deklarované cíle, a totéž v zásadě platí i o budování orbitální stanice kolem Země. Mezitím program Artemis má již nyní mnohaleté zpoždění, a odklad lunární mise NASA na rok 2028 je nyní již v zásadě jistý. Nemusí být poslední. 

Mnozí sice vkládají naděje do SpaceX – vlivem notoricky „optimistických“ vizí ale nic negarantuje, že její lunární modul na bázi Starship, nota nebe superraketa SH-S jako taková, budou mít významně rychlejší tempo vývoje. Konec konců, SpaceX také na letošní rok slibovala let k Marsu, že ano…

Čína mezitím stále cílí až na přistání s lidmi ve 30. letech… I tak však může americký program vzhledem k jeho chronickým odkladům nakonec předběhnout. 

Výhra pro všechny, ale…

Samože platí, že pro lidstvo jako takové bude skvělé, ať už se na Měsíc člověk vrátí z jakéhokoliv státu! Buďme rádi, že zažíváme jakýkoliv pokrok v kosmonautice, a vlastně druhý závod o Měsíc (byť oproti tomu prvnímu to působí, že jedna z kobyl v závodě má amputované tři nohy, a druhá kobyla má dva protichůdně se chovající jezdce)!

Zároveň je však tak nějak v zájmu západních států a jejich kosmických programů, aby zcela neatrofovaly. A pokud nejste Lukáš Codr, v těchto státech také většina z vás/nás žije. A bylo by proto veskrze tragikomické, kdyby Čína se svým jediným programem nakonec předehnala jak oba programy ztělesněné NASA, tak i SpaceX, stejně jaké jejich partnery z Asie a Evropy! 

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz